Thomas Kremser: "Jsem šťastný za to, že jsem u EPT mohl být"

Rakušan Thomas Kremser byl společně se zakladatelem EPT Johnem Duthiem u samotného zrodu Evropské Pokerové Tour. Od děsivého ozbrojeného přepadení na berlínské EPT, přes blackout v Kyjevě až po nechvalně známý angle-shooting Ivana Freiteze na finálovém stole v monackém Grand Finále, Kremser byl tím, který zažil desítky nejznámějších momentů EPT. Pro sérii European Poker Tour pracoval jako turnajový ředitel dlouhých sedm let. Nyní ho ku přiležitosti blížícího se 100. vydání EPT vyzpovídal portál pokerlistings.com.

Thomas Kremser

Jak to vše začalo

Z toho co vím, byl jsem jedním z prvních, s kterým John Duthie mluvil. Jeho hlavním nápadem bylo vytvořit něco jako WPT, akorát v evropském formátu. Dávalo mi to smysl a tak slovo dalo slovo, já opustil rakouské Concord Casino, kde jsem makal 10 let a práce na budování EPT mohla začít.

Měli jsme dlouhé diskuze s potenciálními sponzory: PokerStars a PartyPoker, nicméně první z nich projevil výrazně větší zájem. Samozřejmě jsme neměli ani nejmenší tušení, jestli to bude fungovat. Na počátku byla většina lidí spíše skeptická.

První sezóna EPT

Už jsem měl nějaké pracovní zkušenosti s kasinem v Barceloně. Coachoval jsem tam dealery a organizoval řadu turnajů. Barcelona mi přisla jako vhodné místo pro odstartování EPT. Dále jsme měli v plánu tři až čtyři zastávky, po nichž jsme mohli poprvé bilancovat, jestli má EPTčko smysl.

Druhá zastávka, Londýn, měla úspěch a ta třetí, vídeňská, nám potvrdila, že stojíme u zrodu něčeho velkého a úspěšného. Jediná věc, která byla pro všechny nová, byly televizní přenosy. Několika hráčům to vyloženě vadilo, aby byly jejich sehrávky zaznamenávány a následně pouštěny v TV s odkrytými kartami, ale Duthie, PokerStars a já jsme si trvali na svém.

John Duthie

Nejsložitější situace v mé kariéře

Tady je odpověď jednoznačná. Přepadení na EPT Berlin v roce 2010. V onen kritický moment nám běželo 5 turnajů a 60 stolů současně. Nedokážete si představit, jaký neuvěřitelný chaos na místě panoval. V Side Eventech hráči převrhli stoly, aby se měli jak schovat, někteří se dokonce chaosu pokusili zneužít ve svůj prospěch.

V Main Eventu, kde byl pro vítěze připraven €1.000.000, nám zbývali poslední tři stoly a po útoky se všechny chipy zamíchaly mezi ostatní.

Pokud 7 let bylo moje „studentské období“, tak onen berlínský den to pro mě byly státnice. Jsem stále velmi hrdý na to, jak jsme danou situaci zvládli. A troufám si říct, že jsem byl v čele týmu, který se snažil dát situaci zpět do pořádku.

"Žetonový chaos" na jednom ze tří zbývajících stolů v Main Eventu EPT Berlín

Kdy jsem se nedokázal ovládnout

Popravdě je celkem neuvěřitelné, že jsem nikdy neztratil svou vytrvalost až do mého posledního EPT.  

Pamatuji si na EPT Grand Final v Monaku, kde Ivan Freitez nepřestával s angle-shootingem. Obecně jsem velmi tolerantní a jediná věc, která mě dokáže naštvat je, když se diváci snaží dostat co nejblíže ke stolu.

Ale s Freitezem přišel nový level absolutní neférovosti. Stále dokola používal ve hře ty své špinavé triky. Má podrážděná reakce byla výsledkem mého emocionálního stavu.

Ivan Freitez a jeho nekalé praktiky na finálovém stolem EPT Grand Final.
Ve videu je možné vidět i Thomase Kremsera a jeho znechucení nad hrou Freiteze.

Oblíbený hráč

Když se ohlédnu nazpět, tak mým nejoblíbenějším EPT hráčem byl Christer Johansson, který se zúčastňoval téměř každého eventu Evropské Pokerové Tour. Byl přátelský, vlídný a společenský. Byl chytrý a také i spravedlivý, zároveň i úspěšný. Kdybych se měl podívat na sebe jako hráče, chtěl bych být jako on.

Dalším hráčem, kterého jsem měl nesmírně rád, byl Antonio Esfandiari. Je to vynikající hráč, s kterým byla u stolu vždy velká legrace. S Antoniem, jenž ze sebe chrlil samé historky a anekdoty, nebyla na stole nikdy nuda.

Oblíbené místo

Samozřejmě Barcelona. Nádherné město, s kterým si spojuji písčité pláže, pěkné počasí a mé první krůčky v živém pokeru.

Na druhé místo bych dal Prahu. Mohl jsem do ní přicestovat autem a vše se konalo na jednom jediném místě, v Hiltonu.

"Mojí druhou nejoblíbenější lokací byla Praha," říká Kremser

Nejlepší Players party

Popravdě jsem za celých sedm let nenavštívil ani jednu Players party. Vždy jsem pracoval.

Nejdivnější situace

Jedna z nejpodivnějších věcí se stala v Kyjevě. Museli jsme zde uspořádat EPT, protože Moskva nám to odřekla krátce před datem konání.

Hrálo se ve staré olympijské hale. Najednou postihl celý okrsek výpadek proudu. Právě probíhající Main Event se ponořil do tmy. Následně ale pokerová komunita ukázala, co znamená solidarita. Tým kameramanů využil osvětlení na svých zařízeních k poskytnutí nouzového světla a nespočet hráčů zaplo na mobilních telefonech svícení, s kterým nám pomohli překonat vzniklou situaci.

Další mimořádná věc se nám stala v Barceloně v roce 2006. Bylo zde tolik účastníků, že jsme museli vměstnat sedm párů hráčů v Heads-Up eventu na jeden jediný stůl. Ale nikomu to nevadilo. Hráči přesto zaplatili €5.000 buy-in, ačkoliv k sobě byli namačkaní jak sardinky.