10.11.2023, 16:32 | Autor: Vlastimil Pustina | tisk článku | doporučit článek

Deníček CG rega XX. - Zpátky v ČR a rozvadovská cash game

zvětšit obrázek

To si dejte. Vlasta Pustina popisuje ve svém jubilejním 20. vydání svého blogu třeba přímý střet s Martinem Kabrhelem a další strasti a slasti pokerového cash game rega v rámci rozvadovské WSOP Europe.

Otevřu složku a s blogískem a vidím, že tu mám dva neodeslané články. Inu, shrnu je tedy do pár vět. Rok 2022 byl docela pain, ukázalo mi to, kolik věcí (primárně jejich počet) jsem dělal špatně a jak to výsledně ovlivní Váš život/výkon.

Long story short - po celoročním prohrávání jsem vyhrál v listopadu 400 (už jsem zapomněl, že existují i takové měsíce, kde skoro každý den vyhráváte, bluffy Vám vychází a value vždy dostanete zaplacenou existují) a skončil na nule v součtu za rok.

Co z toho vyplývá? Neustále dobře performujte, ono se to dříve či později otočí. Navíc naděje je zdarma a Vy musíte věřit, jinak by jste se z toho zbláznili.

Celý rok 2022 byl dost poučný. Akceptace toho, že musím rýt rypákem v zemi, abych si některé věci uvědomil. Kéž bych se mohl učit nějakou jednodušší cestou, ale to by asi odporovalo mojí podstatě.

Naučilo mě to užívat si každý dobrý okamžik, protože ony po nějakou dobu vážně nemusí být. Zahrál jsem si několik streamů s Dougem Poulkem na 100/200, viděl pár nových zemí, splnil si sen o Tommorowlandu, zbavil se společníka, co nám vytuneloval firmu, koupil byt a zjistil, že mám nejlepší ženskou na světě.

---

Prvních pár měsíců 2023 jsem strávil ve Vegas, něco vyhrál a život se všeobecně nějak zklidnil. Dal jsem do výroby Vlastimila IV., přestěhoval se do Prahy minimálně na rok. V půlce září se nechal okroužkovat a dopřál si dva měsíce volna.

Nic nedělání mi ale nedělalo dobře, stejně tak úprk peněz z mého účtu. Jako by mi chyběla ruka a má vnitřní spokojenost byla ta tam. Problém života workoholiků. V tom proběhlo zjevení. Na Rozvadově bude WSOPE a já bych mohl být znova produktivní. Bookuju hotel a vyrážím.

Den před odjezdem máme firemní večírek, já si dám láhev vína a docela se bavím. V posteli jsem už v 10, ale stejně cítím druhý den ,,pomačkani”. Ráno mě manželka nutí složit dětskou postýlku. Zrovna teď? Vlastíček se má narodit až za měsíc. Whatever.

Přijíždím na Rozvadov a zapínám €1.300 turnaj. Nějak se rozehrát musím. Na stole pět dědků, dávám pozor asi hoďku a strašně mě to nebaví. Zapínám podcast (mechanics of poker), alespoň, ať je to k tématu/výmluva mého ega.

Na tyhle lidi mi stačí i půlka mozku, jsem přeci topreg. Všichni hrají strašně pomalu, lidi mi dávají ,,staredowny”, mám k dispozici tři životy, tak vo co de. Naštěstí přichází break, který mi přilévá ještě více soli do ran.

Nabyl jsem dojmu, že Rozvadov přináší to nejhorší z lidí. Ve frontě do mě neustále někdo vráží, lidi předbíhají, křičí, smrdí, … Přišlo mi, že nejsem mezi lidmi a ani zvířata nechci tímto chováním dehonestovat. Jak je těžké stát ve frontě normálně, posouvat se a chovat se slušně? Nemám náladu a říkám si, že je to stejně fuk. Tak si dávám pizzu a řízek po vzoru ostatních lidí. Kdo by to byl býval řekl, že potom na turnaji skoro usínám během hry.

Mé trápení skončí okolo půlnoci, kdy dostanu cooler. Jdu spát.

---

Druhý den mám od 11 mind set coaching a říkám své příkoří coachi. Ten mě ,,zjebe jako Alíka”, jak to jen uvažuji… Procitnu a svižně se vrátím do reality. Pane Bože, kým jsem to včera byl? Co se to stalo? Dyť já jsem udělal téměř všechno špatně, co šlo. Tohle nejsem já. Hlavně, že o tom píšu a nahrávám podcasty.

Nastavíme plán. Vynechám věci, co mi nic moc nepřináší (1K MTT’s, malé cg, ..) a budu se soustředit na kvalitu. Cíl je hrát raději mnohem menší volume, ale performovat na 100%. Takže budu hrát jen třeba 3h denně.

Buduji tím návyky, bude mě to bavit a neztratím lásku k pokeru. Naskakuju na €10/25, sedím vzpřímeně, dávám pozor na každý showdown a znovu se stávám tím, kým bych chtěl být. Vše si sepíšu a čtu si to před každou session.

První den na cash game jsem zpátky neskutečný stroj, a to hrajeme pouze 10/25, soustředěný, se zájmem a hrající si hry sám se sebou. Známkuji si výkon každou hodinu, sleduji tři veličiny - soustředění, solid plays a max exploit.

Po každé hodině jdu na procházku, strečink, dám si známky a vracím se ke stolu. Tohle mi umožňuje udržet výkonnost. Session je naprosto bezproblémová, neustále mě udivuje, jak to mají lidi v … (vy víte kde).

Všichni na mobilu, nikdo se nestará o to, zda má tells či ne. Za to všichni sjíždí nejnovější novinky na instagramu. Po svižných pěti hodinkách vyhrávám bůrečka, což mě uspokojí a já jdu na pokoj. Tam si udělám výpisky z toho, jak jsem hrál, co se mi podařilo a co ne.

---

Proces druhý den zopakuji a strašně mě baví dělat všechno dobře znovu. Jaký to kontrast oproti svému prvnímu dnu a majoritě pole. Zakecám se s dvěma klukama, kteří se mnou diskutují nějaké Life stylové věci, o kterých jsem mluvil v podcastu. Člověka zahřeje trošku u srdíčka, že to má nějaký pozitivní dopad.

Jedno ráno se probudím 4:30 a nemůžu spát. Jakkožto poctivě nemocný člověk zkontroluji Pokerživě, zda náhodou něco neběží. K mému údivu svítí €50/100 a mně se rozbuší srdce. Co se to stalo? Celou dobu se tu totiž hraje jen €10/25, občas €25/50.

Dám rychlou studenou sprchu, udělám 60 kliků, oběhnu dvě kolečka kolem hotelu a vzhůru do kasina. Dobíhám tam a kluci hrají 3-handed. Chci si sednout po levici Martina Kabrhela, ten mě ale promtně vykáže, ať táhnu na druhou stranu stolu.

Jednička je volná, Martin sedí na dvojce, nohy má na trojce seatu, čtyřku má Polák, na pětce jsou dvě eura (možná se vrátí).

Má pravdu, je to relativně negustovní, takže sklopím uši a táhnu na sedmičku. Jenže vím, co mě čeká. Budu hrát non-stop bez pozice do rozdováděného Martina, to doopravdy nechceš. Alespoň na mě bude míň mluvit. Let’s go.

Nabíjím zbabělých 100bb, všeobecně preferuji deep hru, jenže očekávám divočinu od Martina. Ten nezklame, hraje poctivých 95% vpip a okolo 70% 3bet. Flopnu set a jdu sympatickej double. Takhle se mi ten start líbí.

Na přání pana Kabrhela dám straddle, za který mi hned přiletí re-straddle a jedeme. SB 1.300, já straddle 3.900 KQo, Martin 9.300, SB fold a já shovnu 27K. Co už s tím, nějak očekávám Martina wide jako prase.

Martin se zamyslí, dobré znamení, snap slyšet nechceme, preferujeme fold, ale s dlouhým tankem a callem jsme v pohodě. Call asi po minutě přichází, prosebně se tážu na dvakrát, avšak záhy přiletí nekompromisní ruka s jedním prstíčkem. Flop T 7 6 mono, barva nám obv nejede, turn 3, river 2, ukazuju king high a good. Pojď mi penízky.

Oznámí okamžité zvýšení blindů, já moc odmítnout nemůžu a Ti zbylí dva krysí klauni souhlasí. Vůbec netuším, proč. Jeden má před sebou 13K a druhej 18K. Ti lidi vůbec nepřemýšlí, co bude dále následovat.

Martin straddluje každou hru a hecuje re-straddle. Ti dementi občas daj. Přitom jsou to takové krysy, co overfolduji. Martin si jede trash talk na mě, že se neumím chovat k VIP zákazníkům, rozumějte jemu. Super, každej spot non-stop tlak a bez pozice.

Na hře s maniakem je celkem nepraktické, když Vám to nechodí. Hrajeme asi 4h a já ze svého 50K vedení ještě zvládnul prohrát. Frantík padne a hra končí s double upem a útěkem Poláka.

Martin navrhuje HU 100/200, já mám teda velké gusto hrát, jenže nejsem likvidní na tuhle hru. Navíc netuším, zda vůbec mám edge. Co si budeme povídat, Martin je chytřejší a x-krát bohatší. Nepříjemná kombinace.

Mám ale chuť si zahrát a nabízím 50/100. Po přednášce, jak tohle odmítá a bla, bla, bla souhlasí. Z HU rychle něco prodám a jdeme na to. Odehrajeme asi čtyři handy, jedna končí AI, kde musím vzdát, protože já mám kombo, co vzdává i při přihlédnutí k tomu, že proti nám stojí maniak. Martin prohlásí, že takhle nízko hrát nebude a odchází.

Alespoň ho vezmu o desítku ve flipech. Tam to ale utnu, samozřejmě dostanu kázání, že takhle se to nedělá, a že mu musím dát akci. Nabídnu znovu 50/100 HU a dostávám fuck-off.

Druhý den se příběh téměř opakuje. Zdál se mi sen, že se dívám na Pokerživě, zasrané podvědomí. Hraje se jen 25/50 a já naskakuji okolo čtvrté, což ale na hře s Martinem je jen číslo.

V prvním orbitu mám top two do setu ve 4bet potu pana Kabrhela a ten po hodině hry odchází spát. Zvýšíme blindy na 50/100 a mydlíme to 3-handed s Frantíkem a nějakým pánem v saku s hezkou přítelkyní. Já do nich neustále buším a oni furt maj.

Je to neskutečně frustrující. Tisícovka za tisícovkou mizí a oni furt mají top pár. Chápete to, v 3-handed pořád top pár? To je ale život. Prohrávám asi 30 v peaku, ale zvládnu většinu doskočit. Frantík padne a já jdu spát.

---

Takhle dobrou akci jsem na Rozvadově nečekal. Hraju jen ale na hranici svých cash flow možnosti, protože tu mám jen kilo a swingnout 10BI je vážně jednoduché v SH.

Co je zábavné, tak mi kámoš z Francie posílá kopii z trading skupiny, že můj francouzský soupeř shání cash a platí 3% vig. Jak můžeš mít 30K na trip a souhlasíš se zvýšením blindů na 1/2. Ti lidi jsou vážně mimo, to je neuvěřitelné.

---

Další den znovu nemůžu spát nad ránem, nadšeně běžím do kasina opět ve čtyři, chodívám spávat okolo desáté, jenže běží jen 10/25 a ta se s mým příchodem insta rozpadá. A já teď narážím na problém.

Od této chvíle se hraje jen 10/25. Začíná v šest večer, je neskutečně krysí a já znovu nemám chuť hrát. Ono tohle je problém hraní obrovských her, protože udržet potom A-game na 10x menší hře, obvzlášť v kontextu toho, že tam prohrajete, je vážně těžké.

Navíc zábavnost hry taky klesá, protože na HS se furt hraje, je to živější. Na menších stakes je to více zatažené a všichni čekají na ryby.

Musím si dávat pauzu každou hodinu, jít ven a číst si své poznámky a herní plán. Ještě navíc s tím, že tady byl objeven nový třídní nepřítel. Jsou zde skupinky Italů, co neuvěřitelně bum-huntí (loví ryby), insta odsedají posléze, nic nehrají, anglicky neumí a ještě jsou neustále na telefonu a zdržují. A teď zkuste být non-stop present a usmívat se.

---

Dám si raději den pauzu, jenže se znova budím 3:40 a nemůžu spát. Zasrané podvědomí, chci spát. Checknu hru, hraje se 10/25, kvůli tomu nevyspalej vážně hrát nepůjdu. Hodinu se převaluju a nakonec vyrazím.

Po zbytek výletu vyhraju na každé 10/25 a padnu na vyšší. Ty se bohužel/ bohudík téměř nehrají. Jsem na sebe pyšnej, že zvládnu hrát malé stakes dobře, beru to jako obrovskou výzvu a mám v tom osobní vítězství.

V součtu prohrávám nějaké šušně, jenže se každé ráno budím mezi 3:30-5. Dál už nemůžu spát. Daň za ty ranní sessions, tudíž jsem strašlivě spánkově deprivovaný a nic s tím nemůžu dělat.

---

Blíží se konec, zítra odehraju Main a poté pádím domů do Prahy.

Udělal jsem pár dobrých swapů (Míša Sklenička, Roman Hrabec, Chris Brewer a Koky). Turnaje už budu asi zapínat jen proto, abych mohl dělat swapy s dobrými lidmi. :-)

Tak mi držte palce, milionek na mě čeká

Související články:

Komentáře

Top | Nejnovější | Náhodné

Hilton: ČPT €80K GTD - finále sobota 27. dubna od 14:00