Zpovědnice - VOJTĚCH RŮŽIČKA

Na svůj věk má poměrně jasnou představu o tom, kde se nachází a kam směřuje, je skromný, možná až příliš, nad soupeře a spoluhráče se nepovyšuje a slabším hráčům se neposmívá, s čímž mimochodem velmi sympatizuji. Na druhou stranu dravec u pokerových stolů, který hraje nejen karty, ale hlavně lidi a umí zachovat naprostý klid a soustředěnost i ve vypjatých situacích. Druhým hostem Pokerzive.cz Zpovědnice byl Vojtěch Růžička:

Ty nehraješ příliš dlouho, kolik roků se pokeru věnuješ? Můžeš to nějak rozdělit na hobby a profi nebo popsat ty úrovně?

To není tak úplně pravda. Hraji dohromady asi tak sedm let. Asi v prvním ročníku na výšce jsme začali s libereckými kamarády chodit hrát do hospody. Nijak zvlášť jsme se tím nezabývali, nicméně nás to hodně bavilo a scházeli jsme se tak dvakrát týdně. Zkoušeli jsme hrát i online, ale vlastně hodně špatně. Později jsme pak chodili do kasína, ale nevydělávali jsme tím a nebrali to příliš vážně. Pak se to celé otočilo. Je to asi dva, dva a půl roku zpátky, kdy jsem se rozhodl, že bych pokerem opravdu chtěl vydělávat peníze.  Od té doby jsem se tomu věnoval již téměř na plný úvazek. I když, chodil jsem ještě do školy. Mimo živou hru jsem začal hrát hodně online.

Co je to hrát „hodně“? Kolik hodin denně to je?

6-7 hodin denně, třeba pět dní v týdnu

Co jsi dělal předtím? Jaké máš pracovní zkušenosti?

Vysloveně pracovní zkušenosti nemám. Asi nejserióznější práce, kterou jsem kdy dělal, byla práce trenéra. Když jsem byl mladý, věnoval jsem se vodnímu lyžovaní, a asi tři roky jsem pak trénoval malé děti.

Nějaké další sporty?

Závodně jsem hrál ping pong. Tuto sezónu již pravděpodobně vynechám. Ještě loni jsem hrál za takový slabší pražský team, spíše pro „žízeň“, aby pak lépe chutnalo pivo.

Kde jsi získal skills? A jaké jsou podle tebe předpoklady pro to, je získat, tedy ty vrozené..

Hlavním předpokladem je matematické nadání, to je celkem nutné. Když například člověk neumí počítat, tak nikdy nemůže být top hráč, to prostě nejde. Vždy jsou tam části, které je možné se naučit, možná nazpaměť, mechanicky, ale bez matematického nadání to nestačí. Pak si myslím, že je důležité, aby byl člověk schopen se vyrovnávat se špatnými situacemi, což je do jisté míry trénovatelné.  Jde o to, umět snášet časté prohry a umět se od toho oprostit, nějak to neprožívat, ať už jsou to výhry nebo prohry.

A ta otázka, která zde byla zakomponována: Kde jsi vzal své skills? Od koho ses učil?

Já jsem se vlastně od nikoho neučil, byl jsem spíše samouk. Až postupem času, když jsem hru již bral hodně vážně a už jsem tím vydělával peníze, začal jsem studovat různé články a videa. Pak mi také hodně pomohlo, když jsem se v Praze seznámil s dalšími kvalitními hráči, se kterými jsem pak často hrával, a to člověku pomůže nejvíc, když se o té hře s někým jiným chytrým hodně baví.

Kdo mezi ně patří? Třeba Tomáš Cibák?

Určitě Tomáš Cibák, to je člověk, se kterým hrávám dodnes velmi často. Honza Orlický, Ondra Vinklárek.. no nerad bych na někoho zapomněl.

Ještě k těm vrozeným předpokladům, se kterými ses narodil ty, a které ti chybí?

Asi mám kombinaci všech, i když třeba ne ve všem vynikám.  Jsem celkem klidný, dokážu vydržet dlouho soustředěný, snadno se přenáším přes neúspěchy a jsem i matematicky nadaný.

Máš třeba za sebou testy IQ?

Ne, nemám.

A přikládáš tomu nějakou váhu?

Ne, nepřipadá mi to vůbec důležité.

Ty jsi v pondělí, respektive v úterý ráno získal druhé místo, a teď cituji, co jsi mi řekl do telefonu „v jednom takovém turnaji“. Nicméně my víme, že šlo o světový šampionát v online pokeru, respektive jeho main event. Co to pro tebe znamená: profesně, lidsky, finančně?

Finančně je to pro mě životní trefa, několikanásobně se mi zvýšil bankroll. Jinak přímo po dohrání turnaje jsem se cítil hodně unavený a opotřebovaný a byl jsem rád, že to mám za sebou. Nějaká ta radost se dostavuje až postupně. A samozřejmě je to pro mě určité zadostiučinění, protože se mi teď delší dobu online nedařilo. Chvílemi pak člověk pochybuje, zdali nedělá něco špatně. Přál jsem si, aby již přišla nějaká větší trefa, ale že bude až taková, jsem ani nedoufal.

Je to opravdu nejvyšší částka, kterou kdy český hráč vyhrál?

V onlinu ano. Ale pořád Martin Staszko vyhraje víc.

 (Martin má jistou výhru 783 tisíc dolarů, více získal i Jan Škampa za vítězsztví v EPT Prague 2009 - €682.000 pozn. aut.)

Ve finálovém dni Main Eventu WCOOP ti neustále haprovalo připojení, jak ses v ten okamžik cítil (bezmoc, tilt…), když hraješ o milionové výhry (v dolarech) a internet nejede? Uvažuješ po této zkušenosti o pořízení alternativního připojení, abys v případě dalšího výpadku neměl podobné problémy?

Já jsem se situaci snažil nějak racionálně řešit. Drobná panika byla. Hledal jsem alternativu, bylo evidentní, že wifi připojení se nerozjede. Alternativní připojení jsme měli, ale nic z toho nebylo dostatečné. Sám bych si alternativní zdroj připojení pořídit mohl, asi iphone, což by mohlo stačit, i když tedy v tomto případě to zrovna nefungovalo.

Myslíš, že ti výpadek mohl paradoxně pomoci ke konečnému druhému místu - neměl jsi prostor pro "odpal" stacku?

Všechno je možné. Zrovna ve chvíli druhého velkého výpadku připojení jsem byl v obrovské handě, kde jsem mohl prohrát hodně žetonů a zrovna mi to vypadlo. Nevím, možná je to osud. Skončil jsem druhý a je klidně možné, že mi to mohlo i pomoci.

Co je pravdy na tom, že polovinu procent z účasti na WCOOP jsi zobchodoval? Znamená to, že polovina té výhry jde „investorům“?

Já bych nerad specifikoval procenta. V podstatě jsem řekl, že část. Část jsem prodal a určitou část jsem vyměnil s některými kvalitními hráči, protože to tak u drahých turnajů běžně dělám.

Nahlodává tě určitá lítost, že jsi ty procenta prodal?

Ne, to je nesmysl. Takhle to nefunguje. Je to další stěžejní věcí v pokeru, člověk nemůže být result oriented. Prostě jsem udělal nějaké rozhodnutí, to rozhodnutí bylo dobré a já nemohu být result oriented. Nějak to dopadlo a to rozhodnutí bych udělal znovu stejně.

Zabýváš se couchingem pro pokerovou školu, co ta práce obnáší?

Základem té práce je, že dělám výuková videa. Společnost si najímá kvalitní hráče, kteří tato videa připravují. Tedy v první řadě jsem tvůrcem těch videí. Uživatelé pak na základě svých statusů mají možnost sledovat lepší a lepší videa. Do budoucna plánujeme i živý přenos mé hry, kde budu hrát, hru komentovat a zodpovídat dotazy diváků.

Součástí spolupráce je také reprezentace na turnajích.

 
Vojtěch Růžička na jednom z turnajů ČPT (foto: archiv)

Je ti 25 let, vlastně všichni čeští úspěšní hráči jsou v tomto věku, i mladší než ty. Čím to je, co je to za generaci, je to jakási online generace? (Vinklárek, Škampa atd.)

Je to asi více věcí dohromady. Když je nějaká jiná činnost, sport, většinou ti starší mají nevýhodu, že již nejsou tak bystří a rychlí, ale dohánějí to zkušenostmi. Kdežto v tomto případě, kdy boom online pokeru nastal tak před pěti šesti lety, ve skutečnosti starší hráči nemají tolik zkušeností, ačkoli poker již hrají třeba 40 let. Jsou lidé, kteří jsou zvyklí hrát asi třicet stolů najednou a odehrají miliony hand, jsou zkušenější. Kdežto ti starší pánové, kteří chodí hrát naživo, tolik hand nikdy neodehrají.

Tomu rozumím, nicméně z toho co říkáš, vyplývá, že to může být i jinak limitované, například časem, který u pokeru mohou strávit, že třeba v tom pozdějším věku mají závazky a nemohou se pokeru tak intenzivně věnovat.

Tím to podle mě není limitované. Většina lidí z té starší generace stejně tráví veškerý čas na pokeru. Tím to prostě není. I když třeba mají rodinu, tak jeden den do týdne tráví s rodinou a ve skutečnosti sedí v kasínu pořád. Spíše nehrají online, nejsou tak zběhlí, co se týče výpočetní techniky. Většina dobrých online hráčů navíc přešla z nějakých her, což tedy není zrovna můj případ. Nicméně někteří hráli hry, kde byly zvyklí velmi rychle myslet, reagovat, hrát. A také technické smýšlení o hře se neustále posouvá. To co například před šesti lety bylo považováno za úžasné, je už dnes zastaralé. Pořád se hra vyvíjí a starší hráči na to nejsou schopni reagovat. V té absolutní světové špičce jsou hráči tak maximálně do hranice pětatřiceti let.

Vraťme se ještě k penězům. Jak podle tebe může cash ovlivnit člověka, jeho charakter, ať už pozitivně či negativně?

Já jsem slyšel, že peníze kazí charakter, až když docházejí.

Ty výhody jsou vcelku jasné, člověk je svobodnější a může si svým způsobem dělat, co chce, nemusí se ohlížet na to, kolik co stojí. Dalo by se ovšem říci, že se k těm penězům někdy nechovám nejlépe, což asi není dobře - mrhání penězi, ale člověk to začne trochu dělat.

Peníze jsou prostředkem k ….. ?

K pohodlnému životu a ke hře.

V jakém sociálním prostředí jsi vyrůstal?

Spíše střední třída.

Bylo pro tebe kdy představitelné, že bys takovýmto způsobem získával prostředky a živil se? Třeba v té době, jak jsi mi mimo záznam řekl, kdy jsi v patnácti vypomáhal u známého v továrně na plasty..

Když jsem tu hru ani neznal, tak mě to samozřejmě nenapadlo, to je jasné. Ale když už jsem hrál dva roky a ještě stále poměrně špatně, tak už to člověk v hlavě trochu má, říká si – to by bylo fajn si takto vydělávat.

Co se týče pokeru, jak se po takovémto navýšení bankrollu v tuto chvíli změní tvůj přístup, které turnaje např budeš hrát, které ne? Na co se budeš soustředit?

Určitě budu hodně jezdit živé turnaje za více peněz, které budou atraktivnější. Mě poměrně baví živá hra a nevadí mi někam cestovat. Možná teď zkusím české dražší živé cashovky. A co se týče turnajů, tam budu spíše řešit všední dny. O víkendech jsou turnaje dobré a není tam žádný problém s motivací. Přes týden to budu muset přehodnotit, zdali je ještě pro mě výhodné turnaje hrát, nebo bude lepší se naučit hrát něco jiného, myslím cashovku.

Vidíš poker jako něco, čemu se můžeš věnovat celý život nebo jeho podstatnou část? Nebo jak dlouho? A jiné plány?

Pokud nebudou nějaké legislativní problémy..  Jestli jde jen o to, zda jsem schopný to dělat nějakou delší část života, tak ano. Samozřejmě s postupem času bych se třeba více zaměřoval na staking hráčů, couchování a méně hry, ale že bych se kolem pokeru mohl pohybovat skoro celý život, to si dovedu představit.

A ty jiné plány?

V tuto chvíli nic konkrétního. Samozřejmě -  nikdy neříkej nikdy, může mě něco nadchnout a klidně do toho mohu investovat.

Ty jsi svobodný, Vojto?

Ano.

Toto nebyla tvá první výrazná výhra v pokeru ve tvém životě. Zvedá se zájem žen o tvou osobu společně s výší výher? Je tam nějaká úměra. Nejen tedy v tomto období, ale všeobecně….

Asi to ještě nebylo dost peněz, zatím jsem to nějak nevysledoval. Možná teď, když jsou to statisíce amerických, si něčeho všimnu. Asi trochu více zájmu vnímám, ale že by mi denně psaly neznámé slečny, to tedy ne.

Už tě nějaká holka někam pozvala od úterka?

Nevím, já od včerejška nebyl na facebooku, musím to zkontrolovat.

Související články:

• Zpovědnice - VÁCLAV RYCHTAŘÍK
• Pokerzive Zpovědnice (pilot)