27.2.2015, 10:02 | Autor: PokerArena / Tadoch | tisk článku | doporučit článek

Jak se stát cash game profíkem XXX. díl - Balance

zvětšit obrázek

Ve spolupráci s výukovým webem PokerArena vám přinášíme obsáhlý 55-dílný naučný seriál "Jak se stát cash game profíkem". Série článků je, jak už název napovídá, zaměřena na pokerový formát cash game a to od naprostých začátků. I proto cílí primárně na hráče, kteří s pokerem začínají.

Co to balance je

Balance je vlastně takové mixování hry. Občas handu máme, občas bluffujeme, občas máme něco tak nějak středně silného. Hru takto mixujeme proti různým soupeřům za účelem maximalizování zisku. Proti komu balancovat, proti komu naopak ne, a které jsou nejčastější situace pro balanci, to vše ve dnešním díle cash game série.

Sérii článků "Jak se stát CG profíkem" vám přinášíme ve spolupráci s PokerArena.cz

Proč balancovat

Proč vlastně někdy chceme bluffovat? Když pomineme fakt, že soupeř prostě zahazuje dost na to, aby byl náš bluff výhodný, tak je tu ještě nějaký důvod? Pokud bychom hráli proti velice dobrému soupeři, tak mu za chvíli dojde, že vždy, když silně sázíme, tak že prostě máme dobrou handu. V tu chvíli by pro něj naše hra byla extrémně průhledná a prostě by přestal dorovnávat se středně silnými kombinacemi, a hrál by proti nám perfektně.

Když ovšem do naší hry zakomponujeme nějaké bluffy a zahrajeme je naprosto stejně, jako bychom zahráli silné handy, tak soupeř najednou začne platit i se středně silnými handami, prostě proto, že můžeme bluffovat. Je to samozřejmě extrémně zjednodušené, ale principielně soupeři, kteří budou vědět, že někde nejsme vybalancovaní, mohou svou hru proti nám přizpůsobit naprosto jednoduše.

Řekněme si jednoduchý příklad před flopem. Řekněme, že naše range pro 3bet a následný 5bet je QQ+. Pokud tohle soupeř ví, tak bude své QQ a horší v klidu zahazovat. Nemáme ve své rangi jedinou handu, kterou poráží. V podstatě nemáme šanci nikdy dostat zaplaceno od horší handy. Co když ale přidáme i handy jako třeba AK nebo A5s? Najednou máme v rangi i karty, které soupeř se svými QQ poráží. Stejně tak s JJ, TT, nebo 88 (tím nedoporučuji dorovnávat alliny s osmičkami) a bude dorovnávat. Někdy budeme se svým A5s pozadu, na druhou stranu dostaneme dobře zaplaceno, když budeme mít AA nebo KK. Díky tomu, že jsme přidali do range i bluff, tak naše dobré handy jsou častěji zaplaceny.

V čem je háček

To by bylo teoreticky k balancování proti silným soupeřům, ale co proti těm slabým? Ryby neřeší, že v nějaké situaci reprezentujeme pouze ty nejsilnější kombinace. Stejně dorovnají se čtvrtým párem, prostě aby se podívali. Je opravdu zapotřebí proti těmto soupeřům balancovat své silné karty nějakými bluffy? Myslím, že není. I když jim naprosto naprosto vždy ukážeme prémiové kombinace, tak budou dále tvrdohlavě dorovnávat. Chtějí vidět showdown, chtějí se podívat na naši kombinaci a doufají, že vyhrají. Je jedno, kolikrát jim lepší handu skutečně ukážeme, budou dorovnávat. Není třeba naši hru balancovat bluffy, když by nás bluffy akorát stály peníze.

Proti těmto soupeřům chceme bluffovat, ale pouze v situacích, kde čekáme, že náš bluff vyjde dostatečně často, aby byl sám o sobě ziskový.

Balance je o historii mezi hráči

Není třeba balancovat hru proti rybám, kdy ale začít proti silným soupeřům? Než vůbec o nějakém balancování začneme přemýšlet, potřebujeme ověřit, že hráč něco jako balanci bude vnímat, a že je mezi námi nějaká historie. Pokud se nedostaneme do žádných zajímavých situací, nevytvoříme mezi sebou nějakou dynamiku, není třeba nic balancovat.

Je to z toho důvodu, že my balancí chceme nabourat soupeřovo přizpůsobení se naší hře. Když se soupeř nepřizpůsobuje (protože jsme spolu dostatečně neodehráli), není co balancovat. Takovéto oťukávání dvou neznámých hráčů může trvat tisíce a tisíce hand a na microstakes k nějaké balanci ani nikdy nemusí dojít, protože hráči spolu nemívají tolik odehráno, nebo se navzájem nevnímají tak, že by měli jakkoli balancovat. A to je v pořádku, pokud očekáváme, že průměrný soupeř je prostě ryba, proti které se balancovat nemusí.

Kdy tedy vlastně balancovat

Zatím jsem uváděl hlavně příklady toho, kdy svou hru nebalancovat. V jakých situacích ale balanci užijeme? Nejčastěji v těch, které jsou jasně viditelné a dochází k nim hodně často. Jako klasický příklad slouží náš raise před flopem a jeho velikost. Tuto akci děláme asi nejčastěji a pokud budeme například otevírat AA vždy na 5bb, zatímco všechny ostatní handy na 3bb, trochu všímavější soupeři si toho jistě všimnou. Obvykle nechceme hned naší první akcí vytroubit do světa, co to máme za karty. Jsou situace, ve kterých je to jedno, protože soupeř hraje tak maniakálně, že je mu to prostě jedno, ale proti běžní soupeři toho vnímat budou. Proto doporučuji rozhodně před flopem otevírat buď na všech pozicích stejnou velikostí, nebo pokud chceme velikost upravovat, tak pouze dle pozic, ne dle síly našich karet.

Toto je vlastně jediný případ, ve kterém se i na microstakes vyplatí balancovat, protože poznámka o tom, že jsme hodně otevřeli se silnými kartami, je jednoduchá k napsání a soupeři si toho všimnou okamžitě.

Závěrem

Balance je mocná zbraň, ale pouze ve hře proti silným soupeřům. Proti rybám chceme hrát hlavně dle síly karet a dle obecných tendencí soupeře, a nechceme bluffovat proto, abychom dostali někdy v budoucnu zaplaceno. Stejně tak nemusíme balancovat proti silným soupeřům, se kterými nemáme žádnou historii. Balance je určena v podstatě striktně těžkým hrám, ve kterých jsou si soupeři našich tendencí opravdu dobře vědomi a svou hru neustále přizpůsobují, a my nechceme hrát tak očividně a zřejmě. To ovšem není případ nizkých limitů, ve kterých se bez balance obejdeme.

Související články:

Komentáře

On-line herny

	9,56	Fortuna Poker
	9,00	SynotTip Poker

RS Kladno | 1Day 1Million úterý 20. května od 17:00