Jan Škampa o EPT Vilamoura
Jednoho z našich nejlepších hráčů Honzu Škampu vám asi nemusíme představovat. V průběhu Českého pokerového festivalu jsme se ho zeptali na pár otázek, týkajícíh se jeho velkého úspěchu na EPT Vilamoura:
Kdy ses rozhodl, že se zúčastníš EPT Vilamoura a máš výhledově nějaký dlouhodobý plán, kterých turnajů by ses rád zúčastnil?
Že pojedu jsem plánoval už od návratu z Londýna (EPT London), potom jsme jen finalizovali s kým - jestli vyrazí Martin (Kabrhel pozn. redace), Joe (Josef Šamánek) nebo oba.
Dlouhodobý plán mám hrát většinu takových podobných velkých turnajů (hlavně EPT), které jsou rozumně v dosahu. Nevím ještě, jestli zkusím i Bahamy (PCA), ale určitě teď budu ty větší turnaje po Evropě objíždět ještě raději a ještě častěji než dřív.
Z českých hráčů jezdíš tedy většinou po evropských turnajích jenom s Martinem a Joem?
Ano, je to tak, takhle my tři jsme nejčastější účastníci velkých evropských turnajů a je škoda, že nikdo z ostatních hráčů nemá moc velký zájem vyjet ven.
Teď už k samotnému turnaji EPT Villamoura. Jaká byla cesta až na finálový stůl?
Po prvním dni jsem měl dobrý stack (asi 1,5x average), ale druhý den to bylo o něco horší. Několikrát jsem prohrál allin, naštěstí vždy proti menším stackům, takže jsem se udržel, ovšem pouze na short stacku.
Do třetího dne jsem vstupoval s 32.000 při blindech 1500/3000, dařilo se mi hned od začátku a rychle jsem se bez showdownu dostal až na 100.000, kolem kterých jsem se držel téměř celý zbytek dne, než přišla poslední hodina. V průběhu třetího dne prasknula bublina, dostal jsem se do peněz a podle plánu jsem začal hrát agresivněji, byl jsem připraven trochu zagemblovat/zariskovat, abych si vybudoval větší stack a to se povedlo právě v poslední hodině. Chodily mi karty, vyhrál jsem pár allinů pre-flop a ze 100.000 jsem se rázem dostal na necelých 600.000, se kterýma jsem postoupil do čtvrtého dne.
Čtvrtý den hrálo posledních 24 lidí, 3 stoly, a já jsem hned první ruku trefil svoje esa proti A-K suited pána na buttonu, takže jsem ke svému stacku přidal dalšího čtvrt milionu. Zbytek dne se mi hrálo dobře, protože jsem měl poměrně lehké stoly, překvapivě na tak pokročilou fázi takhle velkého turnaje. Žádný větší pot jsem už bohužel nevyhrál, ale zároveň jsem nemusel ani moc riskovat. Netrefoval jsem flopy, víceméně jsem kradl menší poty a na finálový stůl jsem vstupoval s necelým milionem, což bylo průběžné páté místo...
Jan Škampa u jednoho ze závěrečných stolů ČPF
Utkvělo ti něco zvláštního v paměti v průběhu prvních dní?
Asi nic konkrétního. Celkově jsem měl dobrý pocit z toho, že mě nikdo nepřehrával. Mohlo by se zdát, že jsem hlavně první dva dny neměl štěstí, ale spíš jsem měl takové skryté štěstí, co člověk nevidí – nenarazíte s kingama nebo queenama do es apod. V celém turnaji jsem musel přežít pouze dva alliny, kde jsem riskoval svůj turnajový život, AQ proti 55 a AT proti QQ.
Co ti říkala jména soupeřů na finálovém stole?
Věděl jsem, že dobrý hráč, jeden z těch lepších, bude Kanaďan, který seděl nalevo ode mě. Měl druhý největší stack a byl to určitě lepší hráč než chipleader, který seděl také nalevo ode mě, což byl problém.
Nalevo od sebe jsem měl tedy dva chipleadery, z toho jednoho schopného hráče, takže jsem měl v plánu se toho nebát a už od začátku riskovat. Měl jsem sice polovinu žetonů než Kanaďan, ale ten by určitě nechtěl riskovat půlku svého stacku, když by měl lepší možnosti. Byl jsem připraven na něj tlačit svými chipy, i když jsem jich měl méně než on a riskovat s tím, že cenová struktura byla taková, že mi vůbec nevadilo skončit na 8. nebo 7. místu. Nejhorší by bylo skončit pátý a s tím svým čtvrtým jsem nakonec spokojen. Z hlediska cenové struktury to byla ve čtyřech lidech znovu fáze, kdy jsem chtěl víc riskovat.
Dále jsem věděl, že mladý 18-ti letý Američan po mé pravici je známý on-line hráč a že má na on-linu navyhráváno přes $400 tisíc. Hrál typickou on-line hru, naštěstí byl docela na short stacku a udělal pár chyb, takže nebyl moc nebezpečný. Další hráči už nebyli moc výrazní.
Vždy před finálovým stolem se snažíš zjistit proti komu stojíš?
Ano, před čtvrtým hracím dnem i před finále jsem googloval všechny hráče, hledal jejich výsledky, kde hrají na internetu, co hrají...
Pojďme k finálovému stolu...
Hrál jsem ze začátku hodně agresivně, to bylo v plánu, byl jsem skoro jistě nejaktivnějším hráčem na stole. Snažil jsem se tlačit tak, abych byl vždycky ten, který pošle první allin – snažil jsem se 3-betovat, 4-betovat do allinu a to mi opravdu vycházelo. Na finálovém stole jsem řekl asi 10x allin a jenom dvakrát jsem dostal call (poslední dvě ruce). Hrál jsem opravdu dobře a měl jsem z finálového stolu výborný pocit.
Takže poklidný průběh až na ten konec, kdy to šlo nahoru-dolů?
Je to tak. Až do toho konce jsem se stále pohyboval mezi 800 tisíci až milionem a půl, který jsem měl před první velkou hrou. V té jsem vyhrál queeny proti jackům mladého Portugalce a náhle jsem byl s 3,2 milionem těsný chipleader. Hned následující ruku jsem se ale rozhodl zatlačit pushem na Kanaďana, který měl bohužel QQ. Sice to nevyšlo, ale i tak jsem měl s K-9s téměř třetinovou šanci na výhru a kdybych tu ruku vyhrál, tak bych měl výbornou šanci vyhrát celý turnaj. Proti dvěma zbývajícím hráčům bych si věřil, že je dokážu přehrát v 3-handed hře a v heads-upu.
Tvůj push s K 9 byl dost diskutován, můžeš trochu přiblížit tvé myšlenkové pochody?
Stačilo mi, aby zahodil polovinu rukou, které by v té situaci 4-betnul. Byl jsem nejaktivnější na stole a čekal jsem, že by se mohl bránit. Navíc to byl jediný soupeř z těch tří, který byl schopný 4-bet bluffnout.
Několikrát u stolu 3-betoval a je pravda, že 4-bet to byl od něj první, ale vzhledem k síle zbývajícíh hráčů jsem byl přesvědčen, že nemůže dorovnat se slabou handou – s JJ by mohl mít problém a s AA, KK by ani vždy ne4-betoval. Po vyřazení z turnaje jsem nad touhle hrou ještě několik následujících hodin přemýšlel a zahrál bych to znovu stejně. Vyplatilo se zariskovat, protože bych si výrazně zvětšil šanci na vítězství, i když by karty jen zahodil.
Před finálovým stolem ti Petr „jelly“ Jelínek radil, že máš hrát srdcové karty a nakonec to byly právě srcde, které ti zavřely cestu k vítězství...
(smích) Vyšlo to moc pěkně, že rozhodující ruka byla zrovna K 9. Kasino Villamoura má totiž ve znaku 6 srdcí, tak proto jsem je měl hrát, ale flush nakonec nepřišla...
Neměl jsi podvědomě v hlavě „mám srdce, dám allin“?
To určitě ne :-)
Díky za rozhovor
Podle posledních informací se Honza zúčastní už dne 1A na EPT Prague, který začíná dnes ve 12:00, držíme palce!!!
Již brzy se těšte na rozhovor s Martinem Kabrhelem, kterému se v Portugalsku také dařilo.