Martin Kabrhel o EPT Vilamoura

Do druhého dne Main Eventu EPT Vilamoura jsem nastupoval sice s rozumným stackem, ale ne s žádným chipleadem. Po jedné velké hře, kde jsem s mými dvěma páry prohrál velký pot do dvou párů známého Francouze Anthony Lellouche, jsem se dostal na short stack a následně jsem prohrál coinflip o turnajový život.

Další den jsem se tak zaregistroval do tradičního Side Eventu EPT za €2150, vedlejší turnaj s největším buyinem, taková klasika, která se hraje na každém EPT. (blindy 50 min., start chips 10.000)

Ze začátku jsem dostal poměrně jednoduchý stůl, u kterého byl vidět hlavní rozdíl Main Eventu EPT oproti Side Eventu - spousta hráčů, kteří hrají poker opravdu rekreačně, takže hned ze začátku se u stolu děly zajímavé věci, jako alliny preflop za 50 BB apod. Hrál jsem takovou jednoduchou hru a chipy se postupně přesouvali ke mně, takže jsem se dostal na solidní stack.

K našemu stolu poté přesadili jednoho pána z Ukrajiny, který to hrál podobně jako celý stůl a nejzajímavějším hráčem u stolu byl PokerStars Pro Jason Mercier. Nechodili mi moc karty, spíš jsem se bavil s Mercierem a mezitím si tam pánové hráli ty svoje limpované hry.

Jednoduchou hrou jsem si udržoval svůj komfortní stack, ale pak se mi povedlo vyřadit jednoho soupeře na setup - moje KK vs. jeho QQ a rázem se ze mě stal docela velký chipleader na stole. Druhý na chipech se držel už zmíněný Ukrajinec, se kterým jsem se dostal do hodně zajímavé hry. Nic podobného se mi na živém turnaji asi ještě nikdy nestalo.

Při blindech 300/600 a průměrněm stacku kolem 18.000 jsme hráli hru o monster pot 130.000 a pánovi z Ukrajiny na riveru došel jeden z jeho dvou outů (8). Já jsem měl top pár s top kickerem, ale Ukrajinec ukázal 8-9, dva páry po riveru a velký pot šel směrem k němu.

Naštěstí mi nechal ještě asi 6.000 chipů, ale i díky pomalé struktuře nebyl stack 10 BB nějaký velký problém, ještě se dalo chvilku čekat. Chvíli potom se mi povedl double a následně přišla klíčová hra, která mě odrazila nahoru - vyhrál jsem allin preflop do dvou lidí (já 6-6 do 4-4 a 5-5). Od té doby jsem měl zpátky rozumný stack, mezitím několik lidí povypadávalo, a já jsem se klasickou hrou, kdy jsem byl jeden z big stacků, dostal až do druhého dne. První den se dohrával už tak nějak solidně, slabší hráči byli z turnaje venku a nakonec postoupilo 9 lidí.

Druhý den jsem na finálový stůl vstupoval jako jeden z chipleaderů. Dva jsme měli kolem 180.000. Naštěstí jsem na druhého chipleadera, mladého 18-ti letého Švéda, relativně kompetentního, ale opatrného hráče měl pozici, takže to měl se mnou dost tězké. Celkově to byl velice mladý finálový stůl plný slušných hráčů.

Peníze bralo pouze osm hráčů, takže druhý den začínal netradičně na bublině, která byla docela velká - €5.000. Každý kdo mě zná si asi dokáže představit, jak hra ze začátku finálového stolu probíhala (bublina + chipleader). Zkrátka, než bublina praskla dostal jsem se bez showdownu z původních 180 tisíc asi na 390 (ve hře bylo celkem 800k). Byla to velká jízda, hrál jsem prakticky pořád, pár hand jsem sice zahodil, ale jinak si ti kluci moc nezahráli, takže to bylo docela vtipné...:-)

Ti hráči to nehráli špatně, ale nemohli s tím jednoduše nic dělat. Já jsem byl chipleader a oni toho proti mně nemohli moc hrát. Esa nebo jakýkoliv vyšší pár nikomu nedošel, takže to pro ně byla hodně obtížná situace.

Bublina praskla, dostali jsme se do posledních 8 a turnaj pak probíhal hodně podobně jako v Badenu. Finálový stůl byl docela rychlý, hráče jsem tak nějak rozumně řešil hlavně já a když jsme pak byli jen 4, tak švédský chipleader dostal dva setupy, KK do QQ a QQ do AQ, oba vyhrál a najednou jsme byli v heads-upu.

Díky těmto vyhraným hrám měl zhruba stejně chipů jako já. Hra byla hrozně deep, blindy 2000/4000 a my jsme každý měli kolem 400.000 chipů - docela extrémní turnajová situace ale 100 big blindů heads-up o €23.000 je docela zajímavá hra.

Mladíček ze Švédska byl docela dobrý hráč, ale neměl moc live zkušeností i podle toho, co jsme se spolu bavili první den, takže jsem ho postupně přehrával. Samozřejmě jsem ten heads-up mohl i prohrát, ale jak jsem říkal výše bylo to jako v Badenu - vždycky jsem se dostal k nějakým chipům a potom stejně jako v Badenu nedržely showdowny. Takže jsem prohrál dva coinflipy, nejdřív 22 do AJ, když už měl málo - tím se zdoubloval, následně jsem mu bez showdownu zase nějaké žetony sebral a pak znovu prohrál KQ do AT.

Měli jsme tedy zase podobné množství žetonů a potom přišla klíčová hra, kdy jsem ho hodně přísně ublafoval v raisenutém potu checkraisem na scary flopu a druhým barelem na turnu. Tím jsem se dostal opět do leadu a v závěrečné hře jsem flopnul flush draw s nejvyšším párem, jeho trefili na flopu dva páry a na turnu, když mi dorazil druhý pár jsme si dali allin. Žádné překvapení se nekonalo, takže konečně v pořádku a já jsem byl nadšený, že jsem to vyhrál. Navíc jsem byl i velmi spokojený se svojí hrou. S dobrým pocitem jsem tedy mohl jít povzbudit Honzu (Škampu), který v té době byl v posledních deseti lidech v main eventu.

Jak EPT Vilamoura viděl Jan Škampa jste si na Pokerzive.cz uz mohli přečíst v článku Jan Škampa o EPT Vilamoura.

Na obr. Martin Kabrhel po vítězství v Side Eventu na EPT Prague...