Jak se stát cash game profíkem 83. díl - Odhad range, 3. část

Autor: PokerArena / Tadoch tisk článku doporučit článek
Jak se stát cash game profíkem 83. díl - Odhad range, 3. část

V minulých dílech jsme si řekli něco o tom, jak odhadovat range, na co si dát pozor a kde nedělat chyby. Další důležitou položkou na seznamu je, abychom sami nebyli jednoduše k přečtení a nebylo vždy jasné, jaké karty držíme.

Kdo vnímá

Číst range můžeme u každého, ovšem co se týče toho, jestli někdo čte range naše, tak je třeba vždy odhadnout, kdo to vůbec dělá. Ryby, maniaci a obecně špatní hráči řeší pouze vlastní karty a to ještě navíc prakticky vždy stejně špatně. Není třeba řešit, jakou range máme a snažíme se pouze o to, aby každé naše zahrání bylo co možná nejziskovější.

Není třeba se balancovat a měli bychom jít po maximálně exploitativní hře, která z těchto soupeřů dostane maximum, přestože by každému hráči s polovinou mozku mělo být jasné, co držíme a že v nějaké situaci prostě nebluffujeme, nebo naopak nikdy nemáme dobrou handu.

 

Agresivní soupeř se čte hůř

O tom, proč je agresivní hra důležitá, jsme si říkali v jednom z úplně prvních článků této série. Další výhodou, kterou agresivní hra skýtá, je její relativní nečitelnost. Pasivní hráč, který checkuje, calluje a celkově nic moc nedělá, obvykle přesně definuje svou range na něco, co trefilo nějakým způsobem karty na stole. Dle textury je poté třeba posoudit, co to asi je a jak proti tomu zahrát.

Agresivní hráč, který často sází a raisuje, má range daleko více nečitelnou. Vždy totiž může ukázat úplný bluff, který takto zahrál prostě proto, že se mu to zdálo dobré.To neznamená, že by některé agresivní akce nebyly jasné, typicky limp/raise nebo cold4bet jsou zahrání, které velice silně smrdí esy nebo krály, ovšem pasivní hra range obecně definuje lépe a agresivní hrou jsme více nečitelní a nepředvídatelní

 


Sérii článků "Jak se stát CG profíkem" vám přinášíme ve spolupráci s PokerArena.cz

 

Reprezentování silné handy a bluffu

Proti slabým hráčům je tento odstavec naprosto zbytečný, ovšem proti lepším hráčům, kteří range opravdu čtou, je vždy potřeba se zamyslet, jestli nemáme range až moc definovanou a dokonce si i udělat plán předem.

Vždy, když sázíme pro value, bychom se měli rozmyslet, jestli máme ve své rangi nějaké bluffy, nebo jestli je alespoň může soupeř v naší rangi vnímat. Stejně tak pokud bluffujeme, tak je potřeba mít v rangi nějaké kombinace, které bychom sázeli pro value. Soupeř by nikdy neměl naši range přesně určit na bluff nebo value, ale měl by to být mix obojího.

Díky tomu budeme soupeřům připravovat opravdu obtížné situace, kdy nemají s průměrnými kombinacemi ani snadný fold, ani call, ani raise. Vždy totiž může skládat nejlepší kombinaci, nebo callovat či raisovat do kombinace silnější. A pokud je někdo v obtížné situaci, tak nejčastěji dělá chyby, čehož chceme maximálně využít.

 

Vždy vše stejně

Sizing a timing jsou nejčastější ready, které by na nás soupeři mohli mít, pokud by si na nás psali poznámky. Typicky je dobré si u hráčů psát, kdo sází hodně jako bluff a kdo pro value, nebo komu jak trvalo vsadit a podle toho se zařídit. My bychom neměli volit něco opačného nebo se snažit soupeře zmást. Nejlepší je dělat vždy vše úplně stejně, aby neměl read pokud možno vůbec žádný. Pokud tedy sázíme, vždy bychom měli s celou rangí v dané situaci volit stejnou velikost a mělo by nám to i stejně dlouho trvat. Obzvlášť pozor bychom si měli dávat na takzvané snap akce, které provádíme vyloženě hned, protože již předem víme, co uděláme.

U callu all-inu s nuts asi není třeba dumat, ovšem mnohem častěji dorovnáváme nějakou draw, nějaký průměrný pár nebo i float případně nuts, které slowplayujeme, ovšem soupeř by neměl nijak poznat, která z těchto variant to opravdu je. Není tak dobré dorovnávat s nějakou rangí okamžitě a s nějakou přemýšlet, jestli tedy floatnout nebo slowplayovat. Pokud si vždy, i když víme, co uděláme, dáme na rozhodnutí pár vteřin, tak bude pro soupeře daleko obtížnější nás přečíst. Pár vteřin je dobrých pro situace, kdy opravdu o něčem musíme zapřemýšlet, protože ne každý call je okamžitě samozřejmý.

Někdy se stane, že je potřeba přemýšlet opravdu dlouho, co se dá dělat, nebudeme hru uspěchávat jen abysme dodrželi timing, ovšem udělat něco jen proto, že víme, že to uděláme, by mohlo proti všímavějším soupeřům velice naší hře uškodit, protože jakákoliv informace navíc, kterou soupeř má, nám snižuje winrate.

 

Závěr

Soupeřům rozhodně nechceme věnovat informace zdarma pouze nepozorností, uspěchanou hrou nebo nedostatkem balance. Není ovšem dobré snažit se soupeře mást a dávat jim takzvané opačné ready, tedy přesný opak toho, co bychom udělali normálně. I to je časem k prokouknutí, přestože v některých situacích by to mohlo pomoci. Dlouhodobě nejlepší je, pokud soupeř nemá informaci pokud možno vůbec žádnou, protože si z toho nemůže vůbec nic vzít a naše akce by tak měla být pokud možno vždy stejná s celou rangí. Tedy žádný rozdíl v sizingu nebo času, který nám akce zabrala.

 

Předchozí díly: