Zpovědnice - Lubor Dědič

Ahoj, Lubore. Po bližším seznámení s tvými aktivitami působíš jako velice podnikavý člověk. Kam až sahají dny, kdy jsi začal vydělávat „na sebe“?

Jsem vyučen jako mechanik opravář s odborným zaměřením pro stroje a zařízení, lidově řečeno zámečník. Po vyučení jsem přibližně šest měsíců pracoval jako svářeč v pražských vodárnách a poté jsem nastoupil na vojnu do Dukly Plzeň jako sportovní střelec (sportovní střelbu jsem aktivně dělal od roku 1986 do roku 2002), přičemž po skončení základní vojenské služby jsem v Dukle zůstal ještě další dva roky jako voják z povolání. Po návratu do Prahy jsem se nějak nachomýtnul k prodeji ovoce a zeleniny a začal jsem pro jednoho chlápka prodávat zeleninu ve stánku na stanici metra Budějovická.

Určitě sis ale nechtěl, obzvlášť s tvojí náturou, vydělávat jako prodejce zeleniny celý život?

Vzhledem k tomu, že jsem byl jako prodavač "velmi šikovný", tak jsem přibližně po roce ten stánek od majitele koupil a dalších 10 let jsem ho provozoval sám. To trvalo až do roku 2004, kdy se mi podařilo uspět v SMSkové soutěži na televizi Nova a získat hlavní cenu 10 milionů korun. Poté jsem zeleninu přenechal bratrovi a sám jsem si koupil bowlingovou hernu na Jižním městě, kterou provozuji až do dnes. Během několika rekonstrukcí bowlingové dráhy postupně zmizely a v současné době to celé funguje jako hudební klub Insomnia.

Lubor s Kateřinou Emmons v Lahti, kde česká reprezentantka
 získala zlatou medaili ve sportovní střelbě vzduchovkou

Mezi pokerovou komunitu jsi proniknul asi nejstylověji ze všech tuzemských hráčů. Jak to tehdy s tím WSOPE bylo?

Několikrát jsem byl zván společností Betfair k návštěvě Anglie, což jsem však stále s díky odmítal. Jednak jsem byl časově dost vytížen a především jsem v návštěvě země, kde se nedomluvím tamním jazykem, neviděl žádný smysl. Až jsem jednoho dne zjistil, že společnost Betfair pořádá v Londýně pokerový turnaj v rámci WSOP (WSOPE). Zrovna v té době jsem k pokeru trošku přičichl a občas jsem si zahrál na Bwinu. Manažer Betfairu pro Česko a Slovensko mi nabídnul, že pokud bych si chtěl zkusit poker na živo, bude se mi osobně věnovat po celou dobu pobytu a Betfair mile rád zaplatí veškeré výdaje, takže složím pouze buy-in ve výši 10.000 liber.

Slovo dalo slovo a já vyrazil na svůj první živý turnaj s knížkou od Phila Hellmutha "Jak hrají poker profesionálové" v kapse. Perličkou je můj skvělý run, kdy jsem po prvním dni postoupil z průběžného třetího místa a druhý hrací den jsem pak nastupoval na televizní stůl, kde jsem se potkal právě i s Hellmuthem. Na stole byli i další světoznámí hráči, které jsem v té době asi jako jediný vůbec neznal, jmenovitě Doyle Brunson nebo Antonio Esfandiari. Z turnaje jsem nakonec vypadl na 99. místě kousek od peněz, ale byl to pro mě tak mocný zážitek, že jsem pokeru okamžitě propadnul.

Lubor Dědič v preflop all-inu s Antoniem Esfandiarim
(nechybí Brunsonův komentář v průběhu handy)

Několikrát zde padla zmínka o společnosti Betfair, takže hned navážeme další otázkou. V době tvého nástupu na pokerovou scénu jsi byl považován za předního českého sázkaře. Jak ses k tomuto byznysu dostal?

Sázel jsem celý život od doby, kdy u nás vznikly první sázkové kanceláře, nicméně až do období od roku 2004 mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsem věděl proč i z jakého důvodu co sázím a dopředu jsem si byl jistý, že na těch sázkách skutečně vydělám. Celé to vzniklo zmiňovaným zakoupením bowlingové herny, kde jsem v rámci rozšíření služeb pro zákazníky otevřel pobočku sázkové kanceláře Victoria Tip.

Tu jsem provozoval pod jejich jménem a tehdy ke mně začali chodit sázet i lidé, kteří podávali netypické zápasy za větší obnosy peněz, což mi často přišlo poněkud zvláštní. Dodnes si pamatuji, jak přišel chlápek, jemuž se poměrně dařilo, a chtěl si vsadit ligový zápas v dánské házené v kurzu 4,00 za 10.000 korun. Začalo mi vrtat hlavou, proč sází zrovna takovou kravinu a když jsem si na internet prošel nabídky ostatních sázkových kanceláří, zjistil jsem, že ostatní vypisují kurz v rozmezí 2,50 až 2,70.

Asi právě zde se v tvé hlavě začal rodit nápad, jak něčeho podobného využít ve svůj prospěch…

Přesně tak. Začal jsem přemýšlet nad tím, proč tomu tak je a především jak by se toho dalo využít. Postupně jsem začal více porovnávat jednotlivé nabídky všech sázkových kanceláří, včetně nabídek cizích sázkovek, jako Bwin, Sportingbet či Expekt, a začal jsem nacházet právě takové zápasy, které se kursově dost lišily. Jakmile jsem si s jednotlivými kursy začal pohrávat, došlo mi, že se při určitém rozložení sázek dá u různých společností nasázet na všechny možné výsledky utkání takovým způsobem, aby byl při jakémkoliv možném výsledku zaručený jistý zisk.

Zasvětil jsem do toho kamaráda, s nímž se mi podařilo vyhrát již zmíněnou soutěž na Nově a postupně jsme se tomu začali naplno věnovat. V prvních dnech se nám dařilo na těchto jistých sázkách vydělávat až 2.000 korun denně. Časem jsme zjistili, že existují i sázkové kanceláře s nižšími maržemi (například Betfair nebo Pinnaclesports) a postupně jsme svoji metodu sázení vylepšovali. Když jsme si pak po třech měsících udělali statistiku našich zisků, byli jsme v naprostém šoku – náš průměrný denní zisk byl totiž nějakých 70.000 Kč a to i přes naše poměrně nemotorné začátky.

Lubor vítězem MČR V PLO 2012
(ačkoliv sám sebe prohlašuje za mega rybu, díky nespočtu
odehraných turnajů se nějakého toho úspěchu dočkal)

Jestliže se nepletu, v poslední době se již sázení téměř vůbec nevěnuješ, jaké jsou důvody?

To je pravda… Sázení jsem se věnoval až do roku 2013, kdy jsem usoudil, že zisky ze sázek již nejsou adekvátní vynaloženému úsilí. Příchodem internetového sázení do Čech se sázkové kanceláře postupně naučily své kurzy upravovat způsobem, aby mezi nimi byly čím dál tím menší rozdíly, takže začalo být čím dál tím těžší najít zápasy vhodné pro arbitrážní sázení (tak se vlastně jmenuje metoda, kterou jsme pro sázení používali). Ale to neznamená, že jsem svět kurzového sázení nadobro opustil. S partou kamarádů se nám povedlo odkoupit sázkovou kancelář Maxitip a.s. a v současné době děláme vše pro to, aby se nám s touto značkou podařilo v Čechách prosadit. A já pevně věřím, že se nám to povede.

Tvým posledním projektem je čím dál tím populárnější Dědičova Cash Game. Ta se nejdříve konala pouze v kasinu WIN!, ovšem postupem času o ní projevilo zájem několik dalších pražských poker roomů, jako například Ambassador, Card Casino Prague či Kings Prague v Corinthii, ale také zavítala i do Brna nebo na Rozvadov. Co stálo za zrodem tohoto nápadu?

Za vznikem "Dědičovy Cash Game" stál nápad Petra "Olafa" Hlaváčka, který vymyslel akci s názvem "zařízni Olafa". Tuhle akci pořádal v kasinu WIN!, kde mám mimochodem také určitý podíl a akce jsem se účastnil osobně. Bylo to v době, kdy začala pražská cash game scéna poměrně dost upadat a lidé se na hru scházeli čím dál tím méně. Já byl poměrně dost v šoku z toho, jaký byl o Olafovu akci zájem či kolik hráčů na ni dorazilo a ihned mne napadlo, že když může být takový zájem o hráče všeobecně považovaného za někoho, kdo hře rozumí a ovládá ji, tak kdybych něco podobného uspořádal já, jakožto vyhlášená pokerová ryba, bude muset každé kasino praskat ve švech :).

Lubor je známý obzvláště jako bavič a rekordman v počtu udělených sitoutů
za hlasité projevy emocí po udělených suckoutech

Ve výkladovém slovníku pravděpodobně nalezneme u slova podnikavost tvojí fotku :)

Začal jsem přemýšlet, jak dát vše dohromady takovým způsobem, aby o akci byl zájem a zároveň to nebyla pouze kopie Olafovy akce. Tím vznikla Dědičova Cash Game. Původně to celé bylo ušité pro naše kasino WIN!, kde jsem si jako společník mohl pro tuto hru domluvit poměrně nadstandardní podmínky a tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že někdy budu tuto akci pořádat i v jiných kasinech. O Dědičovu Cash Game však začal být poměrně velký zájem, což zcela pochopitelně neušlo ani ostatním kasinům. Ty mne začaly oslovovat, zdali nemám zájem něco podobného provozovat i u nich a vzhledem k tomu, že vždy akceptovaly moje poměrně brutální podmínky, rozšířila se Dědičovka i do ostatních poker roomů. V současné době jednotlivá kasina střídám podle toho, kde je o mojí hru zájem.

Pokud to není tajné, čtenáře by určitě zajímal obchodní koncept z tvého pohledu.

Určitě nemohu sdělit detaily toho, jak jsem za svoji hru odměňován, ale lze prohlásit, že jsem dokázal vymyslet takový koncept, jenž bych nazval něco jako pokerové perpetuum mobile - tedy kdy jsou nakonec spokojené všechny tři strany a všichni mají důvod se do další akce znovu a znovu zapojovat. Těmi třemi stranami mám na mysli pořádající kasina na straně jedné, sebe jako rybu, která hru organizuje a jde s kůží na trh na straně druhé a ostatní hráče, pro něž se vlastně vše dělá na straně třetí.

Kasina jsou spokojená, protože se u nich uspořádá v dnešní době už poměrně zřídkakdy hraný limit. Na této akci nikdy neprodělají, jako bonus mají skvělé promo v pokerových médiích a navíc zaplní na daný večer kasino lidmi, kteří si kolikrát zahrají i vedlejší disciplíny. Pro mě je hra také zajímavá, neboť i přes mé dlouhodobé prohry dostávám od kasina kompenzaci a jak je známo, i ryba občas vyhraje. A v neposlední řadě jsou tu spokojení hráči. Pro ty funguji něco jako takový jejich rakeback, pravidelně se do nich odhazuji a jak je známo, lidi dělají lidi, takže se častokrát stane, že na cashovku zavítá i nějaký turista, který by se normálně takové hry nezúčastnil. Pak mají všichni ty pravé pokerové hody :).

Mnoho aktivních pokerových hráčů má většinu svých nejlepších kamarádů nebo blízkých ze stejné oblasti, což je logicky dané stráveným časem v úzké komunitě, společným zájmem a životním stylem. Jak je tomu v současné době u tebe a neboj se ukázat prstem.

Nějaká ta přátelství určitě vznikla, ale nijak bych to nepřeceňoval… přeci jen hrajeme o peníze a nikoliv o bonbóny, nikdo si nic nedarujeme a každého především zajímá, koho o kolik obere. Na druhou stranu, třeba s takovým Paštikou trávím v současné době za pokerovými stoly více času, než s manželkou doma :). Za kamarády bych mohl označit například Petra Targu, Vláďu Maláka, Majka, Bageťáka, Karla Kabrnu a další, s nimiž se vídám i mimo pokerové stoly.

Luborova lepší polovička

Kdy ses rozhodl zapojit do pokerové komunity svou manželku? Většina lidí z live scény ji velmi dobře zná, neboť se na turnajích objevuje pravidelně. Bylo to na tvoje doporučení „tak si to pojď zkusit,“ nebo spíše z její hlavy? Co říkáš na její pokerový vývoj?

Manželka se do pokerové scény zapojila víceméně sama a asi za to může hodně fakt, že díky pokeru netrávím doma až zas tolik času, kolik bych doma trávit měl či chtěl. Určitě je tam i motivace dokázat mně i okolí, že to s kartami umí. Pokaždé, když jsem s ní hrál jakékoliv karetní hry, neustále mě porážela a dováděla k šílenství, takže to zašlo až tak daleko, že s ní doma odmítám cokoliv hrát :). Co se týče jejích schopností, myslím si, že se teprve rozkoukává a stále to hraje především jako "ženská". Já však ale vím, jak hrozně nerada prohrává a jsem přesvědčen, že nám chlapům brzo ukáže, jaké kvality v ní jsou...

Díky za rozhovor a hodně štěstí nejen při tvých cash games.

Taky díky!