Zpovědnice – Roman Dohnal

Nejdřív mi prosím prozraď svůj nick online, možná Tě někdo zná jen pod ním.
Na stárech mam nick skejtak a na jiných hernách skoro vůbec nehraju.

Co považuješ Ty sám za své největší pokerové úspěchy?
Největší úspěch z živých turnajů je ITM v high rolleru na UKIPT Galway a z online turnajů to bude asi vítězství v bigu 11 v neděli a pak vítězství v 1usd 3x turbu za 7K vzhledem k tomu, že 3x turba považuji za svou nejlepší disciplínu z MTT formátu.

Jak dlouho se pokeru věnuješ?
Online hraju třeba čtyři roky, ale na nějaké poloprofesionální úrovni asi dva až dva a půl roku.

Vidíš ve své hře nějaký progres?
Za poslední rok jsem se dopracoval na určitou úroveň, na kterou jsem si myslel, že se nikdy nedostanu. Vděčím za to lidem kolem sebe. Určitě díky nim jsem se dostal tam, kde jsem. Snažím se na sobě neustále pracovat, hledat jednotlivý chyby. Zastávam ten názor, že turnajovej hráč dělá pořád chyby, který se dají odstraňovat. Navíc se turnajová hra stále vyvíjí a ty strategie jsou teď někde jinde, než byly třeba před dvěma lety.

Zmínil jsi své okolí a mě to nutí k další otázce. Všimla jsem si, že máš obrovský přehled o dění v pokeru jak u nás, tak v zahraničí. Zároveň spoustu zahraničních hráčů znáš osobně, jak jsi se k nim dostal?
Hodně zahraničních hráčů znám díky PS. Mam spoustu známých v Portugalsku, kteří jsou buď PS PRO nebo jsou to prostě high stakes hráči. Díky nim jsem získal povědomí o té zahraniční scéně. K většině těch lidí, co jsem poznal, jsem se dostal díky zahraničním cestám, když jsem potrefoval balíčky na turnaje.

Trefování balíčků v kvalifikacích se zdá být Tvůj obor, je to tak?
Neřekl bych, že bych se kvalifikacím nějak věnoval. Já rád hraju drahý turnaje a ty kvaldy mi umožňujou hrát je za daleko menší peníze. Za poslední rok jsem potrefoval dohromady asi deset balíčků na různý turnaje, který bych si z rollu určitě nemohl dovolit.Všechny ty turnaje jsem potrefoval za 20 nebo 30 dolarů, přitom jejich hodnota je v tisících dolarech.

Na které cesty vzpomínáš nejraději?
EMOP Barcelona a GSOP v Dominikánské republice. Díky lidem, se kterýma jsem tam trávil čas, jsou to pro mě místa se spoustou vzpomínek.

Poslední turnaj, který jsi takto kvaldnul, bylo EPT Prague. Co pro Tebe znamená hrát turnaj série EPT a jak se Ti hrál?
Před pár lety bych nevěřil, že si takovej turnaj vůbec kdy zahraju. Byl to jeden z mých pokerových cílů a jsem rád, že jsem si ho mohl splnit. Byl to pro mě obrovský zážitek a musím říct, že se mi hrálo celkem komfortně. Na třech stolech jsem patřil určitě k lepším hráčům na stole, i když čtvrtý stůl byl opravdu hodně těžkej a já tam byl asi nejhorší.  Na úvodním stole byl se mnou jediný profesionál u stolu Khiem Ngyen, jinak samá ryba. Měl jsem štěstí i na seating. Probojoval jsem se do druhého dne, ale dál už jsem se bohužel nedostal. Potkal jsem spoustu přátel ze zahraničí a setkal se se světovými celebritami z turnajového prostředí, což byl skvělý zážitek.

EPT byla spněným snem, máš ještě nějaké takové cíle?
Můj takovej poslední sen není ani něco vyhrát, ale prostě si zahrát ME WSOP a pak Aussie Millions. To jsou moje asi poslední nesplněný sny v pokeru.

Jsou třeba i osoby, které bys chtěl poznat nebo se s nimi setkat u stolu?
Kdybych měl říct nějaká jména, tak asi třeba Doyle Brunson. Stu Ungar, kterej už tady ale není. Potom asi Dario Minieri, Isaac Haxton jsou hráči, které bych chtěl poznat. No a klasickej Timex - Mike McDonald – kterej už ve dvaceti mohl jít do důchodu.To jsou legendy, se kterýma bych se chtěl potkat. Samozřejmě je potkávam na onlinu, ale to není ono.

Vím o Tobě, že hraješ omahu. Je to druh zábavy nebo v tom vidíš směr, kam se má Tvá hra ubírat?
Je to disciplína, který bych se chtěl věnovat, až budu mít vybudovanej totálně safe roll. Mě omaha strašně baví a cítím tam neskutečnou edge. Cítím se v omaze daleko víc komfortně než v holdemu. Je to hra budoucnosti. Holdem už umí hrát strašně moc lidí, v omaze to tak rozhodně není.

Mám jednu otázku, kterou se snažím položit v každém rozhovoru. Jsi nějakým – jakýmkoliv – způsobem pověrčivý?
Já jsem pověrčivej nikdy nebyl, ale díky pokeru se ze mě stal pověrčivej magor. Mám spoustu talismanů. Jsou to věci od lidí, které mám rád a nějak si jich vážím. Na stole to každý pozná, že jsem poverčivej, protože před sebou mívám hroznej bordel. =)

Je poker gamble nebo sport?
Otázka je, jak k tomu kdo přistupuje. Je spousta hráčů, kteří nehrajou poker seriózně. Berou to jako zábavu a vlastně proč ne. Pro pokerového profesionála je to ale sport a profíci na sobě musí opravdu dřít, aby to někam dotáhli. Takže pro profesionála je to podle mě určitě sport, ale pro někoho, kdo to bere jako druh zábavy, je to spíš gamble.

Děkuju za příjemný rozhovor a hodně štěstí nejen u pokerových stolů!

Tady děkuji za příjemné posezení u rozhovoru, jsem rád a bylo mi ctí s Tebou tenhle rozhovor pro Pokerživě udělat. Závěrem bych chtěl ještě poděkovat lidem, co mi v pokru pomohli a pozdravit všechny kamarády z pokerového prostředí,  jelikož bez těchto lidí bychom tady dnes neseděli. Přeji všem mnoho úspěchů a „hlavně, ať to točí“.