Máme dalšího bloggera: Cylindr se představuje

Čágo belo přátelé drobného hazardu. Během jedné probdělé noci jsem zabrouzdal na zdejší stránky a pročetl si pár článků od místních bloggerů. V tu ránu mi probleskla hlavou myšlenka, že se rovněž podělím o své pokerové slasti a strasti, a vrátím tak komunitě něco nazpět.

Tak tedy něco málo o mně. Říkají mi Cylindr a jsem pokerový profesionál. Tolik o mně. K pokeru jsem se dostal docela obyčejnou cestou. Napřed jsem si stavěl pyramidy z karet na prší, později si vykládal pasiáns na posteli, a coby dup jsem prvně usedl na turnaji v pražském casinu.

Střih o pár let kupředu a najednou sedím doma v Česku a roztáčím glóbus, který mám od Vánoc 2001, myslím. V duchu napočítám do tří, bodnu prstem kupředu, ten se smekne a povalí glóbus, roztáčím napodruhé a tentokrát přistane můj ukazovák na správném místě. Přesně tam, kde se nalézá pevnina. Koupím letenku, udělám si dva PCR testy a obnovím cestovní pas. Vše připraveno. Jedu vstříc ostrovům Malých Antil.

S sebou vezmu krém na opalování, pantenol na spálená záda, dva notebooky a jednoho pokerového profíka, který bude dohlížet na moji pracovní morálku. O Antilách jsem věděl jen to, co říkal jistý Kentán z Montarži, a sice, že tu žijí Afroameričani a někteří se jmenují Joseph. 

Mně se tedy první Antilan představil jako “Friday” podle románu Robinsona Crusoe. Tento chlapík s jamajskou čapkou byl velmi sympatický a výřečný, jen zaostával v počtech. Když jsem mu platil za grilované kuře, ihned mi udělal přepočet místní měny na USD. Jeho cifra se zrovna neblížila realitě. Protože mám ale dobré srdce, jeho školáckou hrubku jsem mu odpustil, a pán nakonec s povděkem přijmul skoro o polovinu méně, než si původně řekl.

Ale co bych vám tak ještě pověděl k tomu pokeru? Hraju CG. Na limitech asi nesejde, ale není to ani NL10, ani NL1000. A jestli se ptáte, jak to mám se studiem, solverem, tak jsem přesvědčený, že žádný studovaný z nebe nespadl. 

Všiml jsem si, že mezi některými hráči docela frčí meditace. Joo, to taky dělám. Ale bloggovat o tom nebudu. Přeci jen pro analyticky smýšlející komunitu pokerových hráčů může tohle téma postrádat logiku. Navíc jsem slyšel Štefana Sontheimera v jednom jeho 500Zoom videu, že si místo tohohle bulšitu dá radši šnitzl a pivo.

A o čem všem tenhle blog dvou emigrantů vlastně bude? To se uvidí. Tak dlouho tu ještě nejsem. Z vlastní zkušenosti však zaručuji, že kulturních přešlapů a faux país bude vskutku požehnaně. A že celý tenhle post není ani trochu chronologický? No jo. Píšu, jak mě napadne. Možná ještě v drobném opojení z odvaru místní byliny, o které mi místní žena pověděla, že si ji mám vylouhovat a připravit z ní čaj. Každopádně vám slibuji, že se nebudu bavit o žádných hernách, na kterých pracně vyhrávám na živobytí, zatímco to ostatní seká. Ještě, aby tam přibývali CZ/SK regové. To tak.