Mejla: 140 km na motorce na finále OPL

Vlastně jsem OPL ani nechtěl hrát, jenom jednou jsem se z hecu od Suicide, který vyhrál červnové kolo na Betfairu přihlásil s tím, že přeci nepojede do Prahy sám. V ténhle online kvalifikaci jsem skončil 3. a získal tak solidní šanci se v červencovém kole do první dvanáctky vejít. Povedlo se a já se rozhodl, že zakončit dovolenou tím, že si skočím do Prahy na svůj první živáč je dobrej nápad. Marně jsem se snažil zastihnout Suicide, abych mu řekl, že tam sám fakt nepojede... Nakonec jsem to byl já, kdo tam jel sám.

Absolutně jsem neměl tušení, do čeho jdu, říkal jsem si, že to musí být celý nejpozději v 10pm hotový a já nevydržím víc jak dvě hodiny, a to ještě jenom když budu hrát rozumně. Bylo rozhodnuto, těch 140 kiláčků odjedu na motorce, aspoň si udělám parádní výlet.

Hned u prvního stolu (9) jsem měl za souseda Kyzáčka, kolegu z Betfairu, kterej mě v té první online kvalifikaci připravil dobrou agresivní hrou o první nebo druhý místo. Zjištění, že mám vedle sebe takovýho dravce mě odvahy nepřidalo... Byl jsem patrně jediný, kdo přestávky vynucené výpadkem proudu vítal jako možnost se uklidnit.

Děsil jsem se toho, že budu sekat jednu chybu za druhou a budu rád, když vydržím aspoň hodinu. Moje obavy se potvrdily celkem záhy, byl jsem tak nervózní, že jsem neustále nebyl schopen dopočítat, kolik že mám dohodit na call a kolik je minimální raise. Solidní kopanec jsem udělal, když jsem s QQ na ruce na early pozici hodil 500 za čáru na 100BB a řekl "rajse" (ač anglicky mluvím obstojně, vyslovuju tohle slovo foneticky, což některé spoluhráče nutilo k úsměvu :) . Krupiér mě už měl plný zuby a suše prohodil, že se jedná o call, bo raise musím hlásit dřív, než hodím žetony za čáru... do hry šlo dost lidí a když se na flopu objevilo K, nenašel jsem odvahu ztrapnit se cont"rajsem" :) aspoň mě tahle chyba stála jenom 200 čipů, protože to K se na showdownu nakonec ukázalo.

Po dvou hodinách jsem se celkem uklidnil a začal hrát svoji hru. Se suited A3 jsem na btn dorovnal Kyzáčkův 3BB raise a flop mi ukázal flash draw. Věděl jsem, že Kyzáček do toho už půjde, bo měl celkem nízkej stack, nicméně jeho call mě překvapil. Nikam jsem se nehnal a doufal ve flush, takže taky jenom call, s tím že s A mu callnu cokoliv. Turn - flush pro mě, Kyzáček bet asi 1/3 potu, já po chvíli váhání call. Na rvru došla Kyzáčkovi str8, což pro něho bylo osudné a já vyřadil svého prvního hráče na živým turnaji.

Stal jsem se tak chipleaderem našeho stolu a začal si dost věřit. Začal jsem si věřit tak, že se blížil můj další kopanec, asi největší a pro ty kterým jsem své zážitky vyprávěl asi nejvtipnější... Se slabým handem jsem kolegovi naproti callnul jeho 2BB raise, jelikož jsem si faaakt věřil. Navíc podle toho jak hrál do té doby, ho musel trefit flop, jinak cuknul při větším raisu... flop byl pro mě naprosto nulovej, tak jsem si kolegu začal měřit a odhadovat co udělá. On si začal hrát s chipama. Nejdřív si vzal 500, pak 1k, pak zase 500 a tak dále. Moje taktika spočívala v tom, že co vezme do ruky on, já vezmu do ruky taky a to hned dvakrát, aby viděl že se jeho betu ROZHODNĚ nebojím. Tahle moje hra na tvrďáka trvala opravdu asi 3 minuty, byl jsem na svůj profesionální image hodně pyšnej, zaznamenal jsem i významný pohled krupiera... po těch třech minutách se kolega po mé levici ke mě naklonil a sdělil mi, že jsem na řadě a že jsou všichni zvědaví co jsem vymyslel... málem jsem se propadl hanbou, a na jeho bet jsem reagoval okamžitým foldem... Byl jsem za totálního idiota...:)

Nicméně než náš stůl rozpustili, svůj post chip leadera stolu jsem si udržel. Potom jsem si šel sednout tuším na stůl sedm, a neustále jsem se se stackem držel 5-10% nad průměrem.

Další stůl (4) byl pro mě velmi výnosný, tedy jenom asi první hodinu. Pořádně si pamatuju jednu výměnu, kdy jsem s btnu "rajsnul" na 3BB, tedy asi na 900 a z BB dostal pozdrav v podobě re-raise na 3k. Moje out of suit AT se mi hladovému nechtělo vyslat do boje, takže fold a kolega ukázal povedenej bluf se 72.

Na večeři jsem se těšil snad víc než Elofson, bo jsem ani nesnídal, ani neobědval, a v zoufalství jsem za barem objevil Tatranky...

Večeře přišla, byla dobrá a zase mi vrátila odvahu hrát, ale pořádnou kartu jsem nedostal víc než hodinu a půl, jakýkoliv pár nebo pořádného kikcera snad hodinu. Už si nevzpomenu na svoje konkrétní handy, jenom na to jak chip leader na stole, nick neznám takže kolega XY, dal celkem vysoký raise na BB, možná 5BB a dostal call od divoké karty sedící na BB.

Na flopu xyK, divoká karta all-in, asi 15k. Z mého pohledu nepochopitelný call s 99, asi doufal v bluf, ale suited KQ jeho pochybnosti rozptýlilo. Pravda, stack se mu snížil jen o 20%, byl jasným chip leaderem - v té chvíli možná celého turnaje. Zajímavá byla hned následující výměna. Tentokrát se zapojil další hráč na BB. Naprosto stejný scénář: 5BB raise od kolegy XY - call od BB, na flopu Kxy, hráč na BB all-in. XY nevěřil svým očím a dlouho váhal, rozčiloval se, hlasitě to komentoval, dozvěděl se, že si s BB tykání nedomluvili (?), ale odvahu na další call nenašel. Byla to fakt smolná sérka, já na pár čekal přes hodinu a on dostal hned dva, ale ani jeden neproměnil v chipy.

Asi po třech hodinách na tomto stole jsem odvelen ke stolu 3, kterej hýřil vtipem. Byl vyhlášenej tím, že vyhrávala hand obsahující dvojku. Doufal jsem, že špatný handy jsem nechal na předchozím stole, což se ukázalo jako lichá naděje. Přestože jsem se na tomto stole moc nezdržel, přišel jsem o značnou část, do této chvíle, stále nadprůměrného stacku.

Po několika handech jsem byl odvelen na svůj poslední stůl (1), kde seděli esa jako LDriver, Elofson, kolega XY a další. Jak Elofson psal, Ldriver kradl víc než se zamlouvalo nejenom jemu, ale asi i ostatním :) ... Navíc zrovna jel na šťastné vlně, protože když už došlo na showdown, vyhrál i se slabší handou. Čím větší stack měl, tím byl agresivnější. Já se jenom jednou hecnul s JQ na re-raise právě kolegovi XY, který zahrál 2x 99 na stole 4. Na flopu se mi ukázalo Qxy na což jsem musel reagovat all-inem.

XY si mě dlouho měřil, zjišťoval sílu mého stacku a nakonec těžký fold. Později mi sdělil že měl AK. Můj all in by ho ale připravil o víc než 50%, takže jeho rozpaky jsem chápal. To byla moje poslední pozitivní hra. Pak už jsem se jenom nechal okrádat a doufal v zázrak v podobě páru nebo silné karty. Přišel pár 33, ale LDriver byl rozjetej a jeho raise na 15k jsem si neodvážil dorovnat. Vedle mě seděl Ondřej Fehér (teda myslím že to byl Ondřej :) , kterej na minulém OPL skončil na 13. místě, ze srandy vykřikoval, že si zase dojel pro svoje 13. místo a neustále hledal, stejně jako já, sílu na raise nebo aspoň na call.

Blížila se moje poslední handa... Zůstalo nás už jen 12, Ondřej tušil že skončí stejně jako minule někde kolem bubliny. Jeho stack byl nejnižší asi 15k, já v závěsu za ním s 21k a na vedlejším stole měl někdo 24k. Další nejnižší stack byl přes 40k, takže bylo jasný, že nás může spasit jenom zázrak. Ondřej byl pozici před BB a ohlašoval, že do toho jde ať mu dojde cokoliv, já věděl, že BB je taky strašně blízko a věřil jsem v zázrak.

Ondřej checknul kartu a jak předpovídal all in... Já na ruce AK, tedy re-raise na all-in. Byla to samozřejmě hozená rukavice, doufal jsem že se někdo přidá a já při troše štěstí přinejhorším prohraju s Ondrou, ale minimálně vyhraju s někým dalším. Byl to pro mě hlavně psychologickej moment, kdy bych zahrál po hóóódně dlouhý době. Hozenou rukavici zvedl LDriver se slovy: No... ...není to nijak silná hand, ale je taková kreativní... Přesně na co jsem čekal a přesně to čeho jsem se bál. Moje obavy se naplnily... Ondřej ukázal KQ suited, já AK a LDriver 8T suited...

Flop ukázal xy8 a já věděl, že jsem venku. Ani turn, ani river mi nepomohl a já až po té, co jsem se rozloučil se stolem, zjistil, že Ondrovi došla flush, takže ztrojnásobil.

Na konec jsem nečekal, bo mě čekala motorka a něco přes hodinu jízdy... Celou cestu domů jsem přemýšlel, kde jsem mohl hrát agresivněji, kde jsem naopak měl víc štěstí než můj kolega se silnější handou. Po hodině a fousu jsem dojel dom a šel si lehnout asi ve dvě ráno s pocitem, že 12. místo není špatný.