Vznikla Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek

Na základě naší petice a jednání s politiky i se zástupci Ministerstva financí pravděpodobně v nejbližších měsících dojde ke zrušení problematického paragrafu 59 hazardního zákona, který poškozuje a diskriminuje české pokerové hráče.

Mezitím ale vláda navrhla další legislativní opatření, které by velmi negativně dopadlo na pokerové hráče - zdanění výher přesahujících 100 000 Kč. A protože by nový zákon poškodil výrazně poškodil také kurzové sázení, které má v České republice mnohem širší základnu (pokeru a kurzovému sázeni se v Česku věnuje asi jeden milion hráčů), transformovala se Asociace pokerových hráčů v Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek.

 Základní cíle Asociace zůstávají stejné:

• Zastupování zájmů hráčů
• Komunikace s orgány veřejné správy při přípravě nových právních předpisů
• Vzdělávání hráčů a informování o zodpovědném hraní

 Pomozte nám a podepište Petici proti zdanění výher

Proč je zdanění výher přesahujících 100 000 Kč tak problematické?

Dne 10. 7. 2019 prošel prvním čtením v Poslanecké Sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, který také bývá označován jako sazbový balíček - více informací zde.

Balíček zvyšuje současné zdanění hazardních her, které je provozováno formou  sektorové daně. Tu odvádí provozovatelé z peněz, které vyberou od hráčů. Hráči tak vlastně už teď nepřímo platí daň z účasti na hazardní hře. Tato daň by se měla zvýšit z 23% na 25% u kurzových sázek, tombol a totalizátorových her a na 30% u loterií, bing a živých her, pod které spadá i poker.

Až po ukončení připomínkového řízení však bylo do návrhu přidáno ještě zdanění výher hráčům v případě, že výhra přesahuje 100 000 Kč. Mělo by se jednat o 15% srážkovou daň, což v praxi znamená, že provozovatel by hráči vyplatil již zdaněnou výhru a odvedl za něj daň státu. Tento návrh je však značně nedomyšlený, a pokud by prošel, způsobil by spoustu paradoxních a často nespravedlivých situací. K téhle situaci vůbec nemuselo, pokud by se k návrhu mohli předem vyjádřit provozovatelé hazardu a zástupci hráčů, jako je Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek.

• Daň z příjmu budou platit i hráči, kteří ve skutečnosti žádný příjem nemají

Daň se podle Ministerstva financí bude počítat jen z čisté výhry, i když to přímo z textu návrhu jasné není. To ale stále povede k situaci, kdy daň z příjmu bude platit i hráč, který je ve skutečnosti ve ztrátě, což je nespravedlivé. Pokud během roku postupně v pokerových turnajích prohraji 200 000 Kč a na konci roku v jednom turnaji vyhraji 150 000 Kč, budu platit daň z příjmu, i když jsem za celý rok 50 000 Kč ve ztrátě. Tato situace velmi často nastane jak u hráčů pokeru, tak u sázkařů, protože pro obě hry je časté, že hráči mají dlouhé série menších proher, následované nějakou větší výhrou.

• Narušení strategie v pokerových turnajích

V pokerových turnajích bude docházet k vyloženě absurdní situaci, ve které se hráčům vyplatí skončit v turnaji na horší pozici. Pokud bude výhra za páté místo v turnaji činit 95 000 Kč a za čtvrté místo bude 100 000 Kč, vyplatí se hráči skončit pátý, protože čtvrté místo po zdanění získá jen 85 000 Kč. Taková situace bude tedy hráče motivovat k úmyslné prohře všech svých žetonů, což jde naprosto proti duchu hry a zcela to zničí celou strategickou stránku dané situace. Čeští hráči se navíc v turnajích budou potkávat s hráči ze zahraničí, kterých se v některých případech podobné zdanění týkat nebude, protože se uplatní dohody o dvojím zdanění. To bude dávat značnou herní výhodu hráčům ze zemí, kde se daň z výher neplatí a kteří tedy nebudou muset uzpůsobovat svoji strategii. Čeští hráči by tak byli opět znevýhodněni oproti svým zahraničním soupeřům, podobně jako tomu je v případě nechvalně známého §59 (více v článku Ministerstvo financí chce zrušit §59 - dobrá zpráva pro český poker).

• Složitá administrativa

Ministerstvo financí při přípravách hazardního zákona provedlo v roce 2015 analýzu, která nedoporučila zdanění výher hráčů s tím, že by taková daň byla velmi špatně spravovatelná, na její zajištění by byly vysoké náklady a přinesla by malé výnosy. To byl ostatně jeden z argumentů pro navýšení hazardní daně, která se nyní opět navyšuje. Administrativa by se nyní měla snížit tím, že se daň bude vybírat srážkou a jen u výher nad 100 000 Kč. Jenže tento postup je možný pouze u českých provozovatelů, ale ne u zahraničních provozovatelů s českou licencí, protože ti nespadají pod českou daňovou správu a nemohou tedy danit srážkou. Stejně tak srážková daň neřeší situace, kdy hráč vyhraje v zahraničí, například při účasti na pokerovém turnaji v jiném státě, nebo pokud si vsadí na sport během dovolené.

V praxi to bude znamenat, že hráči si budou muset vést daňovou evidenci a při její tvorbě rozlišovat sázky, které učinili u českého provozovatele od sázek u zahraničního provozovatele. Sázky učiněné u českého provozovatele nebude možné odečíst od základu daně a výhry se nebudou do daňového přiznání uvádět, naopak u zahraničního provozovatele si hráč bude počítat všechny vklady a výhry. Pokud jeho zisk přesáhne 100 000 Kč, bude muset podat daňové přiznání. Pro hráče přitom nemusí být jasné, kde má vlastně sídlo provozovatel, u kterého si vsadil. Například společnost PokerStars.cz má českou licenci, ale jedná se o zahraničního provozovatele. Celý tento systém tedy rozhodně není administrativně jednoduchý ani ze strany hráčů, ani ze strany státu, který bude muset kontrolovat, zda hráč správně určil, kde sídlí provozovatel, u kterého si vsadil a rozlišil, která sázka a případně i výhra do daňového přiznání patří a která ne.

Výše zmíněná analýza je ke stažení zde: Danění hráčů se týká část H na straně 63 a rozhodně doporučujeme si ji celou přečíst. Varianta danit výhry hráčům je v textu označována jako varianta číslo 2 a analýza mimo jiné uvádí, že tato varianta je nevhodná, protože by “nebylo možno aplikovat klasický daňový princip založený na zdaňování rozdílu mezi náklady (sázkami) a výnosy (výhrami), a to z toho důvodu, že náklady výherců nejsou známy, nebylo by možno uplatnit (započítat) ztráty (sázky) z her vůči základu pro výpočet daně v období, kdy došlo k vytvoření zisku (výhry), čímž by bylo zabráněno snížení daňové povinnosti právě o tyto náklady.”

Analýza dále uvádí například toto:

“Pro některé druhy her je srážková daň zcela nevhodná, a to zejména z hlediska obtížné definice základu daně (v rámci jednoho vkladu je realizována řada sázek s tím, že pouze některé z těchto sázek mohou přinést výhru – typicky interaktivní videoloterní terminály, výherní hrací přístroje, elektromechanické rulety). V těchto případech by zřejmě nebylo možné zdanit jen vyplacenou částku na konci hry, ale bylo by možné zohlednit vložené (prohrané) prostředky a zdaňovat tedy pouze skutečnou výhru (rozdíl mezi vloženými a vyhranými prostředky). U některých druhů her by tak v případě nezohlednění vkladů hrozilo i riziko nežádoucího protiústavního rdousícího efektu. U dominantní skupiny hazardních her je problematické definovat pojem „výhra“ (typicky u všech technických zařízení, sázkových her v kasinu, kursových sázek realizovaných prostřednictvím sítě internet), kde dochází po vložení částky (kreditu) k realizaci několika herních cyklů, u nichž je možné průběžně realizovat další sázky a vybírat výhry, přičemž k „výhře“ po skončení celého herního cyklu v celkovém součtu nemusí dojít. Velmi komplikovaná by byla i aplikace srážkové daně u nepeněžních výher. V mezinárodním srovnání zemí Evropské unie tento způsob srážkového zdanění plošně pro všechny hazardní hry neaplikuje žádná z nich.”

Zhodnocení jednotlivých variant pak o srážkové dani mluví jako o nerealizovatelné:

“Varianta 2 je s ohledem na svoji konstrukci téměř nerealizovatelná a nelze tedy očekávat pozitivní dopad na příjmy veřejných rozpočtů.”

• Přesun hráčů všech hazardních her k nelegálním online provozovatelům

Stát sice deklaruje, že znemožňuje hru u nelegálních online provozovatelů. To ale v online prostředí nebude nikdy úplně 100%. Aktuálně je legální online hazardní trh stabilizovaný a hráči nevidí žádné zásadní důvody hrát u nelegálních provozovatelů. Pokud by ale stát chtěl hráčům danit výhry 15%, hráči budou mít velkou motivaci hledat nabídku nelegálních online provozovatelů, kde tuto daň platit nebudou a současně využijí i další výhody nelegální nabídky. Hráčům za hru u nelegálního provozovatele nehrozí žádný postih, a určitě ji budouvyhledávat.

Závěr

Pokud by hráči u českých provozovatelů odváděli ještě 15% z výher, tak budou častěji prohrávat, než dříve. Ke klasickým prohrám proti provozovateli se přidají ještě prohry 15% proti státu, v případě, že proti provozovateli vyhrají. Toto bude mít velmi negativní efekt na jejich vnímání rizika a bude je to motivovat k riskantnější hře, což je z adiktologického hlediska velmi špatně. Hráči budou vyhledávat nelegální provozovatele nebo další způsoby, jak se této 15% srážkové dani vyhnout. Jakákoliv srážková daň nám tedy přijde jako nesmyslná a kontraproduktivní jak z hlediska ochrany hráčů, tak z hlediska výběru daní.

Co se týká daně z příjmu, tak pro naprostou většinu hráčů není z dlouhodobého hlediska hraní hazardních her příjem ale forma zábavy. Krátkodobě mohou vyhrát, ale dlouhodobě je většina ve ztrátě. Tedy ani aplikace daně z příjmu nedává pro naprostou většinu hráčů žádný smysl a povede jen k poklesu a poškození legálního trhu a následně sníženému výběru daní od legálních provozovatelů.

Hazardní hry jsou již zdaněny speciální sektorovou daní ve výši 23% - 35%, kterou platí hazardní firmy z toho, co vyberou od hráčů hazardních her, přeneseně tuto daň tedy platí samotní hráči. Jakékoliv zdanění výher by bylo jen další zvýšení daňového zatížení pro všechny hráče a absolutně nesmyslný a nesystémový krok.

PODEPIŠTE: „Petice proti zdanění výher“

Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek, z. s.