Daniel Negreanu analyzuje své chyby v sedmém hracím dni Main eventu WSOP

Čím se stávám starším, dospělejším a lepším turnajovým hráčem, chyby, které dělám, jsou stále menší. Neznamená to však, že by tím byly méně důležité. Pokud se podíváte například na profesionální golf, zjistíte, že profesionální golfisté netrefují vždy ideálně, ale jejich minely jsou menší než u průměrných amatérů. Když stojí například 105 yardů od jamky, vždy se snaží míček potopit do díry, ale ve většině případů se jim to nepovede, dokáží ho však umístit jen o pár stop vedle.

Chtěl bych vám proto teď popsat dvě mé chyby, které se vám možná nebudou zdát jako fatální, ale pro mě osobně vyčnívají a myslel jsem, že by bylo dobré se o ně podělit:

Handa #01: Justin Schwartz před sebe háže jeden 500K chip na cutoffu na blindech 80K/160K a neříká nic. Vím, že limpování je část jeho herní strategie, ale měl před sebou mnoho menších žetonů, kterými mohl pouze callnout.

Myslel jsem, že účelem callu s jedním velkým žetonem bylo, aby jeho sázka vypadala jako že chtěl raisnout a zbytek stolu tak na jeho limp raději příliš neútočil.

Našel jsem na buttonu 7 8 a také zalimpoval. To je přesně ten typ handy, která se hraje perfektně postflop a nemyslel jsem, že bylo nutné Justina izolovat. Small blind zahodil a big procheckoval svou option.

Flop přišel K 7 6 a oba hráči přede mnou checknuli. A tady přichází moje chyba: Vsadil jsem 250K. Big blind zahodil, ale na shortu sedící Justin check-raisnul na 600K. Callnul jsem se spoustou backdoorů a trefeným párem.

Turn přišla 3 a on vyslal allin za asi tři miliony. Dlouho jsem nad tím nepřemýšlel a svůj pár zahodil.

A kdeže byla konkrétně ta chyba? Můj betsizing na flopu umožnil Jusitnovi check-raisnout mě jako bluff. Pokud bych vsadil 450K, musel by na případný bluff riskovat kolem milionu a neměl by už dál dostatek manévrovacího prostoru. Díky tomu že jsem vsadil jen 250K v situaci, kde bych mohl sám klidně bluffovat jsem otevřel příležitost soupeři mě přehrát.

Později jsem zjistil, že držel Q T, takže jen turnul flush draw a já jsem byl stále lepší. Nemyslím ale, že samotný fold na turnu, byla velká chyba, stále měl 15 outů, aby mě porazil, nicméně celé situaci jsem se mohl vyhnout, pokud bych vsadil na flopu více.

Handa #02: Blindy 150K/300K. Alex (shortstack) minraisuje z middle pozice na 5-handed stole na 600K. defenduji small blind s A 6 a ve dvou jdeme na flop T-T-3. Checknu, on vsadí 350K, já call. Turn jde devítka a oba jen checkneme a stejně jde akce i na riveru J.

Kde se stala chyba tady? Byla ještě menší než předešlá, přemýšlejte o tom chvilku...

Někteří by mohli brát za chybu call preflop. S tím ale nesouhlasím a to jako chybu nepočítám. Když jsem checknul na flopu a on vsadil 350K, cítil jsem, že mám lepší kartu, ale nebyl jsem si jistý. Měl jsem check-rasinout na milion a zatlačit na něj.

Mohl bych tu držet jednoduše třeba A-T nebo i mnoho jiných desítek (9T, JT, QT, KT), takže i kdyby měl třeba 8-8 musel by zvážit fold. Pravdou také je, že když vsadil pouze 350K, těžko bude mít nějakou silnou handu. Na call mého check-raisu by pak musel investovat více než čtvrtinu svého stacku a stále by netušil, zda na turnu budu v agresi pokračovat či nikoliv.

Nakonec ukázal Q-9 a porazil mě díky rivernuté devítce. Mnozí by se na to podívali a řekli jen "smůla". V tom však nevidím žádnou value. Smůla nebo štěstí... Mnohem důležitější je položit si otázku: Zahrál jsem tu ruku správně? Ne. Value najdete pouze v analyzování vaší hry, nikoliv v rozboru smůly nebo štěstí.

V mé poslední handě jsem měl A-4 proti J 3 na A K T. Mnoho hráčů by zde raději vyslalo rovnou allin preflop, zvlášť proti někomu, kdo otevírá 100% buttonu. pro většinu to bude lepší a jistější způsob, ale ne pro mě a ne v této situaci. Zdůvodnění je trochu delší, ale pokusím se o něj.

Mým cílem bylo vyhrát celý turnaj. Nechtěl jsem se jen dostat do finálové devítky. Věděl jsem že Joe (McKeehen, velký chipleader pozn. redakce) bude tlačit na bublinu a ostatní hráči s ním nebudou chtít bojovat. Cítil jsem se tak velmi komfortně, když jsem proti jeho slabé range hrál jak mimo pozici, tak v pozici.

Mojí strategií nebylo pouze útočit na jeho handy preflop, ale snažil jsem se s ním dívat na flop a získat tam co nejvyšší možnou value, raději než flipovat s ním o možný double. Chtěl jsem zdoublit poctivou prací.

Fungovalo to. Ze čtyř milionů jsem se dostal na devět bez toho, aniž bych se dostal do allinu. Postupně jsem se drápal zpět do hry především díky postflop hře.

Jakmile jsem se dostal přes osm milionů, už jsem mohl navíc defendovat blindy proti Joeovi více uvolněně. Několik kol v řadě jsem bránil svou povinnou sázku, jednou dokonce allinem preflop s K-T, mimochodem to byla o mnoho lepší handa na allin než A-4, když zvážím jak hrál. Takže důvod proč jsem se rozhodl jen pro call s A-4:

1. Balancuje to mojí calling rance na blindu
2. Dostanu extra value postflop když trefím eso. Nikdy nebude checkovat eso
3. Vyhnu se preflop allin konfrontaci, kde budu často 1-2 pozadu, pokud dorovná

Jakmile se na stole objevil flop, handa se odehrála vlastně sama. Pokud bych vyhrál, dostal bych se na velmi zdravý stack 14 milionů. To byl přesně můj plán. Podívat se na flop a dostat žetony do hry, když to bude nutné a pak jen doufat, že handa podrží. Bohužel to nevyšlo, ale celkově jsem spokojený sám se sebou, jak jsem turnaj odehrál a dodržel svůj nastavený herní plán.

(volně přeloženo z blogu Daniela Negreanua)

Související články:

• WSOP Main Event: November Nine sestavena! Daniel Negreanu končí znovu na 11. místě!