Rozhovor s Kolíňákem Ondřejem "Vinkyy" Vinklárkem

Ondřej „Vinkyy“ Vinklárek se začal objevovat na největších českých turnajích a ještě, když skončil 12. na Mistrovství ČR, tak davy nejspíš stále netušily, o koho jde. Online komunita už ale věděla své: online guru a král Multi sitek na Full Tiltu, který tuhle disciplínu porážel tak mocně, až se dostal na druhé místo celosvětového leaderboardu v těch nejdražších exemplářích.

Pak se s elitní skupinou Čechů vydal na PokerStars EPT San Remo a vybojoval skvělé 26. místo a €26.000. To už jsme se začali pídit. Zázrak z Kolína na začátku roku opustil multisitka na Full Tiltu, přesedlal na multi table turnaje a k Full Tiltu přidal i PokerStars, kde od začátku roku potrefoval $250.000 s profitem $60.000. Ještě zajímavější ale je, že své výhry sbírá na těžkých turnajích jako $100 rebuyáky a beze strachu během série SCOOP nevynechával ani high eventy s buy-iny $2.000, kde se snažil něco přiučit od těch nejlepších grinderů na světě. Na kontě má finálové stoly Sunday Brawlu a Warm-Upu, první místo z nedělního $100 rebuyáku za $60.000 + 2, 3. a ranec dalších umístění ze stejného turnaje.

V Čechách vyhrál Unibet Masters, cashoval na Mistrovství ČR a dalších turnajích, ale live poker je proti jeho onlinu zatím spíš jenom doplňkový sport. Trval ale na tom, aby se v rozhovoru objevilo, že z českých kasin měl nejradši Plovárnu, kde v dobách svých pokerových začátků pinkal u sklenky vína turnaje a cashovku.

Vinkyyho ultra agresivní hra budí všeobecný údiv a jeho styl dobře vystihuje, když se nedávno pochlubil, jak velice ho uspokojuje dělat light 5bet bluff na finálovém stole těžkého online turnaje. Vinkyy má za sebou studium na Matematicko-fyzikální fakultě, kde ho mu chybí „jenom“ dopsat diplomku a ještě nedávno se věnoval šachům. Kromě pokeru rád sportuje (v mládí hrál hokej a basketbal), mezi většinou pokerové elity vyniká jako znalec vín a občas umí i bez nářadí vysvobodit kamarády ze zaseklého výtahu.

VH: Pojďme to vzít od začátku. Kdy jak jsi začal hrát poker?

OV: Úplně poprvé jsem poker hrál někdy dávno na šachovém festivalu v Pardubicích, kde se pro zpestření konal takový sranda turnaj. První cena bylo snad tričko, tehdy jsem neznal ani pravidla. V první polovině roku 2008 jsem hrál první 200 Kč rebuyák, tak čtvrtý v pořadí jsem vyhrál a uvědomil si, že poker může být výdělečný. Od té doby jsem taky v plusu. Tři čtvrtě roku jsem se hře moc nevěnoval kvůli šachům a škole a pak v květnu minulého roku jsem se do toho teprve opřel. Tehdy jsem měl $50 na Full Tiltu, do té doby jsem si na účet postupně vložil $500, ale sjel sem to, protože jsem hrál zbytečně drahé turnaje vzhledem k rollu. S těmi padesáti baky jsem se rozhodl, že začnu dodržovat bankroll management a hrál jsem poctivě pětidolarové donkáče, na nich jsem něco udělal, pak jsem na $10 turnaji trefil $800 a na přelomu května a června 2009 jsem na $24 freezeoutu trefil $6.000. Od té doby zhruba počítám svou kariéru.

VH: A pak už to byla jízda!

OV: Nestěžuju si (smích). Bankroll jsem dělal na multisitkách nejdřív $24, pak $69, která jsou vlastně až do teď nejdražší, jaká na netu najdete (kromě nedělních sitek s buy-inem $114 na Stárech). Ty jsem porážel šíleným způsobem, nejlépe jsem byl v leaderboardu druhý na světě (any game, any site do $100) a average profit za posledních 500 turnajů druhý na světě.

VH: Já jsem ale zaslechla, že tě brzo prokoukli a tvoje hra přestala na soupeře fungovat.

OV: Leaderboardově jsem je porážel 4, 5 měsíců a pak jsem se jim přestal věnovat. Sitka jsem hrál jenom jako doplněk k MTTs a už se na ně tak nesoustředil, ale dodneška je můj ROI na top úrovni ve světě.

VH: Takže pojďme teď na mulťáky.

OV: Mulťáky mě hodně chytly. Kvůli Ironman Challenge jsem hrál i 25 dní v měsíci, z toho poctivě 15 až 20 dní a ve zbytku jsem si to zapnul řekněme na tři hodinky, abych splnil body. Když jsem pak udělal roll, tak jsem jako jeden z mála v Čechách nešel pro profitu, ale snažil se hrát co nejtěžší turnaje, abych se co nejvíc naučil. V lednu to byly $100 rebuyáky, na kterých jsem sem tam něco trefil, ale většinou dostával za uši, takže jsem musel zpátky na něco menšího.
Teď jsem ale spokojený, protože v současnosti už dokážu uspět v nejtěžších pravidelných turnajích. Zajímavé byly třeba $2k a $500 rebuyáky na SCOOPu (oba 6max), které nikdo nechtěl moc hrát. Všichni včetně mě je brali jako –EV, ale já jsem tam viděl budoucí opce a jsem si naprosto jistý, že pro mojí kariéru a nakonec i finančně mi to dalo hrozně moc.

VH: Pak jsi měl někdy v květnu období, kdy ses dostával na finaly majorů a pořád končil na 8. místě.

OV: Jo, to bylo trochu frustrující. Byl jsem na finalech Warm-Upu a Brawlu plus deep runy na dalších a tam jsem si uvědomil, jak velký je vliv štěstí, když třeba coin flip má hodnotu $40.000. To si člověk znovu uvědomí, jak důležitý je u daily grindu bankroll management.

VH: A pak přišel hot run.

OV: Můj první velký úspěch, který mi udělal hroznou radost, je určitě San Remo. Tak velký turnaj jsem hrál poprvé a v průběhu jsem potkával i hodně těžké soupeře – po levé straně Liv Boeree a hned za ní gbora. Gboro hrál hodně přísně a možná bych mohl zmínit jednu jeho partii z Rema. Za něj pak posadili šíleného Turka, oba měli triple average stack a Turek se uvede tak, že první hru 3betne, druhou squeezne, třetí 3betne, a když dostane 4bet, insta all in. Pak mu gboro raisenul blind a on ho off position callne. Na flopu řekněme K-7-4d vsadí pot, gboro po námyslu call. Na turnu jde Qd, on znovu vsadí pot a gboro přemýšlí, pak ho raisene a to už je v potu třeba 3-4 AVG stacky. Turek mu dá insta all in a gboro poklepe na stůl, jako že dobře zahrané a rychle zahazuje. Liv Boeree z toho byla nějaká zmatená a zeptala se: „King queen? King queen?“ Turek na ní vrhne pohled nahánějící hrůzu, strašně pohrdavě se zasměje a odpoví: „I will show one card.“ Dealer na jednu ukáže a otočí šestku v diamondech. Sick.

VH: Do San Rema Češi jezdí kvůli slabému poli. Měls taky ten pocit?

O: Měl, ale když se v turnaji sejde půlka slabých hráčů, tak to neznamená, že ta druhá půlka bude plusová, protože důležitá rozhodnutí za hodně žetonů a tím pádem za hodně peněz děláte později, kdy už tam ti špatní nejsou. Proto je potřeba být skillově řekněme v top 20 %, aby to člověk mohl hrát dlouhodobě plusově, rozhodně nestačí být v první půlce. Je určitě dobré tam jet, ale neřekl bych, že jde o zas tak lehký turnaj. První den byl v pohodě, bylo rozumné spíš nikoho moc netrénovat, čekat na dobré příležitosti a bluffovat s mírou. Další dny hra zhoustla a soupeři mi přišli tak kvalitní, že jsem se proti nim snažil hrát unexploitable a vyhýbat se zbytečným movům. Třeba na Liv Boeree a gbora podle mě nemá moc cenu něco nacvičovat.

VH: A teď konečně k tvým online úspěchům.

OV: Vyšel mi vlastně až třetí final majoru, kam jsem šel s 3x AVG stackem a chiplead udržel až do konce. Měl jsem hroznou radost, že to napotřetí vyšlo, byla to skvělá satisfakce po těch minulých, kde jsem si vybral horší varianci.

VH: Proč jsi po těch hezkých výhrách nejel do Vegas?

OV: Chvíli jsem to zvažoval, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že na WSOP je potřeba hodně velký bankroll. Mě totiž moc neláká jet tam na výlet a točit a flipovat v talířácích a patnáctikilech, ale chtěl bych hrát pořádně, s buy-iny aspoň $50.000, spíš $70.000, a to by tehdy ani nebylo rozumné.

VH: Teď nám pojď říct něco o své pověstné, dost přísné hře.

OV: (smích) Tahle hra mi přijde pro ty, kteří to chtějí někam dotáhnout, jako dost správná cesta. Hrát to super přísně, super skandálně a dělat super kraviny za hodně peněz, tak jedině se to dá naučit. Rozhodně se člověk nic nenaučí, když bude hrát drahé turnaje tight a pak brečet, že prohrál lepší karty. Špatné karty totiž nemůžu vyhrát, když je nehraju, a stejně tak nemůžu dát ani suckout. Mě nedělá problém být před flopem na any position s any two a any blinds deep v all inu (smích)a myslím si, že to je správná cesta, jak se to naučit. Ne tak hrát dlouhodobě samozřejmě. Mě to naučilo citu pro hru a teď už se konečně můžu měřit s dost kvalitními soupeři.

VH: Máš vzor? Řekni to jméno. My všichni víme, kdo je tvá pokerová láska.

OV: (smích) Jo, belabacsi. Je to určitě zajímavý hráč, já s ním mám vtipnou historii, když jsme se potkali na FTOPSu v Shootoutu v druhém kole. Nějak jsem ho přestal bavit, tak mi z UTG 4bet pushnul J-8 suited, já insta call s A-Qo a on odstoupil. Pak on zase vyndal mě, když jsem na UTG 4bet-pushnul s J-7s a on měl dokonce queeny. Takže si, často když se potkáme, vyvádíme podobné parády.
(Pozn. autora: Během autorizace rozhovoru, která proběhla týden od jeho napsání má Vinkyy ještě lepší historku se svým hrdinou, tentokrát ze $100 rebuy 6maxu, kde po raisu vinkyy z CO 3betuje, belabcsi z blindu cold 4betuje a po vinkyyho 5bet bluffu light 6bet push už nenašel…)
Vzorem bych ho asi nenazval, ale je rozhodně inspirativní. Hodně rád mám taky Durrrra, od kterého jsem se naučil měnit ruce v bluffy, když má člověk třeba pocket pair, něco jako 8-8, tak callne flop, a na turnu a riveru je změní v bluff. To hodně hráčů nedokáže a snaží se je uhrát jen do showdownu, místo aby raisenuli turn a bluff-pushnuli river. To se mi na jeho hře hodně líbí.

VH: Inspiroval tě i někdo z Čechů?

OV: Pár jich určitě je. V první řadě asi Honza Škampa, se kterým pravidelně diskutujeme o pokeru, pak jelly, kterého jsem sledoval, jak hrál online minulý rok ve Vegas opravdu špičkový poker. On mě tehdy přivedl na takové ty light 3bety, light whatever bety atd. A ještě bych zmínil veřejností trochu nedoceněného Joeíka, podle mě je to výjimečný hráč a od těch nejvyhranějších Čechů ho možná dělila jen troška štěstí. Samozřejmě nemůžu zapomenout ani na Mikyho. Jeho hra je hodně zajímavá, silná a těžko pochopitelná a věřím, že toho na světových turnajích ještě hodně dokáže. Last but not least je Ondra Goetz, kamarád a výborný turnajový a short stack cash game hráč.

VH: Vzdělával ses nějak během své kariéry?

OV: Zajímavé je, že když jsem začal hodně porážet multisitka, tak jsem kolem nich ani nic nečetl, ale ta hra byla natolik matematicky pochopitelná, že mi nedělalo problém se ji naučit sám. Dokonce mě teď někdo upozornil, že jsem někde ve videu na cardrunners, tak jsem se podíval, a přišlo mi, že instruktor komentuje hru málo komplexně.

VH: Jaké máš plány na zbytek roku?

OV: Z hlediska onlinu jsem nějak na scestí. Zvažuju pustit se do středních až dražších cashovek něco jako $3/$6, $5/$10, protože daily turnaje mě poslední dobou přestávají uspokojovat, takže bych se možná ve všední dny, kdy je víc mrtvo, zkusil věnovat CG.
Z live eventů asi větší evropské turnaje a nemusí jít nutně o EPTčka, protože ta série sama o sobě nemá takovou value, ale spíš u mě budou hrát roli destinace, kvalita pole.

VH: Aha, takže rozhode kvalita mimopokerových aktivit.
OV: (smích) Jak říkáš.

VH: Co bys poradil hráčům, kteří to s pokerem myslí vážně?
OV: Jak jsem zmínil už v předchozích odpovědích, tak doporučuju hrát šíleně, a tím poznávat dynamiku hry. Já totiž vidím v pokeru paralelu k tanci nebo bojovému umění, protože když člověk bude o tanci jenom číst, tak mu to na parketu nepojede. Videa už jsou trošku lepší, ale stejně je potřeba tančit často a se zkušenými partnery(smích).

Taky bych ještě zdůraznil dodržování bankroll managementu u daily grindu.

Převzato z www.livepoker.sk