Table balance mění pravidla! Zvítězí floormani nebo chaos?

Mezinárodní pokerová federace v posledních desetiletích upravila desítky pokerových pravidel, ale barikády budou hořet poprvé až teď.

Alespoň to tvrdí část turnajových ředitelů z východní Evropy, odkud přitom prvotní impuls ke změně zavedených pořádků přišel poté, co několik balkánských kasin řešilo opakující se incidenty mezi hráči, nespokojenými se stěhováním.

To vedlo v destinacích, kde se krom bodných zbraní smějí do kasina nosit i lehčí kulomety a granáty, ke svévolným úpravám zažitých zvyklostí, což přineslo další potíže, které vyvrcholily loni v říjnu v Nové Gorici tragédií, kdy se hráč před sesazením finálového stolu dlouho dožadoval, aby se tento hrál na stole, kde doposud seděl a ne na vedlejším!

Argumentoval tím, že (v zemích bývalé Jugoslávie se stoly často odmítají sesadit vůbec a pro etnické třenice se například v Albánii hrají pravidelně finálové stoly dva – jeden pro Srby a druhý pro Chorvaty a Albánce) v klanové hierarchii osady mimo kasino je nejvýše postaveným kozákem s právem rozhodovat, s čímž nesouhlasil přítomný floorman a s ním osm již usazených hráčů na finále, kteří marně upozorňovali umanutého pašu, že v pokeru v jako jedné z mála činností v regionu neplatí zákony ulice, či džungle, načež podle kamerového záznamu pronesl jeden z nich ještě něco v tom smyslu, že by se také mohlo začít hrát vedle bez něj a on si může vedle orbit, dva trucovat, než mu dojde, že zbytek turnaje se prostě odehrává jinde, což byla poslední slova, která v turnaji ten den padla.

Následoval masakr, který přežil pouze pod stolem schovaný rozdávající (dealeři mají v postsovětských republikách a v zemích bývalé Jugoslávie na sobě povinně neprůstřelnou vestu už desítky let a povinně nosí helmu) a když pachatel pořešil všechny do té doby zbývající a od té doby rychle ubývající soupeře dvěma dávkami ze samopalu a ručním granátem, před útěkem se ještě halasně dožadoval vyplacení výhry pro nejlepšího a pořízení vítězné fotografie, za kterýmžto účelem si chtěl nechat všechny mrtvoly přetahat ke stolu, o kterém mu před chvílí naivní soupeři tvrdili, že už se turnaje netýká.

Nejen tento extrémní incident (ve Slovinsku je od té doby po sesazení na čtyři stoly hodinová pauza, po které má po velkém přenášení nábytku v objektu každý z dvaatřiceti zbylých účastníků stůl sám pro sebe) zásadně přispěl k celkovému otevření diskuse ke stále častějším připomínkám ze strany hráčů napříč kontinentem, ČR nevyjímaje.

O co jde? Pro personál kasina nepředstavuje table balance, na rozdíl od hráčů, zásadní problém a pravidla umožnují turnajovému řediteli značný rozptyl možností v rozhodování. Mezinárodní federace floormanů se rok co rok potýká vlastně jen s jedním problémem na ose hráč – floorman a to s neznalostí pravidla o tom, že během hry na 18 ti a více stolech může technicky nechat floorman běžet hru i na stole, kde je o tři hráče méně!

V praxi však hráči často volají, že jich u stolu hraje málo už od dvou hráčů rozdílu a floorman jako takový v drtivé většině případů balance upraví, neboť se mu nechce hráče upozorňovat na to, že podle pravidel by je teoreticky takto mohl nechat hrát do aleluja, tak ať ho nevolají přes celý sál jako otrokáře, jen někdo vypadne od stolu. Tento problém si ale musí vyřešit každý velitel sálu ve svém kasinu sám a buď poctivě balancovat, či si vychovat komunitu tak, aby věděla, že absolutním pánem kasina je ředitel turnaje a ne ředitel stolu, což ale v praxi dokázal uskutečnit jen v blahé paměti Václav Rychtařík na Smíchově a ve dvacátých letech v Rakousku, coby floorman v Linci si přivydělávající třiadvacetiletý Adolf Hitler.

Domácí floormanská legenda Václav Rychtařík

Tato prkotina je ničím proti potížím, se kterými se obracejí na vedení turnajů samotní hráči pokeru a které nakonec vedli k úpravě, která bude od 1. listopadu znamenat podobnou revoluci v organizaci turnajů, jako znamenalo pro hru zavedení tripsu v roce 1963 (do té doby jste sice mohli držet trips, ale nic to neznamenalo, krom toho, že držíte pár a musíte si vyměnit kartu, nebo hrát s tím co máte a modlit se, ať přijde poker).

Zásadní změnou je zavedení pravidla „Třikrát a dost“ při přesazování hráče. Tu situaci zná každý. Zatímco váš kamarád, kterého ve skutečnosti nesnášíte a závidíte mu peníze a talent, se celý večer nestěhoval, vy běháte při přesazování mezi stoly jako čamrda a vaše nářky, že už se stěhujete pošesté, jsou přijímány s ještě větším nezájmem než vyprávění handiček.

Protože k disbalanci při vypadávání a zužování hráčského pole dochází náhodně, tak jak hra na stolech běží, nedařilo se dlouho přijít s jednoduchým pravidlem, které by bylo k notoricky se na základě náhody stěhujícím chudákům ohleduplnější.

Nově proto bude platit pro Asii, Austrálii, Oceánii a asijskou část Turecka tzv. light varianta úpravy pravidla 135b o table balance během hry, kdy se hráč může stěhovat během turnaje nanejvýš třikrát a čtvrté stěhování může odmítnout. K pravidlu vyšlo ve výkladové části ještě upozornění, že hráči by měli být ve finálních fázích turnajů upozorněni na to, že využití tohoto pravidla při malém počtu stolů a nezbytnosti přesunu je velmi nevýhodné, neboť také nemusí být ve hře už nikdo další, kdo má volná stěhování atd. a je tedy vhodné zvážit, zda přeci jen v bezvýchodné situaci přesazení nepřijmout a vyhnout se tak nepříjemnému faktu, že se sice už nemusíte stěhovat, ale souběžně nemáte s kým hrát, či čekáte, až se zbytek pole dohádá s floormanem, kdo se tedy bude místo vás stěhovat a proč zrovna tady Jarda, na kterého ředitel turnaje ukázal dnes již potřetí a ne tady Emil, který se dnes nejen, že ještě nestěhoval vůbec, ale ještě blbě čumí a celý večer vás dorovnává z malého na velký.

Z tohoto důvodu je doporučeno, aby náhradníky za hráče, kteří dosáhli limitu stěhování, vybíral počítač, což sice má svou logiku, ale řada podniků namítá, že než zanášet během turnaje do počítačů ještě údaje o hráčích, kteří už mají za sebou hattrick, aby počítač věděl koho nestěhovat, ponechají volbu na floormanovi, který se bude muset rozhodnout mezi trváním na Jardovi, či letící sklenice od nakonec tedy přesazovaného Emila.

Zbytek světa, včetně Evropy a tedy i českých kasin, čeká tzv. „hard“ varianta, kterou prosazovala americká část pokerového světa, známá svým smyslem pro fair play. V té platí u pravidla 135 ještě podmínka, které při testování nových pořádků v kasinu v Hodolanech začali říkat „škatulata“, ale ve světě se o ní píše jako o tzv. „midnight jamu“, který má zabránit neustálému brebtání všech o tom, že jim vadí ten, nebo ten, a už aby se ten stůl plný kreténů rozpadl atd.

Prostě jakmile nastane nutnost přesazení prvního hráče po půlnoci, dojde k náhodnému přesazení VŠECH hráčů v turnaji na nová místa tak, že si každý stůl normálně vylosuje nový seating, jako když se rozpadá, ale v tomto případě se to po distribuci seating karet po sále odehraje u všech stolů s tím, že hráči, kteří si náhodou nalosují místo u stejného stolu, kde seděli doposud, losují znovu v dodatečném losování, na které se u jednoho stolu sejdou právě tito nešťastníci, kteří si neuměli vylosovat reseating na jiný stůl v kole prvním! Pokud se vám to zdá složité, pak se hroutíte předčasně, protože zvykat si bude třeba nově i na fakt, že „škatulata“ se samozřejmě nebudou týkat hráčů, kteří jsou v režimu „třikrát a dost“, což si vynutili věčně akurátní Britové. Ti namítali, že hráč, který má svaté právo se počtvrté nestěhovat, je během půlnočních manévrů vystaven nespravedlnosti.

Zde tedy dostaly národní federace a jednotlivé podniky volnou ruku floorman bude mít možnost vyzvat k reseatingu i hattrickáře s výjimkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Balkánu, na který se novinky nevztahují vůbec, stejně jako většina jakýchkoli jiných pravidel.

Nové pravidlové nařízení pak ještě doplňují dvě zcela nová pravidla, rozšiřující článek 137a pravidel pokeru, která se týkají samotného výběru stolu, odkud má být hráč, který je vyzván ke stěhování.

Zatímco doposud platilo pouze pravidlo o tom, že na stole vybraném floormanem k zúžení a doplnění stavu u stolu jiného, odchází hráč, který má v příští hře big blind a tento se stěhuje ke stolu, kde je méně hráčů na pozici co nejblíže k placení BB, nově platí pro dispečera reseatingu/table balanc (hráče může vyzvat přemístění pouze floorman, asistenti floormana, ředitel turnaje, ředitel kasina a Martin Kabrhel z Prahy) nutnost nevybírat mezi stoly, kde je hráčů nadbytek náhodně, ale prioritně brát ohled na VZDÁLENOST.

Mezi hlasitými příznivci této úpravy se na nedávném zasedání pravidlové komise v Lausanne dala slyšet delegace z King's Rozvadov, kde sice nejsou coby provozovatelé jednoho z největších turnajových sálů v Evropě dvakrát vydření zejména z Půlnoční akce kulový blesk (při třech až čtyřech tam pravidelně probíhajících turnajích se kasino obává zhroucení kultury stolování a korzování, kdy se najednou zvedne i tisíc lidí, z nichž si každý krom svého kolečka neštěstí v podobě smolných hand ponese na novou pozici ještě jednu až dvě sklenice s pitím a někteří navíc sluchátka a masérku), ale úpravu ohledně vzdálenosti vítají poté, co se museli v Rozvadově potýkat s mimosoudním řešením bizarního sporu, v rámci kterého pražský hráč Lukáš „Paštika“ Dydek uspěl u plzeňského krajského soudu v rámci přípravného řízení s žalobou, ve které prokázal, že v průběhu večera, kdy se mu v turnaji dařilo až do konce hracího dne, nachodil během čtyř přesazení díky smolně nalosovaným stolům při svých dvou stech kilech vzdálenost blížící se dvěma kilometrům, které sice běžný hráč nachodí po kasinu během večera tak jako tak, ale Dydek, žijící v běžném životě pouze na trase vana – lednička – večerka dole v baráku – herna naproti nenachodí za několik měsíců a v inkriminovaný večer musel dokonce dvakrát kvůli právě zahájenému rozdávání popoběhnout.

Lukáš Dydek nová pravidla vítá

Nově tedy bude přesazen vždy hráč od stolu, který je nejblíže stolu, který je potřeba doplnit, tak aby se smolaři - cestovatelé po sále necítili diskrinováni vůči hráčům, kteří mají větší štěstí.

Podtrženo sečteno přinesou nové pořádky určitě spravedlivější table balance pro ty, kteří mají na tohle prostě smůlu a zcela skončí radovánky těm šťastlivcům, kteří mají to obrovské štěstí, že sedí od začátku do konce u stolu, který je nakonec finálový a během turnaje nepoznají krom losování pozic na final table hořkost stěhování – těmto výtečníkům navždy zkazilo radost půlnoční mraveniště, u kterého si některá tuzemská kasina plánují, že dojde k načasování a navázání na break a turnaj se v tu chvíli prostě a dvacet minut změní na diskotéku, či jakési soaré, během kterého se korzuje a hostesky roznášejí na tácech drinky.

Mezinárodní pokerová federace žádá v komuniké k nové úpravě všechny hráče o trpělivost při zavádění nových pořádků a personál kasin o maximální možnou flexibilitu a znovu se bude problematikou reseatingu zabývat za dva roky, kdy dojde k vyhodnocení dopadů nových pravidel při sesazování stolů.

Již dopředu ale avizuje, že ani za dva roky nedojde ke zvážení, letos v rámci revoluce v reseatingu, Bulhary navrhované zvláštnosti, v rámci které by se mohl hráč, který už se nemusí zvedat ze židle díky třem předchozím stěhováním, odvolat na právo zůstat sedět i v případě, že se musí od stolu pakovat nikoli proto, že si má přesednout, ale že turnaj pro něj skončil.

Pro takové nešťastníky zatím i dále nebudou mít pravidla pokeru pochopení.

I když kdo ví, jak to chodí na Balkáně.