Můj výlet na Unibet Open Varšava

Původním záměrem bylo něco odkoukat od Unibetích Profíků Puldy, Bohuše, Blizzyho a Joeika. Atmosféra turnaje mne okouzlila. Kluci mne přibrali do party a vzali s sebou na Unibet VIP párty. Při zpá­teční cestě domů v brzkých ranních hodinách, jsem měl jasno. Musím získat balíček na některý příští Unibet Open.

Vytyčený cíl jsem se rozhodl splnit při první možné příležitosti. Využívám akce na Unibetu a vyhrávám interní online kvalifikaci do Unibet Profi Týmu stylem start-cíl. Mojí pokerovou disciplínou je online cash games. Turnaje hraji live, pouze když dostanu tiket zdarma od Unibetu za mé členství v Profi Týmu. Říkam si, že je na čase naplánovat trénink před tak velkým turnajem a zapínám si kvaldu za 3 eura RB na UPCT do Ústí nad Orlicí. Tiket vyhrávám a vyrážím sbírat zkušenosti. Po příjemně stráveném dnu se vracím s dobrým poci­tem z předvedené hry a odměnou získanou za 5. místo jako bonus.

Mým hracím dnem na Unibet Open, je pátek - den 1B. Ve středu před cestou ještě zaskočím na souběžně hraný EPT do Hiltonu, kde již od pondělí čistí cashku Pulda s Bohušem a další čeští a slovenští hráči. Čtvr­teční cesta do Varšavy se nečekaně protáhla, protože v Polsku ani na dálnicích nejsou mimoúrovňové křižovatky, takže co dva kilometry je omezení rychlosti na 70 km/h, které hlídá radar. Všechno zlé je k něčemu dobré. Na recepci luxusního hotelu se přihlašujeme kolem 22. hodiny a re­cepční se nám velice omlouvá, protože pokoj, který jsme měli zabukovaný je již bohužel obsazen. S trochu provinilým výrazem nám nabízí místo pokoje apartmá. Taková nabídka se samozřejmě neodmítá. Odkládám si věci v apartmá, které má 70 m2, to je stejně jako byt v Praze, ve kterém žiji.

Sjíždím dolů do haly, kde se setkává celý náš team Bohuš, Rank, Hastex a Katka (ta má na starosti nás Čechy a Slováky jako manažerka Unibetu). Chybí jenom Droid, který ještě válčí u stolu. Do dne 1A nastoupil spolu s Rankem, který úspěšně dostal do all-inu PF svoje KK proti soupeřově TT. Bohužel se hned na flopu objevilo další T a ukončilo Rankovu cestu turnajem. Vydáváme se na welcome drink párty a mezitím se chodím dívat, jak se daří Droidovi. Ten se k nám přidává kolem půl druhé hodiny ranní, kdy mu neprošel SQ s A3s, který vyslal ze SB. BB i soupeř, který hru otvíral, karty zahodili, ale poslední hráč se nemínil vzdát svých QQ a board nepomohl, to znamenalo stop v turnaji půl hodiny před koncem hracího dne. Kolem půl páté bar zavíral, tak jsme se odebrali si trochu odpočinout na pokoj před dnem D.

Druhý den vstávám kolem deváté a jdu se posilnit na snídani, která byla vynikající. S vědomím, že již neusnu, si dopřávám dlouhou sprchu a jdu se projít, abych měl nějaký ten pohyb. Vracím se na hotel kolem poledne, protože se začiná hrát ve 14:00 hod.. Opět si dám sprchu a obleču na sebe svojí Profi košili. V hale potkávám Katku a fasuji dárkovou tašku s mikinou a čokoládovou vánoční kolekci s logem Unibet. Zájem o Unibet Open je natolik obrovský, že pro zaměstnance Unibetu, kteří se starají o organizaci turnaje, nezbylo v hotelu místo a jsou uby­tovaní jinde.

Asi deset minut po začátku turnaje si losuju table 3, seat 8. Vydávám se hledat stůl. Při usazování s překvapením zjišťuji, že soupeř na seat 3 není pro mne neznámý. Není to nikdo jiný, než polská popstar Michael Wisniewski, kterého si pamatuji ze svého prvního live turnaje. Před přibližně dvěma roky jsem vyhrál balíček na Unibetu v online kval­ifikaci za 5 Eur, který kromě ubytování obsahoval tiket do turnaje s buy-inem 1000 Eur. V tomto turnaji se Mr. Wisniewski odgamblil hned v prvním levelu a šel na ruletu. Říkam si, easy chips. Jak se bohužel záhy ukázalo, během těch dvou let začal poker Mr. Wisniewského bavit a jeho progres je značný. Před­váděl velice solidní poker. Jakmile si na mé košili všiml české vlaječky, snažil se se mnou bavit česky, což bylo sympatické.

Michael Wisniewski

Další zajímavý soupeř pro mne byla na seat 4 pokerová kráska z Finska (Satu Tuomisto, Miss Finska 2008). V tomto případě obzvlášť platí „Lépe jednou vidět, než stokrát slyšet“. Me­diální zájem o náš stůl byl díky této dvojici obrovský. Kameramani a foto­grafové se střídali jak na běžícím pásu. Hned první handa, kterou jsem u stolu viděl, byla hodně zajímavá. Slečna z BTN call, SB call BB raise, na to slečna odpovídá mini reraise, SB fold, BB call. Akce v podobném duchu pokračuje až do riveru, kdy BB otáčí AA a slečna ho posílá na short stack hned v prvním levelu, protože otáčí QQ, když chytla set na turnu.

Satu Tuomisto

Postupně zjišťuji, že moje pozice u stolu není vůbec dobrá. Ale turnaj má výbornou strukturu, takže není kam spěchat. Občasným 3betem PF udržuji svůj stack kolem startovních 10 000 +- 2 000 chips. Mezitím slečna na tři řezy v rychlém sledu posílá Mr. Wisniewského pryč od stolu. Nejzajímavější z těch her: na boardu 24JJ7 Wisniewski poctivě betuje všechny tři streets a v showdown ukazuje KJ což nestačí na AJ soupeřky.

Po čtvrtém levelu je připravena opět vynikající večeře. Hra pokračuje a mezitím mi stack pomalu, ale jistě užírají blindy a ante. Soupeř, který je hodně tight, otvírá hru z UTG. Odhaduji jeho range na QQ+, AK. Všichni pokládají, až k mému SB. Kouknu a objevím JJ. Rozhoduji se jenom pro call, protože bych musel na případný 4 bet složit. BB skládá a jdeme na flop. Ten je pro mne snový. Dealer otáčí 9cTcJh, já check, soupeř CB něco přes půl potu 1200, na nic nečekám, dávám reraise na 3700, s cílem donutit ho k all-inu. Soupeř se mi to snaží rozmluvit, ale zachovám „poker face“. Soupeř nezklame a posunuje zbytek žetonů doprostřed stolu. Já samozřejmě snap call, otočí KK a mé JJ to ustojí. Pán má méně chipů, takže je to pro něj konečná.

S ubíhajícím časem se mění osazenstvo stolu a z původního složení zůstavám jen já a ona slečna z Finska. Karty nechodí asi dvě a půl hodiny, tak využiji první hratelné handy. Agresivní Polák, který k nám byl přesazen,otvírá jako každou 2.-3. handu z middle pozice. Na SB najdu Q9s, vysílám insta all-in asi s 18 BB. Na BB sedící Dán zahazuje po delším přemýšlení TT. Hra se vrací zpět k Polákovi, který s callem otáčí AA. Pobaven se zvedám ze židle, oblékám mikinu a ukazuji své Q9s. V tu chvíli na mne promluví do té doby pouze anglicky mluvící dealerka, polsky. „Počkej, počkej, nikam nechoď, ještě jsem neotočila ani flop.“ Jak řekla, tak taky udělala. Otáčí Q29 a turn ani river nic nemění, takže s omluvou k soupeři a poděkováním dealerce, usedám zpět ke stolu.

Protože blindy a ante stále stoupají, jsem nucen se přesunout do push/fold módu. Párkrát mi projde push z SB do BB. Až přijde pro mne rozhodující hra. Při blindech 400/800 ante 200 otevře soupeř z middle pozice raisem na 1900, všichni až ke mně fold, já na SB najdu pod rukou AA (mé první v turnaji), takže posunuji svých posledních 9500 chipů doprostřed stolu. Soupeř se stackem cca 25k chvíli přemýšlí a nakonec zahlásí call. Otočí QJo. Po flopu KT3, turnu 7, dochází na river 9, která mne vyřazuje z turnaje. S úsměvem a pochvalou od soupeřů u stolu i přihlížejícího Droida, že jsem to zahrál dobře, protože mi také nevěřili dobrou handu a mou sázku by určitě dorovnali. Spokojen se svým vystoupením na turnaji, protože jsem si nebyl vědom nějaké větší chyby, pozice u stolu a hlavně moje hole cards mi nedovolily předvést jinou hru, jsem se skoro po 9 hodinách čisté hry (11 celkově), odebral s Droidem k baru. Asi po 40 minutách si k nám přisedá poslední náš zástupce v turnaji Hastex, kterému neprošel re-steal z SB s KQs, protože se smolně trefil do KK loose hráče a board nepomohl. Po pár pivkách a několika rozebraných handách se kolem páté konečně dostávám do postele.

Václav Hellebrand

V sobotu posilněn snídaní a pár hodinami spánku, využívám hotelového bazénu. Prohlédnu si centrum města a vracím se na hotel. Potkávám Katku a vydáme se na večeři. Zanedlouho se k nám přidává zbytek týmu. Přesouváme se do VIP poker lounge Unibetu, kde máme na výběr z baru a osvěžujeme se ledovými drinky.

Kolem jedenácté vyrážíme na VIP párty, která se koná, jak je u Unibetu zvykem, v luxusním klubu, tentokrát je to klub Enklawa v centru Varšavy. Drinky tečou proudem, vše samozřejmě zdarma, zábava je uvolněná. Prostě párty jak má být. Kolem půl osmé ráno, když klub zavírají, s Hastexem a pár statečnými jdeme rovnou do hotelu na snídani. Kolem jedné se rozloučím s ostatními a vyrážím na cestu domů.

Co říci závěrem k Unibet Open? Prostě zážitek na celý život. Za vše asi hovoří fakt,že jsem za ty čtyři dny naspal dohromady asi 12 hodin. Jinak foto a videa z této akce si můžete prohlédnout na www.unibetopen.com.

Václav „modra44“ Hellebrand