Jelly: WSOP 15-20

WSOP 15-16

V úterý měl svou šanci v druhém dni Marty, ale záhy po bublině prohrál preflop allin AK do AQ a rozšířil tak naše řady mincashů. Polední turnaj se odehrával v pot-limit holdemu, což má až nečekaný vliv na velikost pole a množství ryb v něm. Proto jsem turnaj opět zkušeně vypustil a soustředil se na sitka. Když jsem dorazil do Ria ve druhé vlně, potkal jsem Honzu, který už měl připravenou nějakou nepravděpodobnou historku o tom, jak vyletět do prvního breaku z turnaje, takže jsme do místnosti, kde se hrají satelity, vyrazili spolu. Stručně řečeno, nebyla to žádná sláva, ve dvou sitkách jsem turnaj opustil hned poté, co ke mně poprvé dorazil button. Po coinflipu v holdemu se mi to vzápětí podařilo i na omaze, 3betuju AAQJ z buttonu, KKQx i JT97 easy call a na flopu JTx jsem byl v podstatě mrtvý. Nakonec nezabral ani výlet na buyin 175 s poměrně turbo strukturou, když už jsem jen čekal na to, až Honza dohraje slibně rozehraný turnaj. S mým štěstím to samozřejmě nemohlo dopadnout jinak, než že tam bude až do konce, takže měl Honza peníze skoro jisté a ve skutečnosti opravdu udělal výhodný deal ve dvou a odnesl si něco na taxíka, zatímco já se tak maximálně mohl utěšovat tím, že po sérii cca 0,5/15 (jedno polovítězství z patnácti pokusů) už mi to někdy musí padnout a od zítřka se otevírala ideální příležitost, kdy vyhrát tři sitka za sebou, a vyhrát náramek...

Středeční shoot-out vypustil jen Andrej, naštěstí se Dag ujal role řidiče v zapůjčeném autě, takže jsme se v pěti lidech do auta vešli v pohodě. Tentokrát nás nečekaly žádné společné stoly a trochu zrychlená struktura slibovala kratší den i pro úspěšné hráče. Do prvního breaku odpadl jen Joe, zatímco Marty měl ze startovacích 4500 dobrých 16k, Dag a Škampič byli lehce nahoře a já se po chabém úvodu zuby nehty vydrápal zpět na starting stack. Můj stůl je celkem v pohodě, jediný dobrý agresivní hráč je po mé pravici, takže mám lehčí život, než Honza, který si stěžuje, že má na stole jen mladé dobré hráče. Hned na začátku třetího levelu sbírám pár chipů, později trefuju s JJ hned dva shortstacky (KQ a 99) najednou, i když mi dealer nejdřív ukáže devítku, za chvíli se na flopu objeví i Jack.

O druhém breaku už jsme byli já i Honza ve třech, já mírný chipleader a Honza totální chipleader. Dag měl slušný stack v pěti lidech. Marty už měl hotovo, jeho stůl jel hodně rychle, ale v headsupu bohužel prohrál. Kvalitní soupeř se mi nejdřív odhodil do fishky a poté mě reraisnul na 87, když jsem zrovna měl na raise KJ a zahodit jsem nemohl, takže headsup začínám s mírným náskokem a zdvořile odmítám nabídku dealu (s tím, že by vítěz dal poraženému nějaký drobný cash). Pán zásadně před flopem neraisuje a téměř nefolduje, takže si mohu celkem svobodně vybrat, jak velký pot chci mít na flopu, continuation bety fungují také spolehlivě, takže celá záležitost je otázkou času, obzvlášť když se ani po hodině hry soupeř mému stylu nehodlá přizpůsobovat. Vyhrávám tak 80% partií, a s jednou krátkou výjimkou jde můj stack stabilně vzhůru. Jak se soupeř dostává na kritickou hranici 10BB, už přestává i callovat a evidentně čeká na handu. Za 5 BB už v zoufalství pushuje J9 a doubluje se do mého A-banana, pak ovšem poslušně folduje do chvíle, než se mu jako callovací ruka zalíbí 87o, já mám KJ a flopnu pro jistotu rovnou postupka a je hotovo. Honza už má tou dobou asi deset minut hotovo, svůj velký chiplead dotáhl do zdárného konce, takže poprvé máme v jednom turnaji dva zástupce ITM.

WSOP 17

Když jsem ve čtvrtek ráno přišel do kuchyně, byl už Honza dávno vzhůru a potěšil mě zprávou, že prohlížel los druhého dne, a že na mém stole nebyla žádná známá jména (na rozdíl od jeho stolu, kde sedí Victor Ramdin). No, u vajíček jsem si cvičně svůj stůl progooglil a u jména Steve Gross jsem na žádné linky nemusel klikat, nick gboro780 mluvil za vše - tenhle pán je v online MTT komunitě uznávaný stejně jako shaundeeb. Naštěstí ode mne sedí daleko a kromě dvou regularů před sebou asi nemám na stole žádné další nebezpečné hráče. Sice se na rozdíl od včerejška začíná i s ante, ale struktura je výrazně pomalejší a je jasné, že bude dost prostoru na hru. Když u stolu sedí polovina soupeřů, zjišťuju, že celé googlování nebylo až tak nezbytné, protože vizáž soupeřů odpovídá tomu, co od nich čekám podle jejich výsledků a záhy vidím, že tyto ready na jejich hru dobře sedí. Začínám pěkně zostra, na T9 flopnu QJ7, contbetuju flop i druhou sedmičku na turnu a po šestce na riveru vysílám ještě třetí žabku a soupeř neochotně skládá. Z původních 45k mám na prvním breaku 60k, Honza je na tom úplně stejně. Gboro se ze začátku nachipoval, pak ale prohrává velký coinflip za 80k pot a po hodině shortstackování vypadává, což je příjemná zpráva. Já chipy pomalu ztrácím, ale pořád jsem hluboko v zóně komfortu.

Blindy 600/1200/A200, 7 hráčů, 2x call, jelly (BTN, 42k, K J) call, SB call, BB check

Flop (7400): J 7 6

4x check, jelly bet 5000, 3x fold, 4th seat raise 15k, jelly ?

Tento průběh preflopu byl neobvyklý, u stolu se skoro nelimpovalo, a já se rozhodl tuhle multiway handu využít limpem spíše než raisovat. Na flopu nahazuju bet, který může vypadat jako krádež a když dostávám check/raise od hráče, který byl na čtvrté pozici z pěti a těžko se mohl spolehnout, že zrovna já nahodím, nezdá se mi, že by to mohla být nějaká opravdová handa a proti nějakému divnému semiblufu jsem s top párem nutsovní.

jelly allin 40k, 4th seat call

Soupeř ukazuje set sedmiček. Vážení, v pětinásobně limpnutém potu se spoustou draw je tohle ta nejretardovanější slowplay/pokus o checkraise. No nedá se nic dělat, i takový je poker, soupeř chtěl hrát na riziko a trefil jackpot. Balím svých pět švestek a vstávám od stolu, zatímco dealer vytahuje na turn kluka, což je karta, která mě nechává nadechnout. Poslední pohled na river - je to král a hlouček diváků vybuchuje, protože byli právě svědky suckoutu v no-limit texas hold'em a to je přece důvod proč lidi jezdí do Vegas, stejně jako jiní lidé se jezdí do Prahy podívat na orloj. Sedám si zpátky, rovnám si 90k pot a vůbec se nestarám o naříkajícího soupeře, protože se musím zpátky koncentrovat do hracího módu. Nebohý soupeř flopne ještě jeden set, ovšem ani ten není dobrý proti barvě a u stolu se uvolňuje další židle. Na breaku jsme v pěti a já mám 110k, i tentokrát je na tom Honza stejně, jen jeho stůl ještě není tak pročištěn, co se počtu hráčů týče. Zbývají mi dvě ryby, jeden celkem slušný regular a jeden mírně záhadný hráč po mé levici, který za celý turnaj před flopem neopenraisnul jinak než minraisem. Podle očekávání se hráči trochu pomalu přizpůsobují shorthandu a otevřením své hry jsem začal množit žetony. Z celkových 450k už mám ve třech lidech skoro polovinu před sebou, když reraisuju s AJ z big blindu další z řady minraisů a výše zmíněný soupeř po levici, který si myslí, že reraise je nějaké sprosté slovo, a že všechny ty morony přehraje na flopu podle svého zvyku calluje. Po procheckovaném flopu blufuju na turnu a dostávám snadný call. River kompletuje postupku i runner-runner flush draw, obě handy mohu reprezentovat, protože by mé linii odpovídaly, takže sázím 50k do asi 70k potu. Soupeř vyskočí jako by ho pálila židle, pobíhá kolem stolu jak čert z Princezny ze mlejna, pak zaujímá pozici velkého myslitele a s výrazem vítěze WSOP ME sune do potu call. Je mi jasné, že jsem prohrál, ale hrdě ukážu své Ace high, pán bouchne do stolu, otočí čtvrtý pár-no kicker a běží objímat své přátele. Normálně by mě to asi poslalo do tiltu, ale celé to divadlo bylo tak roztomilé, že jsem frajerovi odpustil, protože mi pořád ještě nějakých 80k zbylo a bylo mi jasné, že s tímhle frajerem mám šanci kdykoliv. Upřímně řečeno, po té produkci s runner-runner overfullem jsem měl stejně pocit, že freerolluju.

Občas zajdu zběžně zkontrolovat Honzův stack a taky to není žádná sláva, ale oba se pořád držíme a naděje žijí. Můj headsup začíná dřív a jdu do něj se 130k proti 320k. Ani v headsupu se soupeř nedokáže vzdát svého oblíbeného minraisu a ačkoli raisuju tak 80% buttonů, tak mě reraisuje jen výjimečně, zato se mohu vždy spolehnout, že uvidím flop, v čemž mi trochu připomíná mého včerejšího soupeře, i když tenhle je postflop o poznání agresivnější a není pro mě tak snadné číst jeho karty. Po jednom větším blufu se odhazuju na 80k, ale ještě se dostanu zpátky na 120k, když raisnu K9s na buttonu, soupeř call a na flopu JT7 mám double gutshot. Nahazuju 15k do 18k potu, soupeř reraisuje na 45k a já mám celkem snadný push na 115k, který má ještě pořád fold equity. Teda, fold equity by tam byla, kdyby soupeř zrovna neflopnul set, nic mi nepřichází, já jsem venku a můžu jen závidět těm frajerům, co s tímhle playerem budou hrát o 313k. Podám hlášení Joeikovi a Andrejovi, kteří hrají 1500 NLHE Event a vracím se sledovat Honzu, který mezitím dospěl také do headsupu, který však začíná s velikou nevýhodou v chipech (65k vs. 385k). Z dálky vidím showdown, v němž se zdabloval, poté už nás floorman pouští mezi stoly, neboť se hrají už jen tři zápasy a divácký zájem nepřesahuje tři osoby na každý stůl. Brzy přichází i Andrej, který vypadnul na samém konci 6.levelu a sledujeme snad dvouhodinový boj, v němž se Honza dostává až na 400k chipů. Soupeř vypadá zlomeně a všechno nasvědčuje tomu, že je rozhodnuto, jenže v headsupu se shortstack může zdablovat kdykoli, což se také děje (na KQ do Honzova AJ) a začíná se znovu hrát. Honzův soupeř však taky není v headsupu příliš zběhlý, i když si evidentně myslí opak a i on se považuje za krále flopů. Obzvlášť pikantní je partie, kdy raisuje button (jako skoro pokaždé), Honza přes něj posílá allin a já sleduju dnes už druhou TV taneční kreaci. Po pěti minutách se odhodlává k hrdinskému callu s AT, což by pro každého slušného hráče byl v téhle situaci snapcall, obzvlášť když Honza už předtím pushoval handy jako 97o. Tahle handa už posílá Honzu pod polovinu chipů, ale vyměníme si rychlý úsměv (hlubší rozbor tahle handa nepotřebovala) a vidím, že se na něm smolná série nijak nepodepsala. Během chvíle jdou chipy opět doprostřed stolu a Honza točí 66 do AK. Flop je ještě v pořádku, ale king na turnu a blank na riveru celý zápas ukončují.

Zažít takovouhle WSOP Final Table bublinu je kruté, zažít si ji dvakrát během dvou hodin je šílené, jednou jako hráč to chvíli trvá, než vstanete od stolu a vnímáte souvislosti (pokud se teda u stolu soustředíte na to, jak hrát a nerozptylujete se sněním), podruhé jako divák už je to pomalé mučení. Od chmurných myšlenek se rozptylujeme sledováním bubliny 1500 turnaje, která je zároveň koncem hracího dne. Joe přežil na celkem malém stacku, takže i on se dočkal svého WSOP cashe. Cestou z Amazon Roomu vidíme na tabuli, kde běží výsledky a chipcounty, čerstvé výsledky shooutoutu. Jelikož se tam vejde dvanáct řádků a Honza skončil v jednom ze dvou posledních headsupů, které běželi, vešel se na onen poslední řádek a jako první Čech v historii se tak dostal alespoň na tuhle tabuli slávy. Aspoň se máme čemu zasmát, když už jsme si k vybubblování final table vybrali zrovna tenhle turnaj, kde má dvanácté místo stejnou peněžní hodnotu jako sté místo. Shodujeme se na jedné věci - zítra ani jeden z nás na karty nesáhne.

WSOP 18-20

V pátek nebylo co hrát, takže jsme si trochu přispali, stavili se v supermarketu pro pár (kartonů) piv a zamířili k Dominikovi na grilovačku. Plán ohledně bazénu dostal menší trhlinu v podobě sedmého finále NHL, takže jsme se zdrželi před televizí a ven zamířili až později. V místních zeměpisných šířkách přichází i v létě noc rychleji, než u nás, takže nakonec se vydali do bazénu jen závislí gambleři, kteří si neodpustili jednu rychlou sázku v plavání.

Sobota přinesla další 1500 Event, který vypustili Marty s Dagem, my čtyři zbylí jsme si zavolali taxíka, ale jak už jsme zjistili dříve, ve Vegas pracují na taxi dispečinku jen retardovaní zoufalci, a to ještě v tak nedostatečném počtu, že samotné čekání na telefonu zpravidla zabere 10 minut, což bylo nepříjemné hlavně, když jsme se snažili svou objednávku urgovat. Nakonec jsme byli rádi, že vůz přijel v době, kdy už turnaj začínal, takže jsme začali trochu odblindovaní až na Joea, který se nebál možnosti, že bude turnaj vyprodaný a registroval se až na místě. Aspoň se máme na co vymlouvat, protože na prvním breaku jsme já i Honza byli na shortstacku, zatímco Joe měl něco přes startingstack. Jako jediný se nakonec udržel až do konce dne, tentokrát po deseti odehraných levelech byla bublina sotva na dohled a postupovalo asi 330 lidí při 270 placených pozicích, při 45k průměru měl Joe něco přes 60k.

Já vypadl kolem třetí hodiny a zjistil jsem, že satelity pojedou až za dvě hodiny, odpoledne začínal 10k HU Event a ačkoli se na jeden stůl vejdou dva zápasy (dealeři sedí na krátké straně stolu a hráči si sednou proti sobě), přecijen bylo o volné stoly nouze. Zkusil jsem se napsat na pěkně hluboký waitlist na cashgame a po chvíli mi bylo jasné, že čas strávím mnohem produktivněji na obědě. Využil jsem příležitosti vyzkoušet druhou letošní novinku v Poker Kitchen - stánek s čínou. Výběr nebyl tak pestrý, jako v ostatních čínských fastfoodech ve Vegas, obzvlášť pokud máte podmínku, že se brokolice nesmí vyskytovat přinejmenším v názvu jídla. Na rozdíl od Caesars Palace se kuchař aspoň nestyděl, že uvařil něco zcela bez chuti, takže volba stupně pálivosti byla tentokrát přenechána strávníkovi. Náladu mi trochu zvedlo to, že ač jsem přišel s velkým předstihem před oznámenou hodinou, pár stolů už se zrovna rozbíhalo a já se tak vyhnul většímu čekání. Výsledkově session dopadla skoro stejně jako všechny ostatní, i když jednou jsem vyhrál aspoň Last Longer sidebet (sedm lidí z deseti vytáhlo stovku s tím, že bank bere ten, kdo se udrží nejdéle). Na druhou stranu to byla slabá náplast na to, že jsem měl už asi 4-1 chiplead v headsupu a pán s AQ proti mým A6 už pomalu vstával od stolu, než přišla dáma na river.

Nedělní volba mezi WSOP PLO turnajem a online turnaji nakonec padla na pohodlnější online, i tak jsem opět zaspal Sunday Warmup a začínal až od Sunday Brawlu. Marty šel spát disciplinovaně dřív, takže grindoval pěkně od začátku, Joe hrál druhý den sobotního turnaje, takže třetím hráčem v našem online kanclu byl tentokrát Dag. Honza opět působil v roli kouče a mával tou svou pushovací tabulkou, na kterou jsme si mohli zanadávat, kdykoli nám nepodržel velký pár. Jediný úspěch jsem zaznamenal v turnaji Double Deuce na Full Tilt Pokeru, který si za 22 USD pinknulo celých 9465 hráčů. Jak poznamenal Honza, dobrý trénink na WSOP ME. Na finálový stůl jsem šel s průměrným stackem jako čtvrtý a na této pozici jsem se o dvě hodiny později s turnajem i rozloučil. Z možných 32k tak bylo "jen" 9k, ale nemohu si stěžovvat, určitě ne poté, co jsem s JJ naběhl do QQ, a po jednobarevném flopu jsem měl jediný out, který přišel na riveru. Pak už byl pomalu čas zjišťovat, jak si vede Joe, který se neobjevoval ani v chipcountech, ani v seznamu vypadlých. Joe nakonec přežil do posledních 27 hráčů na shortstacku a postoupil do třetího dne.

Jelly: Welcome to Las Vegas

Jelly: WSOP - den 2-3

Jelly: S Freddy Deebem na PLO8

Jelly: WSOP - den 5 - 6

Jelly: Jak vyhrát $3200 na WSOP?

Jelly: O pokeru nejen z WSOP

Jelly: Tři u jednoho stolu

Tento blog vám POKERživě přináší ve spolupráci s hráči poker týmu Abanana (www.abanana.cz)