ŠEMPION: Vím, proč ho nenávidíte a nebude se vám to líbit!

Řezník z Badenu nahlédl do karetní duše Maria Bureše. Jeho pojetí zaskočilo snad každého, kdo mu věnoval pozornost, proto jeho text s odstupem přinášíme a předkládáme k diskusi těm, kterým se do rukou nedostal v únorovém čísle Card Playeru.

Redakce PokerŽivě se svolením magazínu Card Player přetiskuje mimořádně diskutovaný text našeho kmenového autora, Řezníka z Badenu Pavla Novotného, který ve známém pokerovém časopise, tentokrát pro změnu se svolením našeho webu, publikoval, když byl požádán, aby napsal glosu do čísla, které se na velkém prostoru věnovalo kontroverzní živoucí legendě České Pokerové Tour Mariu Burešovi.

Titulní rozhovor s Šempionem doprovodil náš kolega textem, jehož pojetí zaskočilo snad každého, kdo mu věnoval pozornost, proto jej, s odstupem přinášíme a předkládáme k diskusi těm, kterým se do rukou nedostal v únorovém čísle Card Playeru.

 

„Šempion je blbej cikán.“
„Šempion je hroznej klikáček.“
„Šempion to nemůže hrát.....“

.....Kolikrát už jsem to u baru v Card Casinu, v komentářích na netu mezi diskutující lúzou četl. Jak hluboce se pletete, jak trapný a hlavně zničující je váš omyl! 

Šempion nevyhrál třikrát Čépétéčko proto, že má kliku, ale proto, že jeho soupeři nepochopili vůbec nic, a proto s ním opakovaně u stolu selhávají. Zkusím vám to vysvětlit a ani mi nevadí, že to řada z vás nepochopí a ten zbytek s tím možná nebude souhlasit. Mám to na háku, sám těžím z předsudků těch, kteří mě vnímají, ale doopravdy neznají, od dětství.

Ta jeho duše a hra jsou spojené nádoby. To co ho tolik diskvalifikuje ve společenském styku, tedy jeho romský původ, nižší intelekt a jistý ostych a neschopnost čelit pozornosti davu a nebýt za vola, to je přesně faktorem, jež Šempiona neskutečně zvýhodňuje ve hře.

Nemám problém to pojmenovat: Je to cigoš, je zvyklý žít ze dne na den, má to v sobě a nemá problém to použít ve hře. A má koule, které řada z těch, kteří jej kritizují, mít nikdy nebudou, byť jsou bílí a myslí si, že jsou něco víc nejen rasově, ale i u karet.

Kolik keců už jsem slyšel o tom, jakou měl kliku. Jak dal ve čtyřech lidech na FT ČPT Novákovi plnou s ničím do setu na flopu, dochcala mu run run streeta a ten luckyboy z Karlína udělal terno. Hm, a kolik z vás by tu plnou umělo dát před pay jumpem šedesát tisíc korun, co? Každý druhý z vás by to shodil a čekal připosraně dál, až vypadne další hráč, až bude víc peněz, víc jistoty, kterou on fakt už dávno není zvyklý v životě v diskriminaci hledat.

V Pardubicích před svým životním dealem jsem dával na turnu Polákovi druhý bluffbarrel s tím, že na riveru poletí třetí a já, nepodělá-li se soupeř, přijdu skoro na tuty v blížícím se dealu o dvě stě tisíc korun minimálně. To nemachruji, konstatuji pro (H)hráče naprosto přirozenou věc, protože na rozdíl od řady z vás nejen vím, ale i u stolu respektuji, že vrcholový poker o hromadu peněz je třeba hrát pořád stejně, jako ten poslední turnaj o pivo a párek. Nekoukat na prachy, hrát videohru. 

Videohru, ve které je před vámi jen další karta, ne lepší výplata u kasy pokud se poseru.

Celý Šempionův život je videohra, jedna velká jízda, ve které může být za hodinu v cele předběžného zadržení nebo u kasy pro půl mega. Šempion prostě ten all-in dá, protože je možná blbej, ale má koule, nebojí se, je to hráč s velkým Há. 

Jo jasně, není to zrovna myslitel a hraje desetkrát hůř, než si myslí, že hraje. Ale je to osobnost a svým způsobem už dávno pokerová celebrita, která se vám všem směje do ksichtů, trochu strojeně jen proto, že dobře ví, že bojuje s celým necikánským světem okolo sebe, že bojuje se svým vlastním strachem z nástrah, které mu kladete - ne u stolu, tam vás má na salámu, ale které před něj stavíte u baru, v rozhovorech s ním i za jeho zády.

Jeho nedůvěra je přirozená a ztělesňuje celou romskou frustraci ve většinové společnosti, ale nečekejte, že vám nenaloží – fér a s kartami na stole – tam, kde se vás fakt nebojí, tedy na zeleném plátně, kde jsme si na začátku turnaje všichni rovni, černej nebo bílej.

Jaký je on vlastně u stolu soupeř, že si zaslouží všechen ten výsměch za něco, co pravděpodobně nikdo z vás nikdy nedokáže? Pro mě velmi nepříjemnej. Naprosto nepředvídatelné tahy, absolutně nečekané slowplaye a naopak netradiční gamble zahrání marginálních hand, která nesmírně ztěžují určování jeho range, což je ještě znásobeno jeho často komickým chováním u stolu.

Viděl jsem ho cold 4betovat J6o na UTG (!!!) v konfrontaci s polským profíkem na turnaji za deset tisíc. Kdo z vás tohle dokáže udělat? Kdo z vás tohle dokáže přečíst? Nikdo. Vy umíte většinou jen mejt Mariovi prdel ve foyer a bejt z něj zoufalí u stolu.

On možná neskončí dobře. Je to géčko ztracené v bílém gamble světě. Neumí si poradit ani s penězi, ani s nabytou pozorností, kterou nesmírně přeceňuje a neumí využít. Ale u stolu na něj řada z vás nebude mít ještě hodně dlouho. Ne, že by byl lepší hráč nebo člověk, je jen podceňovaný a vysmívaný, což sice ví jen částečně, ale je to pořád lepší, než s ním hrát a nepřipouštět si, že poker umí, ostatně podívejte se na jeho dlouhodobé výsledky, o kterých řada z vás - ruku na srdce - dodnes neměla detailnější povědomí. 

Proto, že ho neznáte, nechcete znát, právě proto ho také nemáte rádi. Má úspěch, jehož příčiny jsou pro většinu z vás naprosto nesrozumitelné. Má trofeje, o kterých vy jenom sníte. A bude vyhrávat dál. Bude tak činit tak dlouho, jak dlouho ho vy ještě budete podceňovat. A jak řadu z vás znám, přijde to zase - on se bude opět smát jako první a taky jako poslední! 

Přeju mu to.

Na rozdíl od řady z vás totiž vím, co od něj můžu v jeho přímočarosti čekat. Na rozdíl od řady z vás  totiž není plnej předsudků a falešných zdůvodnění proč vy jo a on ne. Na rozdíl od vás nespekuluje o tom, kdo má větší kliku, on ví, že jí máme všichni stejnou a on k tomu navíc hůř rozdaný životní karty. Přesto má trofeje na římse on a ne vy.

Jen ho podceňujte. Možná nás to všechny nakonec posune dál - herně i lidsky. Nasral jsi i mě Mario Bureši. Jen si nemysli, já vyhrál ČPT, já udělal rekord a tys mi ukradl rok 2013, který měl být můj. Ale čórnul jsi mi ho čestně - NA STOLE! - tam, kde jsme každej sám za sebe, černej nebo bílej, blbej nebo chytrej, ale sám... Proti všem, jako sem tam bývají ti statečnější z nás i v reálném životě.

Dobře to znám. Proto ti vidím do duše. Proto tě, i když jsi nebetyčné, nepoučitelné, sebestředné hovado, vysoce respektuji.
 
Well played Šempione celý Prahy!
Řezník z Badenu