Jelly: WSOP den 34-38
O minicashi z eventu WSOP, konečně povedených sit and go, novém spolubydlícím a o návštěvě suschi baru v blogu Petra Jelínka.
WSOP 34-35
V neděli ráno mě v kuchyni tradičně uvítalo pípání Martyho stolů, neboť zatímco já mám potíže přinutit se vstát na Warmup, Marty i ve Vegas jede svůj tradiční evropský rozvrh, který tu začíná už v devět ráno. Nejdéle si přispal Dag, který vyrazil do Ria na 3000 Triple Chance, kde se mu bohužel nedařilo a vrátil se ještě v době, kdy byl náš 14-hodinový online maratón ještě v plném proudu. Opět se potvrdilo, že IP adresy z Las Vegas nosí štěstí a oba jsme si připsali pěkný pěticiferný zářez, což si samozřejmě zasloužilo samostatný článek, ale pro úplnost samozřejmě celý text přidávám.
Dnes byla poslední šance kvalifikovat se online na WSOP 2009 a tradiční půlnoční kvaldu za 650 USD (která v této časové zóně začíná v mnohem příjemnějším odpoledním čase) jsme nemohli vynechat. Já jsem hned na začátek trefil set-over-set a vše vypadalo růžově, dokud nedošla runner-runner flush a z turnaje jsem se poroučel. Martymu se dařilo lépe a silnou satelitní bublinou už proplouval prakticky neohrožen až ke své letošní druhé WSOP package.
Na mě se štěstí usmálo na FullTiltu v největším rebuy turnaji týdne, 200k Guaranteed 150+R. V době, kdy z původních 410 účastníků zbývalo 125 hráčů, jsem trefil obří pot na AA vs. AK na Axx flopu, kdy soupeř zaplatil všechny tři ulice. Od té doby jsem se držel na špičce jen s krátkou přestávkou ve 30 lidech, kdy jsem naopak velký pot prohrál na JJ vs. KK na Txx-x boardu se Švédem s nickem Sumpas. Dotyčný šťastlivec si užil svých 15 minut slávy na chipleadu (ob handu v raisu) a pak poslušně vrátil chiplead do mých rukou (AK vs. mé KK). Na špičce se dlouho držel stevie444, kterému se stal osudný shorthand před finálovým stolem. Na něm se opět nachipoval Sumpas, zatímco můj stack se držel víceméně na konstantní hladině až do čtyř lidí. Tam se s turnajem rozloučil Mement_mori, který si chvíli před tím pinknul i final table Sunday Warmupu na PS. Osudným se mu stalo nejprve to, že jsem si trochu odložil a pak musel vyslat do allinu A9 proti němuž mement_mori neobstál s QQ a vzápětí prohrál AT do KJ. Po dlouhém přetahování ve třech jsem nadvakrát odebral třetímu účastníku této seance (Holanďan Yoghii) nějaké žetony a vypadalo to, že je jeho osud spočten. Pak ale nečekaně přišla řada na mně, když jsem s KQ trefil v 3betnutém potu proti Sumpasovi (který držel velký chiplead) flop KQx. Malý nához mi soupeř raisnul, já easy allin a soupeř s JT neváhal ani vteřinu, docalloval a na river trefil eso do postupky. Ani monstrózní chiplead mu pak nestačil na to, aby turnaj dotáhl k vítězství, to už je však jiná historie. Mně připadlo $23.667, takže účet výletu do Las Vegas se (aspoň do Main Eventu) přehoupnul do kladných čísel.
V pondělí už jsem jel do Ria zase sám, takže jsem si zavolal taxi, které přepsalo všechny dopsud dosažené rekordy (55 min, 2x urgence na dispečinku), takže jsem přišel o jeden orbit, což nebyl až takový problém. Horší bylo, že pán po mé levici si na mě zasedl. Poté, co se odházel na 1500 (blindy 50-100) si v klidu callnul 44 ze SB na můj BTN raise (TT) 300, zajímalo by mě, jestli by to easy zahodil nebýt čtyřky na flopu, řekl bych, že ano. Pak si limpnul UTG AJ, na flopu Jxx jsem se ještě s J2 držel zpátky, po turnu (dvojka) šly žetony easy dovnitř, Ace on the river. Na breaku mi stejně zbylo nějakých 3.5k, ale vzhledem k tomu, že mi začalo být divně od žaludku, tak jsem byl smířen s představou, že vypadnu a pojedu si lehnout. V následujících dvou levelech jsem ovšem samozřejmě všechno trefoval a v době, kdy přišlo ante, už jsem měl 9k. A k tomu AK na BB, navíc pěkná akce, raise a dva cally, takže přetáčím na 3200, raiser zahazuje a první caller najednou vysílá plnou, ale vzhledem k tomu, že to byl svéprávný mladík, tak mám easy call. Točím proti QQ, sice bych si ten coinflip klidně nechal na jindy, ale holt jsem ho vyhrál, tak mám na stole 20k. Přes menší poty se shortstacky se dostávám až na 27k, obzvlášť pikantní byl můj raise s 33, dostanu allin od shorta, ale dát to musím a pán má k mé radosti zrovna dvojky. Můj zdravotní stav výrazně zlepšuje Marty, který mi zavolal, že Joe je overnight chipleader na finálovém stole WPT Barcelona, což je samo o sobě výborná zpráva, ale je to ještě lepší o to, že tam mám kus akce. Na druhou stranu zklidněný žaludek střídá bolavá hlava, takže se mi pořád nehraje moc dobře. Těsně před večeří se stěhujeme do Amazonu, po breaku ještě prohrávám KK do AK (flop QJT, bez stresu) než se náš stůl rozpadá. Nevím, jestli jsou nějaké skvrny na slunci, ale poprvé na letošním WSOP se nestíhám divit, co předvádí dealeři (pokud nepočítám problémy s Omahou, které jsou celkem předvídatelné). Za celý den napočítám asi pět produkcí, kdy jsem se musel ozvat (dealer odmítá spočítat allin; 30 minut před colorupem po mě chce, abych začal dávat zelené žetony do saní; neohlásí raise a brání se, že hráč taky nic neřekl, jen položil žetony na stůl). Vzhledem k tomu, že mi nebylo dobře, tak vezměte jed na to, že takhle protivného jste mě u stolu nikdo neviděl, naštěstí jsem se vyhnul slovům, za která by byl sitout. Nový stůl je ještě lehčí, než je průměr, takže si mohu dělat opravdu, co chci, a hraju dost loose.
Blindy 300/600/A75, jelly (EP, 22k, AK) raise 1500, BB (~20k) call
Flop (4150): AQ3
BB check, jelly bet 3k, BB raise 6k, jelly reraise allin (efektivně cca 11k navíc), BB fold
Tak to je velká jízda, až vás někdy přestane bavit, že vám raisuju ob handu, tak mě zkuste vytrestat tím, že mě callnete a na flopu předveďte c/r/f za třetinu stacku. Na požádání vás uchovám v anonymitě, z čiré vděčnosti.
Blindy 400/800/A100, jelly (MP, 33k, A9) raise 2200, LP (14k) call
Flop (6600): K
K
4
jelly bet 4k, LP raise 8k, jelly ?
Tak teď si opravdu gratuluju, pán na LP už mě měl evidentně taky plné zuby a callnul mě snad potřetí a už mi jeden c/bet raisnul, ale já se nehodlal vzdát a spárovaný flop samozřejmě nahodil, jen jsem si pořádně nepromyslel betsizing. Místo abych nahodil 2500 a mohl se v klidu pustit, teď koukám de facto na allin za 12k, takže mám super odds, outy proti pocket párům, můžu být lepší, po té minulé partii bych snad mohl mít i fold equity, no přemýšlím dlouho (až příliš dlouho na to, aby to bylo divadlo, takže mi to pán obv nezahodí) a nakonec to vyšlu, pán má samozřejmě KQ a já přemýšlím, jestli jsem to přecejenom nepřehnal s tou paranoiou, že mě celý svět začal bluff-minraisovat. No nevadí, z dvacítky se ještě snadno do konce dne vyhrabu na 31.400, naštestí se na našem stole při ohlášených posledních čtyřech handách moc nehraje (resp. nikdo mi nechce callovat raisy), takže expresně naházím chipy do pytle a valím domů, dokud není fronta na taxíky. Tam potkávám nového člena posádky, na Main Event přijel Filip "Drátek" Nechanský, který je dalším z řady progamerů, kteří se přeškolili na poker, kde o sobě dal vědět začátkem roku dvěma ČPT finálovými stoly za sebou. Nějaké větší seznamování však odkládám, protože už potřebuju padnout přímo do postele.
WSOP 36-38
V úterý mě do Ria naštěstí veze Dag, který se rozhodnul využít pozdní registrace a naskočit do posledního Bracelet Eventu před ME, kterým byl 5000 6-max. Takže mám před restartem svého turnaje klid a rozhodně o blind nepřijdu. Sedím na samém kraji místnosti hned u dveří a trochu mě překvapuje, když zjišťuju, že se stoly rozráží z naší strany, což vypadá jako schválnost vůči divákům, kteří mají přístup jen na kraj hrací zóny. Dobrá zpráva je, že začínám na buttonu, než se ke mně dostanou blindy, tak už kolem nás krouží floorman a přepočítává seatcardy, napočítal jich sedm, po mém UTG záhozu dostal osmou, a než si hoši zvládli rozmyslet akci na flopu, přišla spásná devátá, takže jsem se šťastně vyhnul postnutí a přecházím na relativně sousední stůl, přímo mezi BTN a SB. Poprvé tak platím BB až téměř po půlhodině hry. Na novém stole je rozhodně nejzajímavější pán s černou rouškou přes pusu, přemýšlím, zda je to kvůli hygieně nebo maskování proti readům, vzhledem k tomu, že frajer ani jednou nezakašlal, tak je to zcela zřejmě druhá varianta. Když dotyčný přemýšlí, co udělat na BB proti cca 5BB pushi z early position, popíchne ho můj soused hláškou o tom, že nehraje pod kamerami a nemusí dělat divadlo. The Mask okamžitě foldne 77 face up, aby potvrdil, že má v hlavě pokerové seno a protože se nechová zrovna přívětivě, je rozhodnuto, že se na něm taky trochu svezu. Od té chvíle se při každé sebemenší příležitosti s mým LHO bavíme na jeho účet. Mistrovský kousek se mi zřejmě povedl, když jsem zavolal floormana s tím, že se mi nelíbí, že velmi pomalu zahodil UTG+1 i UTG (na velkém shortstacku), obzvlášť když to vypadalo, že se budeme každou chvíli rozpadat. Frajer normálně sundal roušku, nasadil vražedný pohled a zeptal se mě, jak se jmenuju, v tu chvíli jsem si byl jistý, že po mě půjde celý Bronx. LHO mě ovšem pochválil, jak jsem ho pěkně dostal do tiltu, protože rouška už zůstala dole, takže přinejhorším dostaneme deku oba. Mé nově navázané přátelství nabralo menší trhlinu, když jsem si na BTN raisnul AK, LHO mi dal plnou za 15BB, já samozřejmě call a proti KQ jsem byl až do turnu lepší. No popravdě řečeno, žádná trhlina to nebyla, takové věci se stávají a pořád mi zbyla s 12k naděje na lepší časy. Na druhou stranu, mi nebylo do zpěvu, jsem popáté ve dni 2, tak bych nemusel zůstat na dvou cashích (a to v shootoutu už jsem měl ITM pozici jistou za postup, takže má skutečná bilance druhých dnů by vlastně byla spíš 1/4). Stůl byl hodně aktivní a nebylo kde vyslat krádež, takže jsem se odblindoval na 9k, když konečně přišly dámy, přetáčím raise, soupeř to samozřejmě musí dát i s KJ a já naštěstí přežívám. Blindy jdou nahoru na 800/1600/A200 a je znát, že se hra všude zatahuje, chybí asi 25 lidí do bubliny a nikomu se nechce vypadnout. Když konečně floorman hlásí poslední hand před rozpadem stolu, jsem tentokrát smolně na BB s 20k stackem. Všichni fold k buttonu, který má ranec chipů a rozumí hře, takže jsem přesvědčen, že vyšle plnou (SB má tak 12k). Frajer mě nezklamal a poslal to tam, SB easy fold a já nacházím AJ. Je to sick, spousta lidí to prostě zahodí, ale já neumím nechat válet na stole easy chipy, bublina má sice opravdu nějakou sílu, ale ne zas takovou - ty dva BI za cash nejsou zdaleka tak důležité, jako možnost vyhrát turnaj, takže call a soupeř otáčí KQ, což je proti mému AJ lehce nadprůměr z hlediska equity, ale pořád jsem rád, že točíme. Flop je jednobarevný, samozřejmě v jedné z jeho barev a já koukám do nabité hlavně. Na turnu i riveru však soupeř missne a mě padá kámen ze srdce, upřímnou radost má i LHO.
Přecházím svižným krokem přes celý sál a na nový stůl usedám jak jinak, než mezi blindy, přijít o pět vteřin dřív, tak postuju, takže si ze mě soupeři dělají legraci, že mě viděli chodit dvakrát kolem stolu, abych ušetřil (za to by samozřejmě byla pokuta). Tak odpovídám, že se bubliny nebojím, a že jsem vlastně zrovna zdabloval, bohužel jsem totálně card dead a není příležitost ukázat to v praxi. Hand for hand trvá naštěstí jen jednu partii, i tak je to záležitost na dobrých pět minut. Na vedlejším stole se právě odehrává velká jízda, flop je 642 a pán dostal plnou, která ho vyřazuje. Po tříminutovém tanku, zahlášeném time, vyšetřování floormana, jestli někdo vypadl a podobných nezbytnostech zahazuje KK face up podle známé poučky, že správný hlupák se snaží, aby o jeho postižení všichni věděli. Vítěz neodolá pokušení ukázat 93 a floorman oznamuje, že praskla bublina (zajímalo by mě, zda to dotyčný hlupák věděl a jestli mu vůbec došlo, že už má jisté aspoň money back, kdyby vypadl a o poslední prizemoney se musel dělit, nebo zda si chtěl pojistit plný mincash a callnul by spíš, kdyby bublina nepraskla, no asi hledám logiku na špatném místě). Po nezbytné hlučné oslavě se hraje dál. Hráči začínají vypadávat ve velkém tempu a u payoutů je neustále pořádná fronta. Jednou musím po raisu foldnout na plnou a s 30k na blindech 1k/2k/A300 mi nezbývá, než v bitvě blindů vyslat přes raise semibluff plnou s K3, pán easy call, otáčí nejdřív dámu, což mi dává naději, že druhá karta je eso a já mám obě živé, ale bohužel je to king, trojka nepřichází a já z 216.místa cashuju $2923. Ne, že bych z toho měl radost, ale celkem standard a není si nač stěžovat. Po kráké přestávce pokračuju na sitkách, v 525 dostanu na začátku dárek a držím si slušný stack až do tří lidí, kdy začíná diskuze o dealu, ale nemůžeme se shodnout, tak se hraje dál. Nemám karty, tak se jemně odblinduju, ale chipleader je netrpělivý kvůli právě začínajícímu megasatelitu, takže sleví ze svých požadavků a rázem je z toho dobrý deal, který instapřijímám. Ještěže frajer nevěděl, jak funguje late registrace... Sedám do 325, v šesti lidech jede Last Longer za stovku. Začátek pomalejší, ale nabírám chiplead ve střední fázi, na velkých blindech nemilosrdně pushuju všechno, co má nohy, protože si nikdo nechce hrát na hrdiny. Navíc, když už to shortstack nevydrží, tak mi to v showdownu většinou přijde, takže jedu více méně systémem start-cíl, nejprve vyhrávám Last Longer a v super krátkém headsupu (A7 vs. A6, flop 6, river my flush) i celé sitko bez dealu. OK, konečně dobrý den, pinknu si ještě jednu 175 bez úspěchu a šinu si to na kasu, abych zaplatil Main Event. Hrát budu den 1A v pátek, stejně jako loni v oranžové části Amazonu, tak doufám, že to není nějaké špatné znamení. Teď budu mít poprvé od příjezdu do Vegas dva volné dny za sebou, abych se dal na ME dohromady a pak už se uvidí.
Ve středu jsem se věnoval především psaní blogu, se kterým jsem byl pěkně pozadu, a nějaké to nicnedělání taky neuškodí. Večerní program spočíval v návštěvě Ria, kde si Filip regnul Main Event. Oproti původnímu plánu navštívit PokerStars office v Palms se rozhodujeme zajít nejdřív na jídlo do naší oblíbené sushi restaurace kousek od Westinu. Loni návštěvu tohoto podniku zpestřoval Joe, který není úplně fanoušek mořských živočichů, tentokrát jeho roli převzal Drátek, kterému sushi taky úplně nezachutnalo, ale alespoň se statečně popral s hůlkami a ke konci už hltal rýži jako pravý Asiat.
Ve čtvrtek jsem otevřel email a spadla mi čelist, protože jsem dostal nabídku, která se prostě neodmítá. Pán z nějaké vypečené PR agentury mě jménem Paradise Pokeru informoval o tom, že se koná WSOP a po dvou nepřesných informacích (začátek ME, počet hráčů v Eventu 51) mi nabídnul tiskový servis včetně rozhovoru s českou hvězdou, která dokázala uhrát mincash. Bohužel jsem ve slabé chvilce pána slušně odmítnul a připravil jsem se tak o hodnotný obsah pro blog, jestli zase jako loni vylítnu z Main Eventu ve třetím levelu, tak mi to jistě bude chybět. Navečer jsme se vydali na nějaké ty nákupy a pak do PokerStars office v Palms, kde jsme si vyzvedli krásné taštičky pro kvalifikanty, takže nám to zítra bude super slušet.
Předchozí jellyho blogy z WSOP 2009:
Jelly: S Freddy Deebem na PLO8
Jelly: Jak vyhrát $3200 na WSOP?
Jelly: WSOP den 29-30 a něco navíc
Tento blog vám POKERživě přináší ve spolupráci s hráči poker týmu Abanana (www.abanana.cz)
Na obr. nejrušnější křižovatka v Las Vegas Blvd (Strip) x Flamingo Rd
Komentáře
Přidat příspěvek
Pokud chcete článek komentovat, musíte se nejprve přihlásit, nebo registrovat.