28.6.2022, 10:38 | Autor: Vlastimil Pustina | tisk článku | doporučit článek

Deníček CG rega XVII. - Přešlapy a znovunastavení mysli

zvětšit obrázek

Vlastimil Pustina grindí na World Series of Poker High Stakes Cash Game a i když prvotní 200K downswing dokázal překonat, brzy přišel další.

Nový měsíc v "Mecce pokeru" přinesl svěží vánek lepších časů. Během čtyř dní proběhl svižnej odvaz a já se cítil nepřemožitelný. 200K downswing za mnou, já mnohem silnější a nikdo už mě nezastaví. Vrátilo se mi i celkem zdraví. Život je hned mnohem příjemnější. Chodím každý den na crossfit, kde po tréninku nechci umřít, svaly začínají růst, denně studuju ante range.

Dobře se mi spolupracuje s novým koněm Lewisem ("Blackout" online), kterého jsme najali dohromday s Chrisem Brewerem (můj chabr z LA). Není moc nl1000 regu, co nemají peníze. Je vážně radost denně diskutovat poker s někým na podobné úrovni a dostávat vhledy na hru. Jaká to příjemná změna oproti okolí, co chce pořád chodit na večírky, ji nezdravé jídlo atd.

Tohle mě trápí dost. Postrádám své blízké kamarády z Prahy, co mi denně říkají, že tlustý nemá nikdo rád (já mám 12% tuku) a ať nežeru těstoviny. Co mi posílají články o tom, proč je dobré mít lehký kalorický deficit, smysl veganské stravy a o hodinové denní meditaci.

Je doopravdy lehké uklouznout, pokud jste nejzdravější ze svého okolí. Takže já jedl méně salátu, ale o to více těstovin. Ono se to nezdá, ale rozdíl je to velký. To právě pokerové šílenství mělo vypuknout a já se nechal zlákat na večírek.

Byla to poslední šance, velká hra neběžela a čas na break v nejbližších týdnech téměř nebude. Začalo to véčou s českou partou (přiletěl Koky, Karel Mokrý a Hurlooon obnovil kariéru), pokračovalo koncertem a většině se už chtělo domů. Jenže já byl docela rozjetej, tak jsem zavolal americkým kolegům a směr byl XS (klub ve Vegas).

Otázka zněla, zda si koupit "stůl/box" či nikoliv. Jelikož v Americe je všechno o penězích, tak stůl je nutností. Nějakou náhodou jim odpadli zákazníci na první stůl před DJem a my dostali velkou slevu.

Bylo nás 8 a stůl stál 5K (plus daň, na tu vždy zapomenu). Něco na tom je, mít bohaté Kámoše a bavit se na úrovni. Guetta před námi, holky se nám proudem valily do boxů. Bylo to jako chytat kapry na chovném rybníce. Natáčím video ve 02:00 u začátků setů a to je to poslední, co si pamatuju. Probouzím se nahý s botou u hlavy, v posteli mám hada z oblečení. Z formy se vypadne rychle bez tréninku. Ráno mi přijde zábavné, protože jsem ještě na šrot. K snídani si dám burger a kolu. Tím končí ta příjemná část.

Začíná mi být zle a já dostávám zprávu v jednu odpoledne, že se mám dostavit na hru. Hra být neměla, ale nějací karbanátci naskočili. Objednám rychlou infuzi, ale ta pomůže jen trochu a já vyrážím v deliriu hrát.

Stůl je skvělý a já úplně mimo. Dvojité espresso, 20 kliků a jde se na věc. Večer šohaj, ráno šohaj, nás vždy učili. Hlavní hvězdy bustnou svižně, hra je stále fajn, ale já musím končit, protože můj mozek je schopný operovat tak na 30%.

Hned si uvědomím, co jsem provedl. Nejenom, že mě včerejšek stál fůru peněz (večeře 200, koncert 150, XS 600, infúze 300), ale já nemohl hrát a mé tělo si neodpočinulo. Skvělej trade off. Ani nemluvím o tom, že mi trvalo další dva dny se z toho dostat. Kalili jsme v pondělí a já byl dobrej tak v pátek.

Zpátky na nulu a zase do propasti

Ale jak měsíc skvěle začal, tak zbylé dny ke mně tak příznivé nebyly. Za víkend jsem padnul 120K. Au. Inu, nic se neděje, pokračujeme dále. Odvaz proběhl jednou, proběhne i podruhé.

A nebo taky ne. Každou další session od začátku prohrávám, někdy prohraju málo a někdy více. Co je ještě více frustrující, tak mám týden, kdy vždy prohraju málo, nemám ani velkou sehrávku, jen pomalu krvácím.

Ztráta narůstá, ale já se zabejčím. Budu dělat všechno správně a výsledky se dostaví.

Ráno meditace, gym, denní plán a vzhůru do boje. Každé ráno jsem plný elánu a večer se vracím jak zpráskaný pes. Jenže nic se neděje. A tak rána začínají být těžká. Budím se unavený a moc se mi nechce.

Má rutina mě vždy nakopne, jenže večer v kasinu mě zkopne. Začínají se objevovat první pochybnosti. Dělám to dobře? Všechny větší bluffy neprošly, třikrát jsem bluffoval za 300bb do setu (mají vždy set?), cooleru jsem měl nepočítaně, stačím na to?

Naštěstí denně probírám handy s týmem a Chrisem a plays se zdají být v pořádku. Výhodou I nevýhodou je, že HS běží denně a já si slibuju pauzu hned, jak jeden den nepoběží. Jeden den běží velmi dobrá hra a já přetáhnu večerku. Normálně chodím spát ve 3 ráno, ale tuhle session hraju do 8. Rozhodně to za to nestálo, protože další dva dny se cítím mizerně.

Ty dva dny jsou čisté neštěstí, cítím se emocionálně na dně. Dobré připomenutí, proč je důležité dodržovat režim. Pokračuju v bitvách, ale stále neúspěšně. Během čekání na 100/200 sedávám na 10/20 - 20/40.

Jsou to stakes, kde jsem udělal Roll a vždy slouží ke "zjemnění swingu" z HS. Jenže se přistihnu, jak udělám velice fancy bet, bet, shove. Zasvítí první vykřičník. Končím v 7 večer a jdu raději odpočívat.

Druhý den se skvěle vyspím, poprvé dobře za poslední dva měsíce. Plný nadšení běžím do kasina, jenže je naplánovaný break od high stakes. To si snad ze mě dělaj…

Nevadí, energie se musí využít a já naskakuju na 20/40. Dostanu se do situace, kde udělám ego play. Prostě tomu druhému chci ukázat, kdo je tady pánem. Tak hloupé, ani nevím, kde se to ve mně vzalo. Tohle se mi nestalo tak dva roky. Po sehrávce se okamžitě sbalím a vím, že potřebují pauzu. Hrál jsem 20 dní v kuse a nějak jsem zapomněl odpočívat.

Pocit přepracovanosti mám už dlouho, jenže je těžké odolat neustálému přísunu her. Her, na kterých mám Edge. Tohle byla poslední kapka. Bookuju pobyt v horách a odjíždím do hor. Musím změnit prostředí na chvíli. Dostali mě.

Padesát autem a dostanete se do úplně jiného světa. Poušť se mění na vegetaci a vzduch je fantastický. Všem z Vegas doporučuju vyrazit na hike na Mt. Charleston. Já chodím po horách a první tři hodiny mi hlava ještě rozebírá spoty a možné řešení, co bude dál.

Ale to přestane a já spokojeně dýchám čerstvý vzduch, dotýkám se rostlinek a večer si čtu do noci na verandě. Čtu si, já normálně zapomněl, co to je. Tohle je častý problém nás pokerových hráčů, že v zápalu boje zapomeneme na všechno ostatní. Jenže pokud se to stane, tak nám zbývá jen poker a pokud ten nejde, tak je najednou vše těžké, osobní a my se cítíme nešťastní.

V přírodě si hned připomenu, jak je pro mě důležité se rozvíjet během pokeru i nepokerově a vrátí se mi klid. Zlaté dva dny, během kterých se stanu zase člověkem. Ne tím pokaženým strojem. Nastavím si znova mysl, uvědomím si, co je v životě důležité a získám zpět patřičný odstup.

Mám vlastně perfektní život, skvělou přítelkyni, dobré kamarády, úzké vztahy s rodinou a prací snů (i když teď to není zrovna procházka růžovým sadem). Při nejhorším se nezapojím do projektu stavby pokerového grind housu v Karibiku, co jsme plánovali. Jestli je tohle nejhorší scénář, tak vlastně zas tak o moc nejde.

Udělám precizní pokerový i nepokerový plán, na co si musím dávat pozor. Z pokerových věci musím být extrémně opatrný na FPS na menších stakes a na větších omezit reg battlení, abych zmenšil varianci. Z nepokerových je to návrat k rostlinné stravě, důkladné dodržování večerky a povinné pravidelné volno.

Vracím se do Vegas jako znovuzrozený. Zase můžu měnit svět a celý den se jen usmívám. Jenže během dvou dní po breaku prohraju 40K.

Hmm, tak nic, zase ve starých kolejích. Ale vše zlé je k něčemu dobré a já alespoň mám čas jít psát téhle blog. Díky němu si zase nastavím mysl na zabijáka. Budu dělat všechno dobře a výsledky se dříve či později dostaví. Při nejhorším je tu Main Event na odvaz.

A kdyby ne, tak se vlastně taky ho… stane...

Související články:

Komentáře

On-line herny

	9,56	Fortuna Poker
	9,00	SynotTip Poker