Jak se stát cash game profíkem 72. díl - Cíle v pokeru

Ve spolupráci s výukovým webem PokerArena vám přinášíme obsáhlý, nekonečný naučný seriál "Jak se stát cash game profíkem". Série článků je, jak už název napovídá, zaměřena na pokerový formát cash game a to od naprostých začátků. I proto cílí primárně na hráče, kteří s pokerem začínají.

Toto je trošku ošemetné téma, tak doufám, že nikoho moc nenaštvu. Poker je hlavně o vydělávání peněz. Může nás bavit poker hrát, můžeme ho brát jako koníčka, ale pokud poker chceme brát vážně, tak hlavně chceme vydělávat peníze, případně získat nějaké trofeje. A to se nepodaří, pokud nebudeme hrát naši nejlepší hru, proti všem, kteří sedí u stejného stolu, jako my. Nesmíme hrát s lítostí, smutkem, nebo někomu dělat laskavosti, pokud se to netýká etiky hry, takže například se nedíváme do karet soupeře, nedělám zbytečné tyjátry, nenadáváme, nevyhrožujeme, a vůbec neděláme věci, které jsou normálním lidem nepříjemné a které nechceme, aby ostatní dělali nám jak u stolu, tak mimo něj. Přeci jen nemusíme skončit s rozbitou pusou…

 

Sérii článků "Jak se stát CG profíkem" vám přinášíme ve spolupráci s PokerArena.cz

 

Chladnokrevnost je nutná

Co se ovšem hry týče, je jedno, jestli proti nám sedí bohatý podnikatel, matka na dovolené, nebo závislý gambler. Vždy se snažíme vyhrát peníze od kohokoliv, kdo je ochotný proti nám hrát, ať už je jeho životní situace jakákoliv, POKUD si k nám sedne k pokerovému stolu. Pomoci závislému s gamblením je rozhodně správná věc a měli bychom to udělat, pokud dostaneme příležitost a s tímto člověkem nehrát, pokud víme, čím prochází, ale jakmile je ochoten s námi hrát z vlastní vůle a přisedne si ke hře, tak je to jen jeden z dalších soupeřů a soupeře chceme porazit. V cash game je možnost ze hry odejít, ale v turnaji tato možnost není a musíme prostě hrát dál a pokud možno vyhrát.

Stejně tak pokud si u stolu uděláme kamaráda, se kterým se rádi bavíme, nehrajeme proti němu hůře, nebo ho nenecháváme vyhrát jenom proto, že je s ním sranda. Hrajeme stále tu nejlepší možnou hru, kterou umíme a pošilháváme po jeho žetonech, které chceme ukořistit. Není samozřejmě nic špatného na tom zahrát si s kamarády o pár korun a takříkajíc vypnout mozek a hrát prostě pro zábavu. Nechceme rozhodně přijít o své kamarády kvůli pár korunám, ale rozhodně z tohoto neděláme pravidlo. Standardně u pokerového stolu hrajeme tu nejlepší možnou hru, kterou umíme.

 

Matematická očekávání

Toto je extrémně důležitý koncept pro každého hráče pokeru, stejně tak jako pro podnikatele nebo sázkaře. Každá akce, kterou u stolu uděláme, má nějaká matematická očekávání. Teď malinko odbočím. Pokud bychom se s někým vsadili o jednu korunu, že když padne na minci panna, tak vyhrajeme, když padne orel, tak prohrajeme. V 50% případů korunu vyhrajeme, v 50% případů korunu prohrajeme. Naše matematická očekávání jsou tedy ta, že každým hodem jsme přesně na svém.

Pokud se bude tato akce opakovat dostatečně často, na svém dlouhodobě opravdu budeme. Pokud bychom ovšem hráli hru takovou, že když prohrajeme, odevzdáme jednu korunu, ale když vyhrajeme, tak získáme koruny 2, jsou naše matematická očekávání zisková. Dlouhodobě budeme na této hře vydělávat peníze. Stejně tak v pokeru. Naše karty mají v každou chvíli nějakou pravděpodobnost výhry. Někdy je to 10%, někdy 50%, někdy třeba 100%. Je na nás, abychom zhodnotili svá matematická očekávání a která akce nám přinese nejvyšší zisk, nebo naopak přinese co nejmenší ztrátu.

 

O čem je poker

Celý vítězný poker je vlastně o tom dostávat se do těch situací, které jsou pro nás ziskové. Někdy i ty ziskové situace prohrajeme, ale dlouhodobě po dostatečně velkém vzorku her, se váhy převáží na správnou stranu, pokud tedy v naší správné hře budeme pokračovat.Toto je možná jasné, prostě musíme hrát dobře a budeme vyhrávat, ale je třeba si toto uvědomit i u stolu během hry. Pokud děláme v handě samé ziskové akce, jen poté přijde špatně board/soupeř ukáže nehoráznou sílu nebo cokoliv jiného, je třeba hru přehodnotit a holt se handy vzdát, pokud již další akce zisková není, nebo nevíme, jak jí do zisku dostat. Šance je taková, že když nevíme, co dělat, tak nebudeme hrát úplně nejlépe a spíše peníze prohrajeme.Tuto ziskovost je nutné řešit nejenom v rámci celé handy, ale v rámci každé naší akce.

 

Příklad ze hry

Typickým příkladem je 3bet. Řekněme, že soupeř zahazuje proti našemu 3betu 85% hand. Díky článu o 3betu víme, že pokud 3betneme cokoliv, tak to bude dlouhodobě ziskové. Zhruba jednou ze sedmi se ale soupeř začne bránit a buď dorovná, nebo 4betne. Není absolutně nic špatného ha tom 3betovat cokoliv a na jakýkoliv 4bet se vzdát, pokud zrovna nemáme nuts.Náš 3bet je ziskový, a o 5betu si nemusíme být vůbec jisti ani třeba s handou jako A-K nebo Q-Q. Víme, že akce, kterou jsme udělali, byla zisková, o 5betu již toto říci nemůžeme a možná ziskový bude, možná ne, záleží také, jak často soupeř hru otevírá. Ziskovost 5betu je pochybná a není nic špatného na tom se prostě vzdát, handu zahodit a pokračovat v ziskových 3betech, kterými soupeře smázneme.

 

Závěrem

Je třeba být chladnokrevný. Pomoci nebo nepomoci někomu mimo stůl, nebo nucení závislého gamblera ke hře je něco, co si musí každý vyřídit se svým svědomím, ale během hry je soupeřem každý, kdo s námi sedí u stolu a hraje, nezávisle na tom, jestli se jedná o turnaj nebo cash game. Snažíme se hrát ziskově a dělat samá zisková rozhodnutí. Jednak ve hře, druhak ale i mimo stůl. Kvůli desetikoruně asi nemá smysl si naštvat kamarády, je ale třeba nebýt vždy za toho hodného, kdo peníze pouze rozdává. Takto se sice poker dá hrát, ale pouze jako placený koníček, nikoli jako práce či dlouhodobá možnost výdělku.