Legalizace on-line pokeru? Zatím ne.

Několik měsíců dozadu se zdálo, že pokerový průmysl drží proti vládě pomyslná esa v rukávu, která by měla zvrátit devastující účinky schváleného UIGEA (Unlawful Internet Gambling Enforcement Act) a vrátit legislativní situaci kolem on-line pokeru do roku 2006. Nicméně federální vláda přišla s tvrdou odvetou, kvůli které jsou vyhlídky pro legalizaci on-line pokeru mírně řečeno nereálné. Podle současného federálního zákona sice není on-line poker výslovně zakázán, ale ani povolen.

Co se vlastně pokazilo? Když si Američané zvolili v roce 2008 za prezidenta Afroameričana hrajícího poker, zdálo se, že karbaníkům svítá na lepší časy. Mnoho konzervativců, kteří byli primárně zodpovědní za restrikce v záležitosti on-line pokeru, najednou tahalo za kratší provaz. Např. senátor Bill Frist, jenž byl nejvíce zodpovědný za implementaci UIGEA se nedočkal znovuzvolení ve volbách 2006. Zkrátka zvolený demokrat Obama stojí v čele strany, která je více otevřená herním zájmům.

Bohužel se ale boj za legalizaci on-line pokeru od začátku špatně zorganizoval. Ačkoliv PPA (Poker Players Alliance) učinila nezbytné kroky pro sjednocení pokerové komunity v tento příhodný okamžik a začala poměrně záhy tlačit na vládní představitele, dopustila se ve svých divokých propočtech několika klíčových chyb. To v kombinaci s mnoha špatnými strategickými rozhodnutími nakonec situaci ještě zhoršilo.

Za neúspěch mohou Američané vinit několik vlivných zainteresovaných skupin. Některá organizovaná radikální hnutí, která prosazují zákaz jakéhokoliv hazardu sehrála svou roli stejně jako další odpůrci on-line heren včetně pokeru jen pro ochranu svého vlastního byznysu. Ale vlastní díl odpovědnosti za neúspěšnou snahu o reálné vyhlídky na legalizaci on-line pokeru nesou sami jeho představitelé a hlavní postavy pokerového průmyslu, kteří spíše ignorovali hozenou rukavici a jednali příliš lehkomyslně.

Překvapující na celém problému je, že nakonec proti hazardu ani nemuseli vystupovat jeho klasičtí odpůrci z „The Religious Right“, kteří jsou jinak permanentními nepřáteli her všeho druhu. Jednání, která probíhala na Capitoll Hill ve Washingtonu D.C., se zúčastnily advokátní skupiny zastupující všemožné zainteresované skupiny veřejnosti. Například přijeli právníci sdružení Focus on the Family (Zaměřeni na rodinu), ale jejich klišovité argumenty a diskutabilní „skutečnosti“ byly hbitě smeteny ze stolu. Jeden z kuriózních momentů během jednání nastal, když se jeden z kongresmanů suše zeptal mluvčího hnutí Focus on the Family: "Jste striktně proti lidem, kteří hledají zábavu?"

Se vztyčenou hlavou z jednání neodcházeli ani zástupci sportovních sázek na internetu. Zákonodárci všechny jejich návrhy zamítli a k tomu vyloučili jakékoliv změny tohoto stanoviska vlády do budoucna. Proti takovému rozhodnutí přirozeně brojí NFL - největší sportovní liga v USA. Vládní argumenty byly v tomto směru dostačující, a proto anti-gamblingové sdružení mohlo při jednání klidně nechat vypnuté mikrofony.

Poslední ránu už tak dost dehonestované snahy o legalizaci on-line pokeru zasadila zdaleka nejmocnější skupina kongresmanů, která je známá svým pestrým složením, různorodostí názorů a zamítavým postojem téměř ke všem návrhům. Tuto skupinu zastupují mocní představitelé demokratů i republikánů. Dalo by se říci, že tato skupina ve svém středu ochraňuje monopol na peníze plynoucí z her ve spojených státech. Tito lidé kolem sebe totiž sdružují státní úředníky a správce federální státní loterie.

Zodpovědnost za neúspěšné prosazování zájmu herního průmyslu především v oblasti pokeru tedy rozhodně nenese jen jedna nebo druhá sféra vlivu. Řekněme, že nejsilnější slovo v jednání měly od začátku sporu nejmocnější složky státní sféry, které prakticky nedaly šanci naivním neuspořádaným lobbingovým aktivitám ze strany pokerových osobností. on-line poker se tak v USA, jejíž legislativa bývá často vzorem pro Česko, dostal do ještě bídnější situace, než ve které byl před volbami 2008.

 

Jak ovlivnili otázku on-line pokeru v USA jednotlivá politické uskupení?

Demokraté - V roce 2008 se Demokratická strana dostala k moci. Patřil jí Bílý dům a obě komory Kongresu. Demokraté mohli prakticky kdykoliv poslat prezidentovi k podpisu zákon o legalizaci on-line pokeru. Mocní politici v této straně - především mluvčí Bílého domu Nancy Pelosi - se výrazně zasadili proti iniciativám podobného druhu a tím zminimalizovali šanci na podpis.

Člen Demokratické strany Barney Frank napsal rezoluci o legalizaci a regulaci on-line pokeru, která prošla hladce většinovým hlasováním finanční komisí (Financial Services Committee). Tento návrh zákona ale z výše uvedených důvodů neměl přílišnou šanci dostat se až do Bílého domu k ratifikaci.

Také senát v tom sehrál svojí roli. Předseda senátu, Leader Harry Reid, je totiž známý odpůrce on-line pokeru a hazardu. Ten problém rozehrál na všechny strany, ale prakticky neudělal vůbec nic. Po dvou letech této „činnosti“ nakonec podlehl nátlaku kasinového průmyslu a vrátil návrh zákona zpátky k projednání. Jenomže to už bylo pozdě. Demokraté svojí šanci propásli. V roce 2010 proběhly volby do kongresu, ve kterých dominovali republikáni a zablokovali tak veškeré legislativní procesy. Faktem ale zůstává, že si za to demokraté mohou sami.

 

Republikáni - Zatímco v řadách demokratů se skutečně najdou skupiny zastánců on-line pokeru, ve straně republikánů byste nenašli jediného. Prakticky všichni odpůrci legalizační iniciativy jsou právě z této politické strany. Nejvíce v protestních aktivitách vyčnívá senátor Jon Kyl a reprezentant Bob Goodlatte. Tito dva dlouhá léta podněcují vládní odpor proti on-line pokeru. Oba lobbovali u orgánů veřejné správy, tak aby nejvyšší místa obsadili lidé sdílející podobné názory.

Stručně řečeno, situace se hodně zhoršila po volbách v roce 2010. Barney Frank přišel o svou funkci předsedy finanční komise. Nahradil ho odpůrce on-line her Spencer Bachus a to ve zkratce znamenalo nulové šance pro jakýkoliv zákon podporující poker na internetu.

 

Kasinový průmysl - Většina zástupců této skupiny se staví zamítavě k jakékoliv změně zákona ve prospěch on-line hazardu. Nejvýraznější zástupce kasin AGA (American Gaming Association) je odpůrcem této iniciativy. Významným společnostem jako je Harrah's (dnes Ceasars Entertainment) a MGM Mirage nějakou dobu trvalo, než si uvědomily, že internetový trh poskytuje obrovský potenciál a jeho potlačování ve skutečnosti brzdí jejich rozvoj. Taktiku změnily ale příliš pozdě.

Kasinové společnosti prakticky rezignovaly na expanzi v novém tržním prostoru a jsou nyní ve velmi slabé pozici. Převážně za to může tristně pozdní reakce z jejich strany. Navíc se v jejich řadách najdou i tací, kteří stále zůstávají proti on-line pokeru. Jedním z nich je třeba Sheldon Adelson, předseda a CEO solidní firmy Sands Corp. (kasino Venetian).

Je zvláštní, že zrovna představitelé kasin, kteří jsou schopni se „porvat do krve“ o volné podnikání, zaujímají tak pokryteckou pozici v této citlivé otázce.

Další z dlouhé řady odpůrců legalizace on-line pokeru v síti kasín jsou lidé, zastupující menší kasina, především ta, která stojí na území Severní Nevady. Jejich strach z legalizace pramení z reálných ekonomických dopadů, které by měla na jejich podnikání. O to neuvěřitelnější je ale zamítavý postoj velkých herních magnátů v čele s Haig Papaianem, majitelem Commerce Casino v Los Angles, kterému by legalizace udělala sotva viditelné ztráty. Papaian se svou otevřenou kritikou on-line pokeru netají, přesto v jeho kasinech hraje většina on-line poker profesionálů.

Nejhorší případ takového jednání nastal, když se vedení Commerce Casino rozhodlo výrazně vystoupit proti legalizaci on-line pokeru. Zhostil se toho jeden z vedoucích členů Tom Malkasian. Vystoupil před finanční komisi a předčítal z papíru slova jako: "Keep the competition out. Deny poker players their rights. Protect my business so I can continue making a fortune." (netřeba překládat...)

 

Státní loterie - Radikální pokeroví nadšenci zastávají názor, že by státní loterijní podnikání mělo skončit okamžitě. Jejich hlavním a velmi přesvědčivým argumentem je, že lidé, kteří hrají státní loterii, patří většinou k nejvíce zranitelné vrstvě obyvatelstva. A právě ttuto část obyvatelstva by měl stát chránit. Místo toho je prostřednictvím loterijní společnosti, kterou vlastní, obírá o poslední peníze. Výplaty v loteriích jsou tristní a reklama na ně je klamavá.

Smutným faktem ale zůstává, že státní loterie jen tak nezmizí. Státní rozpočet si příliš zvykl na příjmy, jež z tohoto druhu podnikání pramení a nemá zájem cokoliv měnit. Není také náhoda, že právě vládní zmocněnci, kteří řídí státní loterii mají spoustu výhrad k legalizaci on-line pokeru.

Různí ředitelé státní loterie se do jednání z prosince 2010 také aktivně zapojovali. Například Ed Trees, výkonný ředitel pensylvánské Státní loterie napsal zákonodárcům dopis, ve kterém líčí argumenty místní loterijní společnosti. Doslova napsal, že v případě kdyby došlo k legalizaci podobného zákona, obyvatelé v jeho státě by měli méně „volné hotovosti“ pro loterijní tikety. (Trees je podle PokerNewsDaily strůjcem i jiných neuvěřitelných aktivit: ve snaze ochránit loterijní byznys pracuje na zavírání kin, sportovních středisek atp.)

 

Velké on-line herny – těžko si představit horší PR kampaň a lobbing horším směrem, než ten, který byl ve Washingtonu předváděn poslední čtyři roky. Úsilí, které se této akci věnovalo bylo opravdu minimum a každý se musel ptát – Opravdu se tady někdo snaží prosadit legalizaci on-line pokeru? Chtějí on-line herny zůstat skutečně raději v šedé zóně nebo opravdu stojí o legalizaci?

 

Hráči pokeru - Hráči nenesou hlavní tíhu viny, ale je pravdou, že nebylo mnoho těch, kdo se zvedl na podporu legálního internetového pokeru. Potenciál, který dřímal uvnitř pokerové komunity nebyl využit a hráči promeškali svou příležitost zasadit se o svá práva. Je pravdou, že PPA má přes milion členů. Nicméně lidí, kteří se skutečně angažují je až komicky málo.