Do třetice všeho strašného...

Takže popořádku. Minule jsem se zmínil o lehce optimistickém startu onlajnové kariéry, leč dnes to musím trochu doplnit. Po několika trefených SNG jsem dolezl prakticky z 0 na cca 330 $. To mi trochu narostl hřebínek a pustil jsem se sebevědomě do vyšších turnajů. Hned v prvním 35$ SNG se 180 hráči  na Poker Stars jsem uhrál finálový stůl, i když to bylo jen 9. místo. Napodruhé 13. místo, ale pak to nějak zdechlo. Nastalo 1. těžké období, totiž období špatných karet. Ale píšu-li špatných, myslím tím megašpatných, ultraextrém kategorie slizký hnus. Docela jsem špačkoval, ale to jsem netušil, že může být i hůř. A taky že bylo. Po zadotování účtu sice na chvíli vyšlo slunéčko a podařilo se mi dostat se skoro na nedávnou úroveň, ale to se již hřmotnými kroky blížilo 2. těžké období, které v konečném důsledku velice prověřilo můj vztah ke hře. Nazval bych toto období "Obdobím vykuchaných nadějí". Něco jako když horolezec spadne ze severní stěny Eigeru a po zatlačení nevelké boule je hryznut nakaženým kamzíkem a bez pomoci bídně zajde na nějakou lichokopytnickou chorobu. Prostě mi chodily dost dobrý karty, což je sice chvály hodné, ale málo kdy jsem je uhrál. Jednotlivci s totálními hovny na ruce se střídali s železnou pravidelností v dorovnávání mých sázek a docházely jim na stůl vpravdě bizardní kombinace. Toto období bylo navíc dost drahé, protože jsem z většiny turnajů vyfuněl velmi záhy. Teď hraju různé freerolly a kvalifikace se střídavými (ne)úspěchy a v pátek 16.3. jsem po roce dorazil do Cardu přetavit nabyté zkušenosti do živáku, kde jsem si chtěl ukrojit svůj kus s garantovaných 50.000 Kč.

Na živém turnaji jsem zkraje měl karty spíše nehratelné, něco málo jsem pokradl, něco málo zahodil, takový to normální hraní. U stolu jsem zvolil image podivína (to mi šlo, jinou bych stejně nezvládl). Před brejkem jsem se hloupě odhodil na AJ, které jsem prostě neuměl zahodit a nízký pár proti mně se udržel. Po pauze jsem měl QQ bez zájmu soupeřů a pak si jeden ze soupeřů rozhodl testnout si můj allin preflop. To jsem byl na cca 12 BB. Já držel AQ, on JQ, nic nepřišlo, tak jsem udělal vytoužený double. Po chvíli jsem našel v ruce kamarády kingy a na můj miniraise se ozvalo callem hned 5 soupeřů + jeden reraise. Svým allinem jsem odstavil první 4 a ten poslední si to nechal několikrát přepočítat a po dlouhém váhání to tedy callnul. Sebevědomě jsem ukázal své kingy a on na mě vybafnul s esama :/ To jsem myslel, že mě vomejou... Na flopu mu dorazil set a pak už jen dealer zařval jak tur to své nechutné SEAT OPEN a já šel jsem domů za miminy..

Jsem sice rozhněván, ale ještě to zkusím. Takže až u stolu spatříte podivína, který zasněně čumí na TV a neumí si jednou rukou přehazovat celý stack, tak jste právě potkali Koperka. A bacha na něj, je rozhněvaný (vrrr...)