Fatima Moreira de Melo: "Váš fyzický i duševní stav je pro hru důležitý"

Držitelka zlaté olympijské medaile, světová šampionka, zpěvačka či modelka. To je jen stručný popis 35 leté holandské hráčky Fatimy Moreira de Melo, členky týmu PS SportStars, se kterou portál pokerlistings.com uskutečnil na barcelonské EPT zajímavý rozhovor.

Bývalá členka holandského národního hokejového týmu má na kontě více úspěchů, než by se na první pohled mohlo zdát. Kromě toho, že se ve svém bývalém sportu stala světovou šampionkou a získala zlatou olympijskou medaili, je i doktorkou práv a dokonce i zvítězila v televizní soutěži Survivor. Dále se věnuje i moderování televizních pořadů a je i návrhářka šperků. S členkou týmu PokerStars SportStars, která před několika lety přešla od hokeje k pokeru, udělal portál pokerlistings.com rozhovor na nedávné barcelonské zastávce EPT.

 

 

Zdáš se mi jako soutěživá osoba, vzhledem k tomu, že jsi dříve hrála hokej. A to je vlastnost, která je v pokeru hodně důležitá. Jaké vidíš podobnosti mezi pokerem a pozemním hokejem?

Je to především o stálém zlepšování se v tom, co děláte. Pokud dělám něco, v čem chci být nejlepší, časem se mezi tu špičku můžu dostat. Hokej je hodně fyzicky náročná hra, ale hraje zde určitou roli i psychika. Není to samozřejmě to samé, jako poker, kde fyzický stav není nejdůležitější, tam je to spíše o duševním stavu.

I když jsi s profesionálním hokejem přestala, stále děláš spoustu fyzicky náročných sportů. Pomáhá ti to zlepšovat se u pokerového stolu?

Samozřejmě, zvlášť pokud sedíte u turnaje 12 hodin nebo hrajete z domova online, tak je dobré mít trénované zádové svalstvo, které tenhle nápor zvládne. Poté se vám stane, že jste strašně unavení a vy se stále musíte více a více soustředit. Čím více se soustředíte, tím více informací získáte o svých soupeřích u stolu. Myslím si proto, že je důležitý váš fyzický stav. Některým lidem sedí, když každý den alespoň jednu hodinu posilují.

 

 

Jaký byl tvůj hlavní důvod stát se pokerovou profesionálkou?

Popravdě, bylo mi 30 let, když jsem přestala hrát hokej po olympiádě v Pekingu v roce 2008. Odehrála jsem tři světové šampionáty, několik evropských šampionátů a my vyhráli úplně všechno, takže jsem najednou cítila, že vše, co jsem chtěla dokázat, se mi podařilo. Nebylo nic dalšího, co bych se v hokeji mohla přiučit.

Pak přišel poker, který jsem už v té době, když jsem hrála profesionálně hokej, "pinkala" se svými přáteli. Vždycky jsem milovala duševní aspekt a fakt, že je to individuální sport, protože vaše výkony nezávisí na ostatních hráčích a veškerou poctu a zásluhy obdržíte pouze a jenom vy, pokud něco vyhrajete.

 

 

Pokračování rozhovoru najdete zde (angl.)