Deníček CG rega Vlasty Pustiny - část IV. (Japonsko, Bali a online poker)

Muj pobyt v Americe se nachýlil ke konci a já se vydal na druhý konec světa, konkrétně do Japonska. Prvni malér ale nastal již na letišti v Los Angeles, kde mi paní sděluje, že nemůžu vysednout v Tokiu (mám zpáteční letenku do Bangkoku s přestupem v Tokiu).

Dostaneme se do velké hádky, kde se mi paní snaží vysvětlit, že to není možné, což je teda pro mě nepochopitelné. Voláme supervizora, který tedy bohužel pro mě potvrdí verzi té dyliny. Prý si musím koupit novou letenku, jestli chci do Tokia.

Teď nepříjemná volba přede mnou, mám tam sraz s kámošem, co na mě čeká už na letišti, já samozřejmě dorazil pozdě. Hotel zaplacený, stejně tak jako michelinská restaurace a nic z toho už nepůjde zrušit. Nebo můžu letět do BKK a odtud prvním letem do Tokia (s hotelem v BKK, protože už nic neleti ten den a s letenkou je rozdil asi 4K).

Rozhodnu se tedy koupit novou letenku, pro ostatní, nikdy nelétejte s Korea Airlines a paní se mě ptá, zda mám zpáteční letenku z Japonska. Překvapivě nemám a říkám, že hned zakoupím. Svižně vyberu let na Bali, vytáhnu kreditku, chci zaplatit, na čež při zadávání potvrzovací sms zjistím, že jsem ztratil českou SIM.

Running hot ze startu. Začínám volat přes fb všem svým známým, jen zrovna časovej posun není můj kamarád. Výhoda v pokeru je, že máte naštěstí dost známých, kteří Vám bez nějakých hloupých dotazů koupí věc za 15 tisíc a nepožadují moc záruk.

Celý tento proces mi zabere zhruba hodinku a mně uletí letedla, takže si teď novou letenku už musím koupit určitě.

Do Japonska se dostanu o pár hodin a o několik tisíc lehčí pozdeji, než bylo plánováno. Je to užasná země, kde všechno funguje neskutečně dobře, hotel stojí u dálnice, která je odzvučena tak, že nic neslyšíte. Všude je čisto, nikde žádný bezdomovec, všichni chodí v oblecích, nikdo se nesměje a nikdo neumí anglicky. Což tedy trochu potrénovalo mé nervy, protože z dorozumívání se gesty jsem vyrostl cca. před 27 lety.

Co je ale fantastické, je jídlo. To je nejlepší na světě, i obyčejný hot dog je neuvěřitelný. A to vůbec nemluvím o michelinských restauracích. Jedno jídlo jsem jedl po tak malých kousincích jen proto, aby mi ta chuť zůstala navždy. Neskutečné. Jen když jsem pak viděl to celkove vyúčtování, tak pocity byly stejné, bylo to neskutečné. Ale tak co, žijeme jen jednou a já v Japonsku s americkým kámošem, co se mnou cestoval, domluvil byz v Americe, tak proč to trochu neoslavit.

Vydávám se na Bali bez nějakých hlubších plánů, píšu Kouličovi (můj kamarád ještě ze studií práv), co tam žil, zda mi dá nějaký tip na ubytko a co bych měl navštívit. K mému překvapení se dozvím, že tam ještě je, a že mají volno na vile. A tak jsem se omylem dostal do grindhousu a po letech výmluv konečně zapnul online.

Zapnul jsem Zoom100 na rozcvičku a svižně odhulil pár buy-inů. Než byla odveta dostatečná, tak mi umřel notebook. Odmítl jsem se vzdát, objednal nový a mezitím grindil na tabletu. Jen směr mých výsledků byl stále stejný, což mé ego snášelo dost těžko, plus ještě neustálé dotazy od kluků během breaků, jak mi to jde. To ani nemluvím o jízlivých poznámkách o neschopných live hráčích. Výmluva na špatný přístroj byla dostatečná a já raději tři dny cestoval.

Jenže dorazil nový notebook a nebyl čas na výmluvy. Kluci mi nastavili všechny propriety, jelikož já jsem technicky dost neschopnej. Přestal jsem spewovat (na začátku jsem to dělal neskutečně) a začal pořádně studovat.

Studium je u onlineu mnohem efektivnější, protože během jednoho měsíce odehrajete zhruba tolik her, jako na živém pokeru za celý rok. Takže máte dost studijního materiálu a hlavně máte vše zaznamenané.

Stala se z toho moje nová droga, místo cestování a užívání si volna jsem denně šest hodin hrál, další dvě to analyzoval a zbytek studoval. Rozhodl jsem se tu zas... síť porazit. Výsledky přišly poměrně záhy a já kilčo svižně zničil a posunul se na dvoukilčo, což korespondovalo s mým návratem do Čech.

Tam bohužel můj agro styl moc neplatil [měl jsem staty 30/10/11, vpip, prfr, 3b], opět jsem svižně prostřelil asi 12 buy-inů [a můj smutný profit byl fuč) a než jsem stihl dát odvetu, tak jsem musel odletět zpět do Las Vegas bojovat o pořádné penízky.

Ještě jsem teda stihl sraz se spolužáky z VŠ, kde se odehrálo pár nepěkných zjištění pro mě.

Všichni začali být těhotní, brát si hypotéky, či se alespoň zasnubovat, já byl ale vždy trošku pozadu s vývojem, takže mám ještě čas hádám. Co mě trápilo mnohem více bylo zjištění, že mi odchází slovní zásoba a témata.

Dřív jsem každý den něco četl, kdežto teď při diskuzích o politice mi v hlavě blikaly frekvence 3betu. Vzpomínám si, jak jsem se smál sestře, že nezná nic jiného než medicínu během jejích studií a jak jsou medici omezení. Tak dlouho jsem se omezencům posmíval, až jsem se jedním z nich stal? Takže čím více se ponořím do pokeru, tím více budu sám? Žádný závěr se mi nelibil.

Ale zpátku k pokeru. Po pár dnech hraní můžu říct, že i ty tři týdny na síti ze mě udělaly mnohem lepšího hráče, odhalily spousty mých chyb, já se cítím mnohem lépe a jistěji. Plus live hráči jsou fakt kapři v porovnání s online borci.

Takže všem doporučuji, hrajte online, studujte a pak to těm live regům ukažte. Já jdu zabojovat na nějaký high stakes.

Související články:

• WSOP den 3: Bublina praskla, tři Češi ITM. Pustina stále mezi nejlepšími!
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny z USA - část III. (coach a změna životního stylu)
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny z USA - část II. (LA)
• Deníček CG rega Vlastimila Pustiny z USA část I. (Vegas)