Jak se stát cash game profíkem 62. díl - Balance a exploitace I.

Ve spolupráci s výukovým webem PokerArena vám přinášíme obsáhlý, nekonečný naučný seriál "Jak se stát cash game profíkem". Série článků je, jak už název napovídá, zaměřena na pokerový formát cash game a to od naprostých začátků. I proto cílí primárně na hráče, kteří s pokerem začínají.

Znovu se vrhneme do vod, které jsou spíše abstraktní a nebudeme si ukazovat příklady, ale u kterých je dobré, abychom si je uvědomovali a byli připraveni. Zvláště se nám hodí v situacích, které neumíme správně vyřešit, nebo proti hráčům, o kterých předpokládáme, že jsou lepší než my. Půjde o rozdíl v přístupu balancované (GTO) strategie, a strategie exploitativní. Tyto termíny lze potkávat velice často a je dobré jim rozumět a vědět, o čem se mluví, přestože třeba ne vždy budeme hrát přesně podle nich.

 

Sérii článků "Jak se stát CG profíkem" vám přinášíme ve spolupráci s PokerArena.cz

 

 

Exploitativní strategie

Toto je strategie, kterou se snažíme využívat soupeřovy chyby ve svůj prospěch. Chybami jsou špatné tendence soupeře v určitých situacích, jako například moc časté zahazování, moc časté dorovnávání, moc vysoký/sizing pouze s určitým typem handy, přehnaně pasivní nebo agresivní hra atp.

Exploitativní strategie se snaží tyto chyby nalézt a využít jich ve svůj prospěch, a to za cenu toho, že teoreticky hrajeme tak, že jsme sami exploitovatelní. Například tedy když soupeř moc často zahazuje a naše sázka/raise je zisková sama o sobě, tak budeme extrémně často (klidně i 100% případů, pokud se soupeř nepřizpůsobí) bluffovat. Naše omezení je hlavně v tom, že si soupeř naší exlpoitace nesmí všimnout a přizpůsobit se, čímž by nám znemožnil této chyby využívat tak efektivně. Často ale ani to nevadí, protože soupeř obvykle začne stejně dělat chybu jinou, kterou akorát využíváme dále.

Tento typ strategie používáme tehdy, pokud soupeř dělá chyby, o kterých víme, víme jak jich využít v náš prospěch a snažíme se o co nejvyšší profit v každé partii a soupeře co nejvíce porážet.

 

Balancovaná strategie

Balancované strategii se také někdy říká GTO, neboli Game Theory Optimal, tedy optimální z pohledu teorie hry. Balancovaná strategie je taková, kterou nelze žádným způsobem exploitovat a v každé situaci zná správnou akci, nebo mix akcí (např 30% raise, 70% call), které by měl hráč dělat, aby ho nemohl soupeř jakoukoliv strategií porazit.

Zní to sice pěkně, ale je stále třeba zmínit, že No Limit Holdem nebyl vyřešen, takže optimální balancovaná strategie zatím neexistuje.

Hlavně ovšem jde o to, že ať soupeř dělá co dělá, tak balancovanou strategii neporazí, maximálně proti ní bude na nule, pokud hraje také stejně balancovanou strategii. Balancovaná strategie se zaměřuje hlavně na to, jak být dlouhodobě neporazitelný, než aby se snažila maximalizovat ziskovost využíváním chyb soupeřů. nejziskovější je tedy proti jiné balancované strategii. Proto při GTO budeme sice teoreticky neporazitelní, ale nebudeme vydělávat tolik peněz, jako při správném použití exploitativní strategie, pokud má soupeř chyby (jakože je má naprosto vždy).

Balancovaná strategie v zásadě naprosto ignoruje tendence soupeře a hraje neustále stejně, resp. má stejně namíchané akce, které se mohou stát v každé situaci.

 

Příklad použití obou strategií

Řekněme, že hrajeme proti soupeři, který nikdy nikdy nikdy nezahodí na continuation bet na flopu, turnu, ani riveru. Jak bude vypadat hra hráče používajícího exploitatiní, a balancovanou strategii?

Hráč s expoitativní strategií nikdy nebude bluffovat, protože tato strategie by proti tomuto soupeři jednoduše nevyšla, a bude jednoduše valuebetovat vždy, když bude cítit, že je vepředu. Tím naprosto maximalizuje svou výhodu a chyba soupeře bude stát obrovské peníze.

Balancovaná strategie na to půjde jinak. Mix akcí bude bet a check (budeme v rámci jednoduchosti ignorovat, že může teoreticky jít check/raise nebo check/call, a dáme hráči jen možnost betu a check/foldu). Betne všechny valuehandy a některé bluffy, a checkne bluffy, se kterými nechce pokračovat. na turnu vyhodí některé bluffy a bude pokračovat s valuehandami a zbylými bluffy, na riveru zase vyhodí některé bluffy, a znovu betne s valuehandami a zbytkem bluffů, a to přestože soupeř nikdy nezahodí.

Je třeba myslet na to, že balancovaného hráče nezajímá strategie soupeře, takže je mu to naprosto jedno. On akorát ví, že když bude mít soupeř špatně nastavený poměr call:raise:fold, tak bude svými sázkami vydělávat, přestože ne maximum, jaké by vydělávat mohl.

To v jakém poměru je zrovna dobré sázet a checkovat se bude měnit v závislosti na boardu a zvoleném betsizingu, tendence soupeře jsou ovšem naprosto nepodstatné, protože balancovaná strategie s nimi nepočítá.

 

Závěrem

Expoitativní strategie i balancovaná strategie mají své kouzlo, přestože balancovaná strategie zatím neexistuje perfektní a těžko říct, jestli někdy perfektní bude. Obě strategie využívají jiných principů a obě strategie jsou vhodné v jiných situacích. O těch si ovšem povíme až v dalším díle, kdy se podíváme na zoubek také trochu matematice a praktickým situacím.