Britská pokerová legenda Dave "Devilfish" Ulliot bojuje s rakovinou

Jak vážný je Devilfishův stav zatím není známé, ale vše nasvědčuje tomu, že na rozdíl od Brunsona, by Ulliotova nemoc měla být již v celkem pokročilém stádiu.

Podle Simona Trumpera, ředitele populárního britského pokerového klubu Dusk Till Dawn a blízkého přítele Ulliotovi hodně pomáhá právě podpora od fanoušků:

"Jsem doslova zaplavený dotazy ohledně zdravotního stavu Davida Ulliota. Stále jsem v Thajsku, ale podle zpráv které mám, se Dave léčí doma v Hullu a všichni bychom nyní měli respektovat jeho soukromí. Tráví čas se svou rodinou a je opravdu dojatý ze všech přání a podpory, která se mu dostala od všech pokerových hráčů i fanoušků."

David "Devilfish" Ulliot

Kdo je Devilfish?

Dave Ulliot se narodil 4. dubna 1954 v anglickém Hullu a jeho příběh je vším možným, jen ne klasickým životopisem pokerového profesionála. Karetním hrám propadl už jako malý, často vzpomíná, jak hrával s matkou „three card brag“, hru vcelku podobnou pokeru (na vlastní oči jste ji mohli vidět třeba ve filmu Sbal prachy a vypadni).

K pokeru přičichl až v pubertě a už v šestnácti, rok poté co opustil školu a už se do ní nikdy nevrátil, začal hrát v místních malých hernách, samozřejmě na zfalšovanou občanku. A byl tak dobrý, že když se rozkřiklo, že přijde ten který večer hrát, herna raději zavřela. Kromě pokeru měl ale David i jiné, nebezpečnější zájmy – až do svých osmadvaceti let byl vcelku častým hostem v hullském vězení, odseděl si zde několik týdnů za bitky, krádeže, přepadení trafik, benzínek a pojišťovací podvody. Jakmile ale dosáhl třicítky, napravil se, otevřel si na bývalého kriminálníka vcelku originální živnost – klenotnictví a do dnešního dne nespáchal ani jeden přečin proti zákonu. A začal se ještě víc věnovat pokeru.

Cestoval po celé Británii a z každého turnaje si odvážel nemalé sumy. Někdy tou dobou si začal budovat svůj osobitý, agresivní styl hry a také image neproniknutelného drsňáka.

Jeho vzpomínky z té doby jsou skutečně barvité: „Pamatuji si, že jednou jsem hrál v totální díře, kde se pod stolem válely mrtvé krysy. Hrál jsem proti bandě Pákistánců, kteří měli neuvěřitelně moc peněz. Vždycky když jsem obral jednoho, zastoupil ho jiný. A když jsem obral všechny, bylo mi jasný, že tady není umění prachy vyhrát, ale dostat se s nima ven. Slyšel jsem protihráče, jak se na chodbě domlouvají, že mě za žádnou cenu nesmějí nechat odejít. Tak jsem vytáhl bouchačku a vystřelil do vzduchu. Než se vzpamatovali, byl jsem pryč. Docela dobrá kovbojka.“

Koncem devadesátých let se Ulliott vypracoval natolik, že odjel do Las Vegas, kde dostal svou milovanou přezdívku Devilfish (jedna z těch ryb, jejíž konzumace vás účinně a rychle zabije, pokud ji připravíte špatně). Coby správný klenotník si nechal udělat originální zlaté prsteny, na jedné ruce „Devil“, na druhé „fish“, bez kterých je už dnes prakticky nepředstavitelný. Jeho nadšení z „uměleckého jména“ se ani nelze divit, konečně se zbavil přezdívky „Hodiny“, kterou dostal v mládí podle drahocenných rodinných hodin, které často dával do banku, když neměl na blindy…

V roce 1997 přišel zlom v kariéře, když Dave vyhrál svůj první (a zatím jediný) turnaj na WSOP. Ze začátku WSOP se mu neuvěřitelně nedařilo, v Texas hold´em cash game rychle prohrál $200.000, s kterými do Las Vegas přijel a musel se zadlužit, aby mohl hrát dál.

Z půjčených $70.000 mu ale zbyly poslední $2.000 na buy-in do turnaje $2,000 pot limit Texas hold 'em, kde na finálovém stole v heads-upu nakonec porazil dnes nepříliš známého Chris Trubyho, vyhrál $180.000 a samozřejmě zlatý náramek. Tím ale Devilsfishovo tažení neskončilo, až do konce WSOP vyhrával v Omaze 10 i 20.000 USD denně a nakonec si domů odvážel téměř 750 tisíc dolarů. Dodnes rád vzpomíná na to, jak se mu nevešly do kufru a musel je do letadla nosit v igelitkách.

Pravá hvězda se ale z Ulliotta pro mnohé stala až o dva roky později, kdy vystupoval v Late Nigh Poker, jednom z prvních pořadů, který použil „hole cam“, kameru, díky které bylo hráčům vidět do karet. Nejen že vyhrával, ale díky svému stoickému chování, brilantní hře a také neortodoxní vizáži se stal miláčkem publika.

Jeho největším výsledkem kariéry je vítězství v turnaji World Poker Tour z roku 2003, kde si v heads-upu poradil s Philem Iveym a připsal odměnu skoro $600.000. Bezpečný bankroll si Devilsfih zajistil i svými početnými druhými místy v turnajích WSOP, výhrami v turnajích v Texas Holdem a v Omaze po celém světě a také svoji online hernou.

Do dnešního dne se Dave Devilfish Ulliott stal nejen jedním z nejúspěšnějších britských pokerových hráčů všech dob (v současnosti mu s výhrami $6,2 milionu patří druhé místo za Samem Trickettem), ale získal i titul nejlepší evropský hráč za rok 2007, nehynoucí slávu a zástupy oddaných fanoušků.

Není pro to divu, že jakmile se o jeho současném chatrném zdraví dozvěděl Doyle Brunson, ihned přispěchal s návrhem, že by nebylo od věci uvést Devilfishe co nejdříve do pokerové síně slávy.