Deníček CG rega XXV. - Realita mě rychle dohání

Přilétám do Ameriky s nadějí na nový začátek, ale realita mě rychle dohání. Po příletu přemýšlím, jestli si dát pauzu, ale nakonec se vydávám rovnou hrát High Stakes. Zpočátku to vypadá dobře – vyhraju rychlé peníze a vše se zdá být na dobré cestě. Jenže když přijdu do Wynnu, kde běžela největší veřejná hra, zjišťuju, že se stala privátní.

To je pro mě obrovská rána. Tato hra tvořila 70 % mého volume, a právě kvůli ní jsem chtěl přesunout svůj život do Ameriky. Měl jsem v plánu stát se jedním z polopořadatelů a zajistit si místo. Jenže jsem přilétl o měsíc a půl později, a už o mě nikdo nestojí.

Uvědomuju si, že jsem ve velkém průšvihu. Dostávám první panický záchvat. Co budu dělat? Můj plán na stěhování a vízový proces dostává zásadní trhlinu, protože ztrácím hlavní důvod, kvůli kterému jsem se chtěl stěhovat. Má to ještě smysl? Vše přepočítávám, ale odpovědi nepřicházejí. Místo toho hraju 10-20, zatímco vedle mě běží privátní hry, které mi berou jak ryby, tak motivaci. Privátní hra v Bellagiu, kterou jsem dříve hrával, se rozpadá, protože konkurence přetahuje hráče. Vše, na co jsem spoléhal, se hroutí.

Začínám posouvat svůj režim. Přes den se nehraje nic, takže začínám hrát v 5 odpoledne a chodím spát ve 2 ráno. Bojuju s jet lagem, unaveným tělem a hlavou plnou starostí. Do toho mám doma malé dítě, které mě také potřebuje. Prvních 14 dní je chaos.

Je tu Milan Hoang, se kterým dost diskutujeme o pokru. Úplně jsem zapomněl, jaké to je mít vedle sebe někoho, kdo žere poker stejně jako já. Debaty o strategiích a hrách mi připomínají, co na tom všem miluju. Milan mi navrhuje přejít na MTT, a já se chodím dívat na jeho online sessions. Přemýšlím, jestli je to dobrý nápad, ale zároveň mě to vrací zpět k tomu, proč poker tak miluju. Jenže vedle té radosti je i stín – všechny ty nevyřešené věci, které mě táhnou dolů.

Se ženou se rozhodneme, že začneme hledat dům, když už se máme stěhovat. Hledání je nekonečně zdlouhavé a vyčerpávající. Najdeme krásný dům, ale je mimo náš rozpočet. Mezitím se do něj žena zamiluje a tlačí na mě, abychom ho vzali. Nakonec se majitel rozhodne dát ho někomu jinému a naše naděje se hroutí. To už mě dostává na hranici únosnosti.

Každý den začíná stejně – probudím se, řeším dům, hledám domy, hraju poker a zase jdu spát. Do toho moje žena bere hormony, abychom mohli mít druhé dítě. Vedlejší účinek? Nonstop PMS. Žiju s někým, kdo má permanentní náladovost, řeším domy, hraju poker a začínám se cítit absolutně vyčerpaný. Navíc se musím věnovat i dalším projektům a koním, což je další z nekonečné řady úkolů, které mě jen víc drtí. Každý nový task mě rozčiluje, i taková banalita jako poslání peněz mě dohání k šílenství.

Byly dny, kdy jsem byl tak grogy, že jsem se ani nechtěl usmát. Úsměv znamenal energii navíc, kterou jsem neměl. Připadám si, jako bych byl v survival módu – ztracený ve vlastním životě, jen se snažící přežít den za dnem. Celé roky jsem tu pro ostatní byl. Kdykoliv někdo něco potřeboval, snažil jsem se pomoct. Jenže já už nemám z čeho brát. Kdo tu bude pro mě? Jsem stroj, co se porouchal. Kde je ten věčný optimista, co ve mně vždycky byl? Proč jsem se takhle přetížil?

Sezóna teď peakuje, ale já jsem úplně out. Mám obrovské výdaje, které na mě tlačí, vízový proces mě stresuje, a já už prostě nemůžu. Nemám chuť studovat, moje hra se zhoršuje, a přesto nikde nenacházím klid. Kam se mám schovat? Kde si oddechnout? Jenže já furt něco musím.

Racionálně vím, že to bude v pohodě. Žiju sen mnoha lidí. Vím, že je to má lekce, že tohle všechno je tu proto, abych se něčemu naučil. Terapeutka mi říká, ať si dám odstup a podívám se na to jako rozumný dospělý. Jenže můj vnitřek křičí, ať jde rozumný dospělý do prdele.

Žiju sen mnoha lidí. Jsem dál, než jsem si kdy dokázal představit. Tak proč to necítím? Proč necítím radost nebo naplnění? Cítím jen prázdnotu, vyčerpání a chci, aby už byl konec tohohle kolotoče. Takhle se cítit nechci. Chci zpět to, co bylo. Ale jde to vůbec? Dá se to ještě replikovat? Nejsem už starý? Tělo špatně regeneruje, hlava se přetěžuje. Stačím vůbec?

Další otázky, další nejistoty, furt přemýšlení. Kdy skončí ta nekonečná únava? Celý rok se učím cítit, ale teď cítit nechci. To bolí. Utíkám k seriálům a pizze. Dám si týden pauzu, ale po dalších sedmi dnech je všechno zpátky. Právníci nám vrátí něco na dodělání, takže teď místo odpočinku řeším víza. 

Kdy tohle skončí? 

Je peak, kvůli tomu tady jsem, ale já se cítím takhle. Skvělej energy management Vlastimile, hlavně si nech za coachingy platit!

Související články:

• Deníček CG rega XXIV. - Regular s regulérním ADHD
• Deníček CG rega XXIII. - Rodina na poker tripy nepatří
• Deníček CG rega XXII. - Vím, že dělám, co miluji
• Deníček CG rega XXI. - Jak jsem vyrazil na EPT Paris
• Deníček CG rega XX. - Zpátky v ČR a rozvadovská cash game
• Deníček CG rega XIX. - Těžké časy, učící proces a cash game stream
• Deníček CG rega XVIII. - Manuál na downswing
• Deníček CG rega XVII. - Přešlapy a znovunastavení mysli
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny z WSOP - Fakt nehezký start
• Deníček CG rega XV. - Online grind a co jsem si z něj vzal
• Deníček CG rega XIV. - Co dělají Češi špatně a jak je důležité míti svého Kokyho
• Deníček CG rega XIII. - Jak odpočívat a jak je to s markupem?
• Deníček CG rega XII. - Jak jsem za týden vyhrál a prohrál půl náramku...
• Deníček CG rega XI. - Král je mrtev, ať žije král!
• Deníček CG rega X. - poker tips & tricks podruhé (tipy a triky 7-13)
• Deníček CG rega IX. - poker tips & tricks (tipy a triky 1-6)
• Deníček CG rega VIII. - Odvrácená strana měsíce
• Vlasta Pustina: Musím potrénovat, chci zkusit Macau!
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny - část VII. (USA)
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny - část VI. (WSOP)
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny - část V. (Las Vegas)
• WSOP: Vlastimil Pustina veze z Main Eventu přes $50K za 218. místo
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny - část IV. (Japonsko, Bali a online poker)
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny z USA - část III. (coach a změna životního stylu)
• Deníček CG rega Vlasty Pustiny z USA - část II. (LA)
• Deníček CG rega Vlastimila Pustiny z USA část I. (Vegas)