BLOG: Jak jsem v Ambíku vyzobnul z turistů tisíce korun

Určitě vás je hodně. Hráčů, kteří milují poker, ale ostýchají se navštívit živou hru v kasinu. Byl jsem na tom podobně. Bavilo mě hrát Texas Hold’em s přáteli doma na improvizovaném pokerovém stole, vždycky jsme se sešli, dali pár drinků a hráli klidně celou noc. Pravidelně se mi dařilo, vyhrával jsem, ale postupem času už to nebylo ono. Měli jsme sebe "přečtený" a hlavně byl problém se dohodnout, kdy se u někoho z nás doma sejdeme. Kluci většinou neměli čas, vymlouvali se atd… znáte to.

Z těch důvodů, co píšu výše, jsem měl velkou touhu zkusit cash game "na ostro" a tak jsem se začal poohlížet po nějakém kasinu. Kritéria pro výběr byla jasná: co nejlepší dostupnost, nízké limity a zároveň i možnost malého buy-inu. Jo a pokud možno, aby tam lidi hráli v kteroukoli denní dobu a já si tak mohl přijít zahrát i odpoledne. Zabrousil jsem na pokerzive.cz, kde mi přátelé říkali, že je největší přehled živých cash games. Měli pravdu. Večer jim tam svítilo i desítky aktivních stolů a já jen koulel očima, jaké herní místo zvolit. Nabídka v Praze je opravdu pestrá, takže bylo z čeho vybírat.

Nicméně, vybráno jsem měl i přesto hned. Zaujalo mě kasino Ambassador, které leží přímo v srdci Prahy na Václavském náměstí, kde se pohybuje nejvíce turistů. Zrovna běželo pět plných stolů s blindy 10/20 Kč, ale k dispozici jsou i hry pro větší hráče, třeba 25/50 Kč nebo 50/100 Kč. Hned jsem vzal do ruky telefon a volal tam, aby mi zarezervovali místo na 10/20. Vstřícně mi jeden z floormanů vyhověl a mě tak nebránilo nic k tomu, abych vyrazil na místo činu.

Do Ambíku chodí i celebrity, například herec Petr Rychlý

Poté, co jsem prošel vchodem a vystoupil po červeném koberci, jsem se cítil jak James Bond ve filmu Casino Royale. Nekecám. Na recepci mi obsluha dala do šatny bundu a následně mě i během několika vteřin zadarmo zaregistrovala, abych příště mohl rovnou vejít do herního sálu. Ptáte se mě na první dojem po vstupu? Byl jsem uchvácen. Naskytl se mi pohled na krásné prostory, které byly jen lemovány skutečnými pokerovými stoly, u nichž sedělo spousta hráčů.

Zkouknul jsem, kde sedí postarší hráči a nejlépe i mluví cizí řečí. Výběr byl snadný, skoro na každém stole seděl podnapilý turista, který je často ubytován v sousedícím hotelu Ambassador. No a co mají večer dělat – jdou se pobavit do kasina, když to mají pár kroků vedle, že jo. Vyměnil jsem jenom 1.000 Kč, ale jde i mnohonásobně víc. Já posera si ale pro začátek dal radši jen ten litr.

Co vám budu povídat, byl to mazec. Pánům na stole bylo evidentně úplně jedno, co hrají. Navíc třeba otevřeli hru raisem na stovku, takže jsem si akorát počkal, až mi přijde dobrá ruka, kterou mi zaplatí. Netrvalo dlouho a nacházím pod rukou Kingy, dostávám call od dvou hráčů a po nízkých kartách na stole ztrojnásobuju na 3.000 Kč. Přiznám se, že mi hlavou začala rotovat myšlenka, že se zvednu a odejdu s dvojkou v plusu… ale nešlo to. Musel jsem tam zůstat, když jsem viděl, co tam soupeři předvádějí.

Jojo, Ambík po svých zkušenostech miluju i já!

Dobrý bylo, že kolem našeho stolu chodila každou chvíli obsluha od baru, která se ptala, jestli si nedáme něco k pití. Po zjištění, že mají pivko a veškeré nealkoholické nápoje zdarma, jsem lidově čuměl jako puk. Kolega po pravici mi řekl, že to je standard a když prý budu chodit častěji, tak dostanu zadarmo i něco tvrdšího. Za námi na stůl dokonce přinesli v průběhu večera i pizzu a další jídlo, jako ovoce, různé pochutiny a tak. To je zadáčo pro všechny, i když se třeba jen díváte a nehrajete.

A jak to vlastně celé dopadlo? Nakonec jsem z talíře udělal 5.800 Kč a po pár hodinách tak odcházel ve více než solidním profitu. Na první návštěvu si myslím, že dobrý skóre. Cashovka byla hodně výživná a to jsem tam byl ve středu. Myslím, že v pátek nebo v sobotu, když cizinci chodí pařit do klubů v centru metropole, to musí být ještě větší paráda….

- Kuře